Drop malý (Tetrax tetrax) patří do příbuzenstva jeřábů a chřástalů (krátkokřídlí). Mezi dropy se řadí k menším druhům, velikostí se rovná bažantovi. V posledních zhruba sto letech jeho evropská populace výrazně poklesla a z mnoha oblastí zcela vymizel – např. z celé střední či východní Evropy nebo Balkánu. V Evropě se dnes vyskytuje zejména v oblasti Pyrenejského poloostrova, menší populace jsou známy z Francie či Itálie.
Dokumentační fotografie dropa malého, 20.3. 2020, Hranice, okres Přerov. Foto Lukáš Brezniak
V České republice se vždy jednalo o vzácného zatoulance. Už Vladislav Šír v roce 1890 psal ve svém díle „Ptactvo české“, že drop malý se do našich zemí „zatoulává jednou za dlouhý čas.“ Údajně měl koncem 19. století ojediněle hnízdit na jižní Moravě. V první polovině 20. století se objevoval na našem území sice vzácně, avšak relativně pravidelně. Poslední záznam jedince, uhynulého po střetu s elektrickým vedením, pochází z roku 1959 od Polanky nad Odrou. Pozorování dropa malého 20. března 2020 na Přerovsku po více než šedesáti letech v České republice je tak jednou z nejzajímavějších faunistických událostí v novém miléniu. Jeden dospělý samec byl pozorován a fotograficky zdokumentován Lukášem Brezniakem v poli v blízkosti letiště u Hranic. „Vyletěl asi 20 metrů přede mnou z řepného pole, byla krásně vidět čistě bílá křídla s tmavými špičkami. Při vzlétnutí párkrát zapískal a přeletěl na druhý konec letiště, kde se chvíli pásl. Pak, po vyplašení pejskařem, odletěl směrem k čističce odpadních vod, kde už se mi ho bohužel nepodařilo dohledat,“ popisuje okolnosti nálezu Lukáš Brezniak.
Není bez zajímavosti, že v posledních letech zaznamenali ornitologové opětovná pozorování dropa malého v jihovýchodní Evropě, kde se doposud jedná o vymizelý druh . Zcela výjimečné je pozorování hejna celkem 20 dropů malých v roce 2018 v Rumunsku (psali jsme ZDE). Dropi malí jsou podobně jako známější drop velký ohroženi především úbytkem tradičních biotopů, tedy rozlehlých travnatých stepí, úhorů, fragmentací těchto ploch a chemizace v zemědělství. Přítomnost dropů v krajině je indikátorem pestrého a druhově bohatého prostředí.
Aktualizace 25. 3. 2020:
Byl drop malý predován psíkem mývalovitým?
Foto Jan Studecký
Drop se přesunul z Přerovska na Vsetínsko k obci Lešná, kde byl v průběhu 22. března pozorován několika pozorovateli. Pták se zde musel vypořádat i s nepříznivým počasím. „Drop pozorován naposledy 22. 3. před setměním. Druhý den ráno jsme hned s rozedněním pole prohlíželi ze všech stran, ale nebyl tam. Okolo půl osmé přijely traktory a celé pole bylo pohnojeno a zaoráno. Před tím jsem ještě stihl dojít ke včerejší stopní dráze a bohužel neúspěšně vystopovat jeho další činnost. Přesně v místě předpokládaného nocování nalezeny stopy pravděpodobně psíka mývalovitého, žádné peří jsem v okolí nenalezl,“ říká birdwatcher Jan Studecký. Vzhledem k faktu, že od tohoto data nebyl pták pozorován, je skutečně možné, že při návštěvě České republiky uhynul. Na druhou stranu, předchozí noční přesun o 16 km vzdušnou čarou východním směrem patrně není zálet za potravou. Stejně tak je tedy otevřená možnost, že neobvyklá migrace pokračuje….
Zdroj: https://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=8580773
Hudec K. a kol. 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/1. Academia, Praha
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Pierre Dalous / CC BY-SA 3.0
Deset let se odborníci snaží o návrat dropa na Znojemsko. Na pole s šetrným hospodařením se jim už povedlo nastěhovat jiné vzácné ptačí druhy. Jenže zemědělci porušili dohodu a pokosili dřív, než měli. S vojtěškou tak zmizela i vejce a mláďata. A také snahy o návrat největšího evropského ptáka se vrací na začátek. Drop budí úžas. Je velký jako krocan, spíš chodí, než létá, a samci charakteristicky tokají. Jeho posledním domovem v Česku byly úrodné nížiny Znojemska. Naposledy tady jeden z nejtěžších létajících ptáků světa zahnízdil před třinácti lety. Pak ale přesídlil do Rakouska a „domů“ za hranice se vrací jen na výlety. Snahy o jeho návrat trvají už deset let. Teď je zmařilo neuvážené pokosení takzvaného dropího pole u Hrádku. Jde o sto hektarů půdy, na kterých už pět let platí dohoda mezi státní Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) a jednou z největších zemědělských firem na Znojemsku, Agrospolem Hrádek. Ta spočívá v upraveném hospodaření. Na dropím poli je vyseta speciální mozaika plodin, stopku mají chemická hnojiva i hubiče plevelu a hmyzu a jedno z nejdůležitějších pravidel se týká kosení – aby měli ptáci klid na sezení na vejcích, smí se to až od poloviny července. Agrospol Hrádek ale čtyři pětiny porostů pokosil už koncem května. Hnízdící ptáci nemají před rychlými sekacími stroji šanci, ty tak usmrtily samice na hnízdech, nebo již spíše mláďata, většinou nelétavá. Týká se to skřivanů či kalousů pustovek, kteří tu letos velmi vzácně hnízdí. A kdyby tady zahnízdil vytoužený drop, vykosili by i jeho. „Ještě před měsícem jsme se snažili dostat na část pozemku dotace z agro-envi titulu pro čejky chocholaté, které na tom poli také byly, ty jsou ale také založeny na pozdějším kosení,“ poukazuje znojemská ornitoložka Vlasta Škorpíková, podle níž tak nejspíš zvítězila touha po zisku. „Myslím, že vojtěšku i trávu z úhoru (část pole ležící ladem – pozn. redakce) pokosili, sklidili a prodali, to je moje teorie, proč k tomu došlo,“ míní. Už jednou kosil Agrospol Hrádek dřív, než měl. Tehdy to vysvětlil tím, že zrovna měl u pole techniku a bylo by obtížné dostat tam stroje v jiném termínu. Nyní tvrdí, že dělá všechno v souladu s tím, jak mu bylo řečeno. „Nemám žádné jinačí důvody. Byla tam změna osevu kvůli čejce, my jsme se přizpůsobili,“ řekl MF DNES jednatel firmy Ivan Martinec s tím, že jde o podpásovku a na nic dalšího odpovídat nebude.„Jestliže dáte na slovo Škorpíkové, tak mě rozčilujete, dejte mi pokoj, já s vámi končím,“ zlobil se Martinec. Dříve říkal, že sám dropy u Hrádku pamatuje a rád se proto zapojují do změny hospodaření. Hlavní slovo má ale Agentura ochrany přírody a krajiny, která se aktuálně chystala s Agrospolem Hrádek dohodu platící do konce června prodloužit. „Po této zkušenosti ji prodlužovat nebudeme. Pokusíme se najít jiné řešení, budeme jednat s dalšími vlastníky půdy,“ potvrdila mluvčí agentury Kateřina Šůlová. Píše o tom server IDnes.
