February 23, 2024
Index » hrabaví

hrabaví

Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do jarního monitoringu koroptví
AVIFAUNA Publikováno 28.2.2021


Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny, který před sto lety hnízdil na okraji snad každého políčka, na mezi nebo na pastvině. Však tehdy jejich počet dosahoval i pěti miliónů. Byli to ptáci užiteční drobným zemědělcům a statkářům, kteří byv  takových počtech by i dnes nahradily chemické postřiky proti plevelům a hmyzím škůdcům.  Koroptev polní sleduje, chrání a podporuje od roku 2000 organizace Naše společná krajina v rámci projektu Čiřikání.

„Kořistnické využívaní zemědělské krajiny její počty snížilo na pouhá 1,3 % původní populace. Na mnoha místech naší země již vyhynula, jinde přežívají jen početně slabá hejnka. Další existence druhu je v ohrožení. Poslední dekády měsíce února spadá vrchol rozštipování zimních koroptvích hejnek do hnízdní párů. Uvidíte-li tedy v těchto dnech, ale i celý následující měsíc březen, koroptví hejno, pár koroptví nebo osamělého jedince, uvítáme vaše údaje. Vaše cenná data pomáhají chránit a podporovat kriticky ohroženou českou koroptví populaci,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina.

Pokud se chcete zapojit do jednoduchého monitoringu koroptví, vyplňte prosím údaje o svém pozorování zde v on-line formuláři.

Rodiny koroptví s mláďaty zůstávají spolu i po vyhnízdění a hejnko společně přečkává i zimu. Zima je vedle chladného a mokrého jara největším nepřítelem koroptví a tuhé zimy dokázaly zdecimovat jejich populace více než lov. Tyto přírodní regulační mechanismy však koroptve dokáží díky své vysoké rozmnožovací schopnosti rychle eliminovat. Proti civilizačním vlivům typu chemizace, rychle jedoucích sekaček a mizení hnízdních biotopů jsou však koroptve bezbranné. Po rozpadu zimních hejn začínají mladí kohoutci obhajovat nová teritoria. Jejich hlas je, vzhledem k nenápadnému zbarvení, poměrně nápadným a svoji přítomnost nejsnáze prozradí:

Koroptev polní. Foto Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0

Zdroj: https://www.koroptvicky.cz/

https://temata.rozhlas.cz/koroptev-polni-7970615

https://www.xeno-canto.org/531875

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Výběr redakce  / Ze zahraničí
Evropa přišla o více než 90% koroptví
AVIFAUNA Publikováno 5.2.2021


Data, zveřejněná v novém Evropském atlasu hnízdního rozšíření ptáků (EBBA2, blíže ZDE) ukázala, že od roku 1980 došlo k poklesu početnosti koroptve polní v Evropě o neuvěřitelných 94%. „Masivní pokles koroptví je způsoben kombinací několika faktorů, v čele se současným intenzivním zemědělstvím, nárůstu používání pesticidů, a tím mizení potravních zdrojů pro kuřata a zvýšené predace, “ konstatuje Dr. Francis Buner, vedoucí vědecký pracovník organizace Game and Wilflife Conservation Trust (GWCT) a spoluautor druhové kapitoly o koroptvi polní v atlase EBBA2.

,„Dramatický úbytek koroptví v celém jejím západoevropském hnízdním areálu by měl být pro nás varováním. Biologická rozmanitost evropské zemědělské půdy je vážně ohrožena bezprecedentním poklesem a dokonce úplnými ztrátami divoké zvěře ve všech koutech EU a Velké Británie. Evropská společná zemědělská politika (SZP) zjevně selhala v péči o základní entitu, která umožňuje zdravý život na naší planetě – biologickou rozmanitost. Po brexitu má nyní Spojené království šanci přejít od neudržitelných politických předpisů SZP a aplikovat vlastní ekologickou politiku, aby napravila škody dříve, než bude příliš pozdě,“ upozorňuje Buner.

