September 20, 2025
Index » koroptev

koroptev

Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do jarního monitoringu koroptví
AVIFAUNA Publikováno 28.2.2021


Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny, který před sto lety hnízdil na okraji snad každého políčka, na mezi nebo na pastvině. Však tehdy jejich počet dosahoval i pěti miliónů. Byli to ptáci užiteční drobným zemědělcům a statkářům, kteří byv  takových počtech by i dnes nahradily chemické postřiky proti plevelům a hmyzím škůdcům.  Koroptev polní sleduje, chrání a podporuje od roku 2000 organizace Naše společná krajina v rámci projektu Čiřikání.

„Kořistnické využívaní zemědělské krajiny její počty snížilo na pouhá 1,3 % původní populace. Na mnoha místech naší země již vyhynula, jinde přežívají jen početně slabá hejnka. Další existence druhu je v ohrožení. Poslední dekády měsíce února spadá vrchol rozštipování zimních koroptvích hejnek do hnízdní párů. Uvidíte-li tedy v těchto dnech, ale i celý následující měsíc březen, koroptví hejno, pár koroptví nebo osamělého jedince, uvítáme vaše údaje. Vaše cenná data pomáhají chránit a podporovat kriticky ohroženou českou koroptví populaci,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina.

Pokud se chcete zapojit do jednoduchého monitoringu koroptví, vyplňte prosím údaje o svém pozorování zde v on-line formuláři.

Rodiny koroptví s mláďaty zůstávají spolu i po vyhnízdění a hejnko společně přečkává i zimu. Zima je vedle chladného a mokrého jara největším nepřítelem koroptví a tuhé zimy dokázaly zdecimovat jejich populace více než lov. Tyto přírodní regulační mechanismy však koroptve dokáží díky své vysoké rozmnožovací schopnosti rychle eliminovat. Proti civilizačním vlivům typu chemizace, rychle jedoucích sekaček a mizení hnízdních biotopů jsou však koroptve bezbranné. Po rozpadu zimních hejn začínají mladí kohoutci obhajovat nová teritoria. Jejich hlas je, vzhledem k nenápadnému zbarvení, poměrně nápadným a svoji přítomnost nejsnáze prozradí:

Koroptev polní. Foto Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0

Zdroj: https://www.koroptvicky.cz/

https://temata.rozhlas.cz/koroptev-polni-7970615

https://www.xeno-canto.org/531875

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Výběr redakce  / Ze zahraničí
Evropa přišla o více než 90% koroptví
AVIFAUNA Publikováno 5.2.2021


Data, zveřejněná v novém Evropském atlasu hnízdního rozšíření ptáků (EBBA2, blíže ZDE) ukázala, že od roku 1980 došlo k poklesu početnosti koroptve polní v Evropě o neuvěřitelných 94%. „Masivní pokles koroptví je způsoben kombinací několika faktorů, v čele se současným intenzivním zemědělstvím, nárůstu používání pesticidů, a tím mizení potravních zdrojů pro kuřata a zvýšené predace, “ konstatuje Dr. Francis Buner, vedoucí vědecký pracovník organizace Game and Wilflife Conservation Trust (GWCT) a spoluautor druhové kapitoly o koroptvi polní v atlase EBBA2.

,„Dramatický úbytek koroptví v celém jejím západoevropském hnízdním areálu by měl být pro nás varováním. Biologická rozmanitost evropské zemědělské půdy je vážně ohrožena bezprecedentním poklesem a dokonce úplnými ztrátami divoké zvěře ve všech koutech EU a Velké Británie. Evropská společná zemědělská politika (SZP) zjevně selhala v péči o základní entitu, která umožňuje zdravý život na naší planetě – biologickou rozmanitost. Po brexitu má nyní Spojené království šanci přejít od neudržitelných politických předpisů SZP a aplikovat vlastní ekologickou politiku, aby napravila škody dříve, než bude příliš pozdě,“ upozorňuje Buner.

