Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) je ve Slezsku a na severní Moravě relativně rozšířený druh. V červeném seznamu ptáků České republiky je hodnocený jako téměř ohrožený druh. Lejsek bělokrký obývá zejména starší dubové, bukové i smíšené porosty, ale najdeme jej i v městských parcích, větších zahradách a na hrázích rybníků s doupnými stromy. Ze zimoviště se tento druh lejska vrací v průběhu dubna a hned po příletu vyhledává vhodnou hnízdní dutinu, v jejíž blízkosti zpívá a vábí samičku. Jeho zpěv není příliš libozvučný, zato jeho černý frak by mu mohl závidět i José Carreras. Bílý límeček je hlavní znak, který ho odlišuje od podobného lejska černohlavého.
Již před několika lety jsem zpěv lejska bělokrkého zaznamenal také v Ostravě-Porubě. Další rok jsem na jediné ulici zaznamenal tři zpívající samce, což jsem vzhledem k biotopovým preferencím tohoto druhu považoval za zajímavé. Před začátkem letošní hnízdní sezony jsem se rozhodl zmapovat populaci lejska bělokrkého v městské zástavbě Ostravy-Poruby systematicky. Mapování populace lejska bělokrkého stále probíhá, ale již teď vyústilo v zajímavá zjištění. Lejsek bělokrký, který je typický zejména pro starší lesní porosty, má v Ostravě-Porubě poměrně početnou populaci. Překvapivým zjištěním však je skutečnost, že lejsek v tomto prostředí chudém na výskyt přirozených hnízdních dutin ochotně přijímá nejen hnízdní budky, čímž je známý, ale často pro budoucí hnízdění vybírá nejrůznější dutiny ve stavbách vytesané šplhavci nebo otevřené větrací šachty, které jsou tradičním hnízdištěm např. rorýse obecného.
Video: Emil Morav
Převzato z webu Slezské ornitologické společnosti
Zbytek celého článku k přečtení: Slezská ornitologická společnost
Foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
V pilotní lokalitě Přerov-Hvězdárna, kde obnovujeme biotop pro polní ptáky, zahnízdily koroptve. Pozemek o velikosti 5.500 m2 jsme přitom teprve letos na začátku jara převzali na 10 let do péče. Hned jsme ale kolem něj vytyčili „pásmo biodiverzity“ značené cedulkami po obvodu pozemku, které žádají zdejší zemědělce o šetrné hospodaření v dosahu 40 metrů a veřejnost o venčení psů pouze na vodítku. Letos, tedy v roce 2019, je zvolen postup, kdy nyní necháváme až do vrcholného léta (po vyvedení mláďat) plochu zarůstat bylinami, které měly semennou zásobu v půdě nebo nalétly z okolí. Jedná se většinou o běžné plevele (hluchavka, penízek, rmen, kokoška, svlačec, lebeda, pryšec, vlčí mák ad.), které do krajiny patří a jsou důležité jako potrava pro motýly, čmeláky i ptáky. Bez nich není možná přírodní rovnováha v zemědělské krajině. Jarní vydatné deště pomohly rozvinout bylinný porost tak, že vypadá jako přírodní květinový záhon. To přilákalo k hledání potravy spoustu motýlů a bažanty i koroptve, které tu dokonce hnízdí. Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny. Je také citlivým bioindikátorem, který nám říká, zda změny v krajině provádíme dobře. Otázkou dalších let bude, zda se nám tu podaří malou koroptví populaci udržet a pokud možno i rozvíjet. Naději nám dávají rovněž někteří osvícení domkaři, kteří v lokalitě Přerov-Hvězdárna vymezili pozemky ze sousedního velkého půdního bloku, na nichž dávají větší prostor přírodě. Ty nyní také bují životem a koroptve sem chodí za potravou. Spoluprací s nimi a s myslivci chceme na lokalitě Přerov-Hvězdárna poskytnout biodiverzitě co největší prostor a co nejlepší podmínky. Píše o tom web Koroptvicky.cz.