Trend početnosti koroptve polní v České republice na základě dat z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP). Zdroj: http://jpsp.birds.cz/index.php

Pracovníci z GWCT věří, že budoucnost koroptví spočívá v práci jednotlivců i organizací v rámci praktických opatření, které mohou realizovat v krajině. GWCT je také vedoucím partnerem v mezinárodním projektu PARTRIDGE, který využívá výsledky šetrně obdělávaných ploch s cílem ovlivnit agroenvironmentální politiku a nadchnout majitele a nájemce půdy k ochraně volně žijících živočichů na zemědělské půdě. Vlajkovým druhem je samozřejmě koroptev.

Také v České republice stavy koroptví odrážejí současný přístup ke krajině. „Úzká vazba na polní prostředí, stálost a malé teritorium předurčují koroptev k výborným bioindikačním vlastnostem s vysokou mírou výpovědi o stavu zemědělské krajiny. Zemědělcům pomáhá v biologické ochraně polních plodin. Současná česká koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu pod 1,3 % historicky doložitelného maxima – a tedy kriticky ohrožená. V některých místech, zejména v důsledku dostatečné potravní nabídky, úkrytů a bezpečných míst k hnízdění, mají místní populace mírně rostoucí tendenci. Na větší rozloze české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina, která se ochraně a podpoře koroptví věnuje v rámci projektu Čiřikání.

Koroptev polní. Foto Jan Novák

Zdroj: https://www.birdguides.com/news/grey-partridge-declines-by-94-across-europe-in-four-decades/

https://www.koroptvicky.cz/

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jan Novák


Číst dále
0


Rozcestník
Jak lze pomoci v zimě koroptvím?
AVIFAUNA Publikováno 21.1.2021


Koroptve jsou zvyklé si potravu vyhrabat i z poměrně hlubokého sněhu. V něm také zahrabány přečkávají noc. Lépe je to chrání před mrazem. Problém nastává, když přijde obleva, a pak mráz. Na povrchu sněhu se vytvoří tvrdá ledová krusta, kterou koroptve nedokáží nožičkami rozhrabat. Pak nemají potravu, jsou vysílené a trpí více chladem. V takovém případě jsou důležité dvě věci, s nimiž mohou pomoci myslivci, ale i zemědělci nebo kdokoli jiný, kdo chce koroptve zachránit. (1) Umístit chráněné přikrmovací místo, nejlépe formou přístřešku ze svázaných větví smrku či jedle, na volné prostranství na pole (louku) poblíž zdržujících se koroptví. (2) A nejlépe zároveň o kousek dál pobránovat nebo odhrnout přemrzlý sníh z povrchu na kusu pole. Jistě by stačilo vzít pár dobrovolníků, kamarády nebo rodinu, a udělat to lopatami a hráběmi. Tato opatření musí být udělána dál od míst, kam chodí často lidé zejména se psy. Tedy určitě ne mezi setrvávající koroptví hejnko a třeba cyklostezku. Na druhou stranu tak blízko, aby to koroptve viděly. Takže ne za terénní vlnou ani ne moc daleko (nejlépe asi 100-200 m od nich).

Zima je pro přežívání většiny živočichů kritické období. Součástí koroptví strategie přežití zimy je jejich shlukování a setrvávání v hejnkách,  která jsou tvořena dvěma či více rodinami. Tedy dospělými páry a jejich odrostlými potomky. Přežití se přizpůsobuje i chování celého hejna. Více se drží na otevřených plochách, třeba i uprostřed rozsáhlých polí bez jakékoli možnosti krytu. Na zasněžených polích si jich pak pečlivý pozorovatel snadno všimne. V zimě čelí koroptve zvýšenému predačnímu tlaku. Kromě divokých predátorů k tomu musíme připočíst bohužel také toulavé kočky a volně pobíhající psy. Na volném dobře přehledném prostranství je koroptve včas zpozorují a odletí rychle o několik set metrů dál nízkým hlučným letem.