Trend početnosti koroptve polní v České republice na základě dat z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP). Zdroj: http://jpsp.birds.cz/index.php

Pracovníci z GWCT věří, že budoucnost koroptví spočívá v práci jednotlivců i organizací v rámci praktických opatření, které mohou realizovat v krajině. GWCT je také vedoucím partnerem v mezinárodním projektu PARTRIDGE, který využívá výsledky šetrně obdělávaných ploch s cílem ovlivnit agroenvironmentální politiku a nadchnout majitele a nájemce půdy k ochraně volně žijících živočichů na zemědělské půdě. Vlajkovým druhem je samozřejmě koroptev.

Také v České republice stavy koroptví odrážejí současný přístup ke krajině. „Úzká vazba na polní prostředí, stálost a malé teritorium předurčují koroptev k výborným bioindikačním vlastnostem s vysokou mírou výpovědi o stavu zemědělské krajiny. Zemědělcům pomáhá v biologické ochraně polních plodin. Současná česká koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu pod 1,3 % historicky doložitelného maxima – a tedy kriticky ohrožená. V některých místech, zejména v důsledku dostatečné potravní nabídky, úkrytů a bezpečných míst k hnízdění, mají místní populace mírně rostoucí tendenci. Na větší rozloze české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina, která se ochraně a podpoře koroptví věnuje v rámci projektu Čiřikání.

Koroptev polní. Foto Jan Novák

Zdroj: https://www.birdguides.com/news/grey-partridge-declines-by-94-across-europe-in-four-decades/

https://www.koroptvicky.cz/

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jan Novák


Číst dále
0


Rozcestník
Jak lze pomoci v zimě koroptvím?
AVIFAUNA Publikováno 21.1.2021


Koroptve jsou zvyklé si potravu vyhrabat i z poměrně hlubokého sněhu. V něm také zahrabány přečkávají noc. Lépe je to chrání před mrazem. Problém nastává, když přijde obleva, a pak mráz. Na povrchu sněhu se vytvoří tvrdá ledová krusta, kterou koroptve nedokáží nožičkami rozhrabat. Pak nemají potravu, jsou vysílené a trpí více chladem. V takovém případě jsou důležité dvě věci, s nimiž mohou pomoci myslivci, ale i zemědělci nebo kdokoli jiný, kdo chce koroptve zachránit. (1) Umístit chráněné přikrmovací místo, nejlépe formou přístřešku ze svázaných větví smrku či jedle, na volné prostranství na pole (louku) poblíž zdržujících se koroptví. (2) A nejlépe zároveň o kousek dál pobránovat nebo odhrnout přemrzlý sníh z povrchu na kusu pole. Jistě by stačilo vzít pár dobrovolníků, kamarády nebo rodinu, a udělat to lopatami a hráběmi. Tato opatření musí být udělána dál od míst, kam chodí často lidé zejména se psy. Tedy určitě ne mezi setrvávající koroptví hejnko a třeba cyklostezku. Na druhou stranu tak blízko, aby to koroptve viděly. Takže ne za terénní vlnou ani ne moc daleko (nejlépe asi 100-200 m od nich).

Zima je pro přežívání většiny živočichů kritické období. Součástí koroptví strategie přežití zimy je jejich shlukování a setrvávání v hejnkách,  která jsou tvořena dvěma či více rodinami. Tedy dospělými páry a jejich odrostlými potomky. Přežití se přizpůsobuje i chování celého hejna. Více se drží na otevřených plochách, třeba i uprostřed rozsáhlých polí bez jakékoli možnosti krytu. Na zasněžených polích si jich pak pečlivý pozorovatel snadno všimne. V zimě čelí koroptve zvýšenému predačnímu tlaku. Kromě divokých predátorů k tomu musíme připočíst bohužel také toulavé kočky a volně pobíhající psy. Na volném dobře přehledném prostranství je koroptve včas zpozorují a odletí rychle o několik set metrů dál nízkým hlučným letem.