Převzato z webu Koroptvicky.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Koroptvicky.cz

Foto: Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Ochránci přírody vybudovali na Šumavě naučnou stezku věnovanou jeřábkovi
AVIFAUNA Publikováno 21.11.2020


Pro návštěvníky Šumavy a Pošumaví vybudovala místní organizace Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v rámci programu Blíž přírodě novou naučnou stezku, věnovanou především ochraně jeřábků lesních. Proto také stezka nese název Naučná stezka jeřábka Bošíka. Nachází se totiž na okraji pošumavské obce Bošice. Jedná se o první stezku věnovanou jeřábkovi na jihu Čech, a nejspíše i v Čechách.

NS jeřábka Bošíka. Foto archiv ZO ČSOP Šumava

Jeřábek lesní  je nejmenším a nejméně nápadným zástupcem tzv. lesních kurů v naší přírodě. Je nenápadný, žije velmi skrytě a ani jeho tok není tak okázalý jako u jeho příbuzných tetřeva hlušce a tetřívka obecného. Setkat se s ním můžeme v rozsáhlých lesních komplexech a spíše než zrak nám jeho přítomnost prozradí sluch. Jeřábek se ozývá vysokým tenkým pískáním, které kohoutek vydává zjara a hlavně na podzim na přelomu září a října. Tento zvuk se dá poměrně snadno napodobit, a pokud jsme skryti, tak se můžeme pokusit jeřábka pískáním vyprovokovat a přilákat.
Blízké setkání s kohoutkem, který může přiletět třeba jen do několikametrové vzdálenosti, může být velice intenzivní. U nás se jeřábek vyskytuje ve vyšších oblastech, zejména v příhraničních horách. Z většiny lesů vnitrozemí ČR již vymizel.

„Jedná se o cca 600 metrů dlouhou stezku, která návštěvníky zavede do tzv. sukcesních porostů, což jsou přirozeně vzniklé porosty náletových dřevin. Takovéto pozemky, i když působí na první pohled zanedbaně, mají v krajině své místo a dost často jsou domovem celé řady zajímavých rostlin a živočichů. Stejně tak je tomu i tady. Nejzajímavějšími zde žijícími tvory jsou vedle jeřábků lesních i chránění plazi užovky obojkové, zmije obecné a obojživelníci ropuchy obecné, či skokani. Z rostlin zaujmou například orchideje kruštíky širolisté,“ říká Jakub Hromas z ČSOP Šumava.

Návštěvníci se tak na šesti zastaveních, z nichž jedno je situované do nového altánku, dozvědí o zdejších ptácích, rostlinách, o údržbě luk a pastvin, rekultivaci skládky a také o samotném jeřábkovi. Ten všechny návštěvníky celou stezkou provází. Na své si přijdou i ti menší; na každém zastavení jsou pro ně přichystány interaktivní prvky – živočich / potrava / prostředí, zkouška hmatem, mrtvé torzo, pexeso či hmyzí hotel.

„Nápad, udělat tu stezku, vzešel v naší organizaci. Ovlivnil to fakt, že jsme zde jeřábka skutečně objevili. Proto jsme si říkali, že by bylo dobré, ukázat lidem, že i ty pozemky, které jsou na první pohled ošklivé, jsou biotopem některých zvířat,“ uvedl Jakub Hromas.

Zdroj: TZ ČSOP 11. 11. 2020 / Titulní foto: Hans Nydahl /

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Ze zahraničí
V Maďarsku byla povolena introdukce orebic. Ornitologové varují, že to může mít zničující dopad na místní koroptve
AVIFAUNA Publikováno 13.11.2020


Maďarské sdružení pro ornitologii a ochranu přírody (MME) žádá v otevřeném dopise ministra zemědělství Istvána Nagye o zrušení dekretu povolujícího vypouštění a lov orebice rudé (Alectoris rufa) v Maďarsku, protože tento nepůvodní druh může ohrozit místní populace koroptve polní (Perdix perdix). Vyhláška umožnující introdukci orebic vstoupila v platnost 2. listopadu 2020 a vyvolala protesty ochránců přírody.

Ornitologové v otevřeném dopise upozorňují, že v posledních dvou stoletích způsobila řada nepůvodních druhů, zavlečených nebo vysazených člověkem, vážné ekologické problémy tím, že došlo k narušení místní biodiverzity a v některých případech ke kritickému snížení populací nebo dokonce vyhubení několika původních druhů. Šíření nepůvodních a invazivních druhů po celém světě je jedním z důvodů poklesu přirozené rozmanitosti a řešení problémů, které způsobují, vyžaduje značné finanční prostředky. Z tohoto důvodu je obtížné ospravedlnit záměrnou introdukci jakéhokoli nepůvodního druhu. Bez důkladného a komplexního posouzení dopadů by již v 21. století nemělo být možné povolit vypuštění ptačího druhu, který nikdy v Maďarku nebyl původní.

Přítomnost orebice rudé může dále ohrozit koroptvev polní, který je nejen v Maďarsku původním druhem, ale nachází se navíc již na pokraji vyhynutí. Orebice rudá pochází ze západního Středomoří a byla do Velké Británie dovezena již v 18. století pro lovecké účely a následně došlo ke spontánnímu rozšíření. Nelze tedy vyloučit, že by se to samé mohlo stát i ve střední Evropě. Orebice má vyšší míru reprodukce a je méně citlivá k současnému intenzivnímu zemědělství a stavu kulturní krajiny. Hrozí tak, že koroptev vytlačí (blíže ZDE). Právě koroptve jsou jedním z nejcitlivějších indikátorů přirozeného stavu životního prostředí. Tento druh se v Evropě stává stále vzácnějším (ve Švýcarsku došlo k jejímu vyhubení, blíže ZDE). Ornitologové z MME dále upozorňují, že introdukce může navíc přispět k šíření nemocí nebo infekcí mezi koroptvemi a jinými druhy ptáků. Vyhláška podle ornitologů zdaleka nezajišťuje, aby se tyto dva druhy kvůli dynamice jejich distribuce v krajině nesetkaly. Navíc v oblastech, kde je početnost koroptve kriticky nízká, by orebice mohly bránit přirozenému návratu koroptví.

Podle ornitologů by úřady měly všemi možnými prostředky spolupracovat na ochraně našich původních druhů hrabavých, než vypouštět nepůvodní druhy pouze za účelem uspokojení potřeb sportovního lovu. Přední maďarské výzkumné ústavy a nevládní organizace zabývající se ochranou přírody se s textem vyhlášky setkaly až po jejím vyhlášení, takže nenastala příležitost k odbornému dialogu. „Považujeme za nepřijatelné a alarmující pro budoucnost rozhodovat o vypouštění a lovu nepůvodních druhů obratlovců, aniž bychom nebrali v potaz odborné vědecké argumenty a pouze upřednostňovali zájmy úzkého spektra společnosti,“ píše se v prohlášení MME.

Orebice rudá. Foto Wikipedia Commons / CC BY 2.0

Zdroj: https://www.mme.hu/voros-fogoly-vadaszhatosagi-rendelet-visszavonasa-nyilt-level-dr-nagy-istvan-agrarminiszterhez-20201105

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Frank Vassen / CC BY 2.0


Číst dále
0


Rozcestník
Velká Británie omezí vypouštění lovných ptáků do chráněných území
AVIFAUNA Publikováno 12.11.2020


Vládní agentura pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA), která ve Velké Británii zastává roli resortu životního prostředí, vypracovala vyhodnocení vlivu vypouštění lovných druhů ptáků (bažantů a orebic rudých) ve vztahu k ochraně lokalit soustavy Natura 2000. Od r. 2021 bude zaveden nový systém regulace (licencování) vypouštění ptáků do přírody. K tomuto hodnocení a zavedení regulace přistoupila DEFRA na základě podnětu spolku Wild Justice, který měl být projednáván před vrchním soudem. Wild Justice upozornila na skutečnost, že každoročně je ve Velké Británii vypouštěno až 60 miliónů jedinců (blíže ZDE) nepůvodních lovných ptáků do volné přírody bez toho, aby tato činnost byla řádně posouzena z hlediska dopadu na lokality soustavy Natura 2000, jak požaduje Směrnice o stanovištích (čl. 6 směrnice 92/43/EHS). Odborníci v této souvislosti již déle upozorňovali na skutečnost, že počty vypouštěných ptáků ve Velké Británii mnohonásobně převyšují počty vypuštěných ptáků v jiných evropských zemích a jejich dopad na volně žijící druhy může být enormní. Vypouštění ptáci působí např. nepřiměřený tlak na bezobratlé, kteří tvoří jejich potravu, nebo vedou i k nepřirozenému zvyšování početnosti predátorů, kteří využívají bohaté potravní nabídky. Takto vysoké počty predátorů pak nepříznivě dopadají i na původní druhy daného společenstva.