Převzato z webu Koroptvicky.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Koroptvicky.cz

Foto: Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0


Číst dále
0


Rozcestník
Ve Švýcarsku vyhynuly koroptve
AVIFAUNA Publikováno 12.6.2020


Když přijde řeč na druhy vyhynulé, míří naše myšlenky většinou někam k regionu tropů, africkým savanám anebo do severských moří. Přesto by ale neměla zapadnout zdánlivě „obyčejná“ zpráva o koroptvi polní. Ta je od letoška zařazena oficiálně mezi vyhynulé na území Švýcarska. Píše o tom BirdGuides. Koroptev polní není zrovna ikonickým druhem světové ochrany přírody, nečelí enormnímu tlaku pytláků a není vystavena ani záři reflektorů velkých mediálních domů. Je to jen dočista obyčejný pták venkovské a zemědělci obdělávané krajiny. Bohužel, ve Švýcarsku už nikoliv. V roce 2018 tu během ornitologického monitoringu zaznamenány jen dva poslední hnízdní páry, loni už ani jeden. Proto tu byl letos oficinálně prohlášen druhem ve volné přírodě vyhynulým. Předčasně? „Vzhledem k jejich sedavé povaze a příchylnosti k jedné lokalitě je omyl nepravděpodobný a druh je skutečně na území státu vyhynulý,“ píše BirdGuide, web věnovaný ptákům.

Dobrá zpráva to určitě není. Na počátku 20. století bychom tu napočítali 10 000 jedinců, kteří se tehdy mimochodem docela úspěšně vzpamatovávali po propadu početnosti, který zažili v předchozím století. Jenže pak jejich počty začaly rapidně klesat. Důvod je prostý? „Intenzifikace zemědělství a nástup mechanizace,“ píší ornitologové na ornitologickém webu Vogewarte. Z obyčejných ptáků otevřené krajiny se během několika málo let stala naprostá rarita, požívající podobné ochrany jako majestátní orli nebo sokoli. Populaci tehdy již kriticky ohrožených koroptví na nohy nepostavil ani federální záchranný program, přijatý v roce 1991, a ani umělé vysazování exemplářů odchovaných v líhních, které běželo do roku 2002. Největšího úspěchu se ochranářům podařilo dosáhnout v roce 2014, kdy počet párů hnízdících koroptví dosáhl v regionu Klettgau 15-20. Pak ale zaúřadovala nebývale tuhá zima, a následující jaro se už odbylo bez koroptví.

Podobně neslavně to dopadlo i s koroptvemi vysazovanými v regionu švýcarské Champagne. Čtyři léta opakovaného vypouštění koroptví po 500 kusech vyústilo v založení populace o 60 párech. V jejich nahuštění mezi zástavbou města a obdělávanou půdou ale nalezli snadno dostupný zdroj potravy predátoři. V roce 2016 už tu byli také bez koroptví. A podle ornitologů tento trend drastického populačního propadu zažívají všichni domácí ptáci otevřené krajiny: chocholouš obecný, strnad zahradní, ťuhýk menší, obecný i šedý. V intenzivně zemědělsky obdělávané krajině nenachází místo pro život, ani dostatek potravy. Švýcarsko je tedy bez koroptví. Která země je další na řadě? Velmi pravděpodobně by mohlo následovat Německo, protože zdejší počty koroptví se za období 1992-2016 snížily o 90 %.

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto:  Frank Vassen / CC BY 2.0

 