Omezení živelného vypouštění lovných ptáků do přírody je již druhou významnou regulací loveckých aktivit ve Velké Británii ve prospěch ochrany přírody. Tou první byl zákaz používání olověného střeliva při lovu vodních ptáků (popřípadě lovu v mokřadech) okolo roku 2000 (přesný rok se liší v jednotlivých částech Velké Británie). Množství vypuštěných lovných druhů v Česku je o jeden řád nižší, ročně se u nás vypouští „pouze“ stovky tisíc především bažantů a kachen divokých (viz myslivecké statistiky ÚHÚL , viz ZDE). O dopadech tohoto vypouštění na naši přírodu a na chráněná území máme jen velice málo údajů a tato problematika by si zasloužila systematický výzkum a sledování.

Převzato z webu České společnosti ornitologické 

Zbytek celého článku k přečtení: Česká společnost ornitologická

Foto: Pierre Dalous / CC BY-SA 3.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Přežijí koroptve na Zlínsku? Místní myslivci se snaží o jejich záchranu
AVIFAUNA Publikováno 21.6.2020


Od loňského srpna probíhá v okolí Drnovic na Zlínsku repatriace koroptve polní (Perdix perdix). Vzhledem k tomu, že místní populace čítala již pouze několik jedinců, místní Myslivecké sdružení Drnovice připravilo projekt k záchraně zdejší koroptví populace, který spočívá ve vypouštění uměle odchovaných jedinců a krajinotvorných změn, které odpovídají biotopovým nárokům koroptví.

„V naší honitbě se nacházelo jen několik jedinců, kteří byli sporadicky pozorováni v lokalitě Padělek. Proto jsme koroptve vypouštěli právě sem. Zdejší lokalita je pestrá, nachází se zde různá malá políčka, remízy, ovocné sady a pastviny. V roce 2019 jsme v této lokalitě vybudovali biopás o šířce 16 a délce 330m, který  slouží nejen drobné zvěři, ale i ptákům. Pás je rozdělen na dvě poloviny – na nektarodárný, kde byla vysazena svazenka, hořčice, vojtěška, kmín, jetel, řepka a krmný pás s ovsem, prosem, kapustou, pohankou a slunečnicí. V příštím roce tento biopás plánujeme rozšířit o dalších 15 metrů a tím dále zvyšovat pestrost naší krajiny,“ říká Martin Húšť z MS Drnovice, který projekt realizuje.

Vypouštěcí (aklimatizační) voliéra u Drnovic na Zlínsku. Foto Martin Húšť

Se zvýšením heterogenity krajiny se poté myslivci pokoušejí o podporu zbylé populace pomocí vypuštěných koroptví. Jedinci pochází z chovu Martina Kříže na Brněnsku. Koroptve byly ve věku 10 týdnů umístěny do vypouštěcí (aklimatizační) voliéry v místě vypouštění. Voliéra měla podobné parametry jako odchovná voliéra umístěná v místě chovu Martina Kříže. Takto umístěná voliéra ve volné krajině byla překryta větvemi keřů a stromů. Po dvou týdnech byla voliéra nadzvednuta, aby mohly koroptve objevovat blízké okolí, ale zároveň se měly kam vrátit v případě potřeby úkrytu a potravy. I nadále jim tam totiž byla předkládána krmná směs. K tomu jim na lokalitě myslivci vytvořili několik pokládek větví keřů a stromů, které rozšiřují nabídku míst k úkrytu, a na vhodná místa umístili přikrmovací zařízení pro drobnou zvěř. „V roce 2019 jsme vypustili 30 koroptví polních z nichž přežila zhruba polovina. V tomto roce se chystáme vypustit koroptví 60 a doufáme, že se jim bude dařit,“ doplňuje Martin Húšť.

V těchto aktivitách myslivci pokračují také díky podpoře obce Drnovice a p. Ing. Vlastislava Mudráka st. Činnost zdejších myslivců získala Finanční podporu 2020 v kampani Adoptuj koroptev, kterou vyhlašuje organizace NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA, z.s. v rámci projektu ČIŘIKÁNÍ, jehož hlavním cílem je podporovat biodiverzitu zemědělské krajiny s důrazem na záchranu koroptve polní. „Jednu z cest, jak podpořit současnou populaci koroptve polní u nás, vidíme ve zlepšování stavu zemědělské krajiny v kombinaci s vypouštěním dobře odchovaných koroptví. Významným rizikovým faktorem vyplývajícím z nízké početnosti populací je mimo jiné pokles genetické různorodosti v důsledku inbreedingu,“ říká Michal Zedek z organizace Naše společná krajina. Finanční prostředky na praktickou ochranu koroptví organizace získává od dárců. „Chceme vytvořit koroptvím nový domov a bezpečné prostředí pro vyvádění mláďat. Hledáme chovatele a myslivce, kteří pečují nejen o koroptev polní ale také o její biotop – zemědělskou krajinu,“ uzavírá Michal Zedek.

Krajina u Drnovic na Zlínsku. Biotop repatriačního projektu MS Drnovice. Foto Martin Húšť

Koroptev polní. Foto Jozef Chavko / archiv Ochrany dravcov na Slovensku

Zdroj: https://www.koroptvicky.cz/clanky/darujte/adoptuj-koroptev—vyhlaseni-podpory-2020.html

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jiří Liščák /

Číst dále
0


Rozcestník
Ve Švýcarsku vyhynuly koroptve
AVIFAUNA Publikováno 12.6.2020


Když přijde řeč na druhy vyhynulé, míří naše myšlenky většinou někam k regionu tropů, africkým savanám anebo do severských moří. Přesto by ale neměla zapadnout zdánlivě „obyčejná“ zpráva o koroptvi polní. Ta je od letoška zařazena oficiálně mezi vyhynulé na území Švýcarska. Píše o tom BirdGuides. Koroptev polní není zrovna ikonickým druhem světové ochrany přírody, nečelí enormnímu tlaku pytláků a není vystavena ani záři reflektorů velkých mediálních domů. Je to jen dočista obyčejný pták venkovské a zemědělci obdělávané krajiny. Bohužel, ve Švýcarsku už nikoliv. V roce 2018 tu během ornitologického monitoringu zaznamenány jen dva poslední hnízdní páry, loni už ani jeden. Proto tu byl letos oficinálně prohlášen druhem ve volné přírodě vyhynulým. Předčasně? „Vzhledem k jejich sedavé povaze a příchylnosti k jedné lokalitě je omyl nepravděpodobný a druh je skutečně na území státu vyhynulý,“ píše BirdGuide, web věnovaný ptákům.

Dobrá zpráva to určitě není. Na počátku 20. století bychom tu napočítali 10 000 jedinců, kteří se tehdy mimochodem docela úspěšně vzpamatovávali po propadu početnosti, který zažili v předchozím století. Jenže pak jejich počty začaly rapidně klesat. Důvod je prostý? „Intenzifikace zemědělství a nástup mechanizace,“ píší ornitologové na ornitologickém webu Vogewarte. Z obyčejných ptáků otevřené krajiny se během několika málo let stala naprostá rarita, požívající podobné ochrany jako majestátní orli nebo sokoli. Populaci tehdy již kriticky ohrožených koroptví na nohy nepostavil ani federální záchranný program, přijatý v roce 1991, a ani umělé vysazování exemplářů odchovaných v líhních, které běželo do roku 2002. Největšího úspěchu se ochranářům podařilo dosáhnout v roce 2014, kdy počet párů hnízdících koroptví dosáhl v regionu Klettgau 15-20. Pak ale zaúřadovala nebývale tuhá zima, a následující jaro se už odbylo bez koroptví.