Číst dále
0


Rozcestník
Exkurze za koroptvemi na Brněnsku
AVIFAUNA Publikováno 7.8.2019


V sobotu 27. července 2019 jsme pro významné dárce, kteří věnovali alespoň 2.000 Kč na záchrannou kampaň Adoptuj koroptev, uspořádali exkurzi za koroptvemi. Tato akce se konala v Pozořicích na Brněnsku. Koordinaci měl na starosti Michal Zedek, skvělým průvodcem nám pak byl Martin Kříž. Mezi účastníky byli také zájemci o chov a vypouštění koroptví z řad myslivců. Všichni měli možnost nahlédnout do odchovů koroptvích kuřátek a do adaptačních voliér přímo v honitbě. Dobře zvolená trasa je seznámila i s úpravami a obnovou krajinných prvků, včetně spásání kozami, nebo s funkčními biopásy přímo v místech vypouštění koroptví. Účastníci exkurze se tak mohli podrobně seznámit s komplexní péčí o koroptev v zemědělské krajině, poutavě komentovanou zkušeným „koroptvím“ průvodcem. Akce začala srazem u výborné ranní kávy v restauraci Fanda v Pozořicích a zakončena byla obědem rovněž zde. Tímto děkujeme perzonálu za pohostinnost! Všichni významní dárci kampaně Adoptuj koroptev, tedy současní i noví, budou zváni také na další exkurze za koroptvemi, případně na jiné na koroptve zaměřené akce. Chceme jim tímto způsobem poděkovat za podporu české koroptví populace. Tato akce je další z těch, které potvrdily, že přírodě blízké odchovy koroptví a cílené úpravy krajiny přinášejí úspěch. Aktivní péče myslivců o koroptev a obnova zemědělské krajiny i se zapojením veřejnosti jsou tak nadějí pro další přežívání koroptví. Píše o tom web Koroptvicky.cz.

Zobrazit zdrojový článek


Číst dále
0


Rozcestník
Koroptve pod hvězdami
AVIFAUNA Publikováno 15.6.2019


V pilotní lokalitě Přerov-Hvězdárna, kde obnovujeme biotop pro polní ptáky, zahnízdily koroptve. Pozemek o velikosti 5.500 m2 jsme přitom teprve letos na začátku jara převzali na 10 let do péče. Hned jsme ale kolem něj vytyčili „pásmo biodiverzity“ značené cedulkami po obvodu pozemku, které žádají zdejší zemědělce o šetrné hospodaření v dosahu 40 metrů a veřejnost o venčení psů pouze na vodítku. Letos, tedy v roce 2019, je zvolen postup, kdy nyní necháváme až do vrcholného léta (po vyvedení mláďat) plochu zarůstat bylinami, které měly semennou zásobu v půdě nebo nalétly z okolí. Jedná se většinou o běžné plevele (hluchavka, penízek, rmen, kokoška, svlačec, lebeda, pryšec, vlčí mák ad.), které do krajiny patří a jsou důležité jako potrava pro motýly, čmeláky i ptáky. Bez nich není možná přírodní rovnováha v zemědělské krajině. Jarní vydatné deště pomohly rozvinout bylinný porost tak, že vypadá jako přírodní květinový záhon. To přilákalo k hledání potravy spoustu motýlů a bažanty i koroptve, které tu dokonce hnízdí. Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny. Je také citlivým bioindikátorem, který nám říká, zda změny v krajině provádíme dobře. Otázkou dalších let bude, zda se nám tu podaří malou koroptví populaci udržet a pokud možno i rozvíjet. Naději nám dávají rovněž někteří osvícení domkaři, kteří v lokalitě Přerov-Hvězdárna vymezili pozemky ze sousedního velkého půdního bloku, na nichž dávají větší prostor přírodě. Ty nyní také bují životem a koroptve sem chodí za potravou. Spoluprací s nimi a s myslivci chceme na lokalitě Přerov-Hvězdárna poskytnout biodiverzitě co největší prostor a co nejlepší podmínky. Píše o tom web Koroptvicky.cz.

Zobrazit zdrojový článek


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Přes pět tisíc metrů nejen pro koroptve!
AVIFAUNA Publikováno 2.5.2019


Celých 54 % rozlohy České republiky tvoří kulturní step. Je nazývána také zemědělskou či kulturní krajinou. V posledních desetiletích prochází k enormním změnám v přístupu člověka ke krajině, který ovlivňuje vše živé v ní, včetně ptáků. Ptáci zemědělské krajiny patří nejen u nás k nejohroženějším a nejrychleji ubývajícím. Synonymem devastace zemědělské krajiny je koroptev polní. Bohužel však systémové změny nebývají aplikovány do praxe tak rychle, jak si situace zasluhuje a tak je krajina nejčastěji chráněna zájmovými spolky, jejichž členové své aktivitě věnují nezřídka veškerý volný čas. Jedním z takových je organizace Naše společná krajina, jejíž projekt Čiřikání se snaží pomoci koroptvi polní a krajině, v níž koroptve mohou prosperovat. V rámci tohoto projektu nyní vzniká na Přerovsku plocha, na níž bude lidské hospodaření provozováno tak, aby z něho profitovali i živočichové otevřené krajiny.