Podobně neslavně to dopadlo i s koroptvemi vysazovanými v regionu švýcarské Champagne. Čtyři léta opakovaného vypouštění koroptví po 500 kusech vyústilo v založení populace o 60 párech. V jejich nahuštění mezi zástavbou města a obdělávanou půdou ale nalezli snadno dostupný zdroj potravy predátoři. V roce 2016 už tu byli také bez koroptví. A podle ornitologů tento trend drastického populačního propadu zažívají všichni domácí ptáci otevřené krajiny: chocholouš obecný, strnad zahradní, ťuhýk menší, obecný i šedý. V intenzivně zemědělsky obdělávané krajině nenachází místo pro život, ani dostatek potravy. Švýcarsko je tedy bez koroptví. Která země je další na řadě? Velmi pravděpodobně by mohlo následovat Německo, protože zdejší počty koroptví se za období 1992-2016 snížily o 90 %.

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto:  Frank Vassen / CC BY 2.0

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Věda  / Ze zahraničí
Vědci nalezli zkamenělého ptáka, předchůdce dnešních hrabavých
AVIFAUNA Publikováno 25.3.2020


Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se domnívají, že je předchůdcem dnešních hrabavých ptáků. Opeřenec před 66,7 miliony let, tedy v době, kdy světu vládli dinosauři, obýval pobřežní oblasti dnešní Belgie. Vědci mu přezdívají „zázračné kuře“ pro jeho zobák, jenž se podobá zobáků hrabavých ptáků. Fosílie ptáka, nazvaného Asteriornis maastrichtensis, na první pohled vypadala spíš jako několik zlomených kostí končetin čouhajících z malého kamene. Jeho vědecké jméno odkazuje na Asterii, řeckou bohyni padajících hvězd, která se promění v křepelku. Fosilie byla nalezena v lomu na nizozemsko-belgické hranici.

„Když jsme kámen prohlédli pod tomografem, abychom si těch několik zlomených kostí lépe prohlédli, z počítačové obrazovky na nás koukala téměř kompletní lebka,“ popisuje překvapivý nález paleontolog Daniel Field. Jeho tým o objevu publikoval článek v odborném časopise Nature. Lebka sdílí některé znaky s dnešními ptáky, jako jsou kuřata, krocani, křepelky, bažanti nebo kachny, husy a labutě. Pták vážil necelých 400 gramů a byl raným členem skupiny, která dala vzniknout hrabavým a vrubozobým. V době, kdy žil, byla oblast nálezu pokryta mělkým mořem a podmínky byly podobné současným tropickým plážím. Díky dlouhým, štíhlým nohám mohl být pták obyvatelem pobřeží.

Ptáci se vyvinuli z malých opeřených dinosaurů zhruba před 150 miliony let. Mnoho z prvních ptáků po svých plazích předcích zdědilo některé znaky, jako například zuby, ty však vymizely po dopadu meteoritu před zhruba 66 miliony let. Katastrofa zapříčinila masivní vymírání, ze zemského povrchu tehdy zmizely až tři čtvrtiny všech druhů fauny i flory. Podle současných odhadů se společný předek všech 11.000 dnes žijících ptačích druhů objevil zhruba před 100 až 70 miliony lety. Dosud nejstarší nalezená zkamenělina anatomicky současného ptáka byla z doby před 66,5 miliony lety.

Asteriornis maastrichtensis. Ilustrace Philip Krzeminski

Zdroj: ČTK 19. 3. 2020

https://www.bbc.com/news/science-environment-51925335

Titulní foto: Daniel J. Field / https://twitter.com/daniel_j_field


Číst dále
0


  • - Reklama -

  • Newsletter