Pestrost krajiny a způsob hospodaření v ní je klíčem pro přežití nejen koroptví. Foto archiv Naše společní krajina z.s.

„Získali jsme do výpůjčky pozemek města Přerova, konkrétně 5.500 m2 orné půdy na okraji velkého půdního bloku v lokalitě Přerov-Hvězdárna. Během následujících 10 let zde budeme napůl svépomocí a napůl s pomocí přírody tvořit zcela nový přírodní biotop nejen pro polní ptáky – jižně exponovanou travnatou stráň se skupinami keřů. Ta pomůže zvýšit biodiverzitu v této části Hané a vrátit zemědělské krajině její základní ekologické funkce. Mezi ně patří snížení eroze půdy i zadržení vody v krajině. Náš biotop nebude osamocený, neboť naváže na další již existující nebo právě zakládané ostrůvky biodiverzity v okolí. Navíc je podle údajů z monitoringu koroptve reálná naděje, že tento vlajkový druh české krajiny zde najde nové hnízdiště,“ říká ekolog Petr Rejzek z organizace Naše společní krajina.

Naše současná koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu (pod 1,3 % historicky doložitelného maxima), a tedy kriticky ohrožená. Na většině rozlohy české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka. „Proto je koroptev vlajkovým druhem projektu čiřikání, v němž se snažíme aktivní podporou spolupráce a bouráním předsudků mezi zájmovými skupinami, které mají společný zájem chránit naši přírodu, chránit a posilovat populace koroptve a zajistit koroptvi – a koneckonců i nám- zdravou a bezpečnou krajinu,“ doplňuje Rejzek.

Pomoci koroptvi můžete i vy několika způsoby. Více ZDE

Koroptve polní. Foto Petr Vaško / http://www.petrvasko.cz/

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Petr Vaško / http://www.petrvasko.cz/


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do monitoringu koroptví!
AVIFAUNA Publikováno 3.2.2019


Koroptev polní (Perdix perdix) je již synonymem negativních změn v zemědělské krajině. Více než 17 let se komplexní ochranou a podporou koroptví zabývá nezisková organizace Naše společná krajina z.s. a její projekt Čiřikání. Klíčový význam přitom mají informace o její početnosti a aktuálním rozšíření. Monitoring koroptví je tak jedním z pilířů projektu Čiřikání.  „Ačkoli je monitoring koroptve polní celoroční aktivita, právě v zimě je pro nás mimořádně důležitý. Zimní monitoring s ohledem na chování koroptve a délku trvání zimy v různých nadmořských výškách, které obývá, provádíme intenzivně v období od 1. prosince do 31. března. Z dat v tomto úseku roku získaných pak ověřujeme třeba načasování předjarního rozpadu hejnek do hnízdních párů. To začínají koroptví kohoutci hlasitě čiřikat a jsou tak dobře identifikovatelní i za ranního nebo večerního šera, kdy je jejich aktivita vyšší,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina.

Zapojte se do zimního monitoringu koroptví! Zimní období má také výhody pro pozorovatele: 1. polní lány jsou po sklizni přehlednější, 2. koroptve se soustředí do hejn tvořených jednou či více rodinami, 3. na sněhové pokrývce jste schopni lépe koroptve najít už z velké dálky, 4. ve sněhu jsou taky lépe rozpoznatelné různé pobytové znaky (stopy, trus, zbytky potravy, noční dýchánky) a konečně 5. častěji se v době menší pohybové aktivity dostanete do přírody a vaše poznatky a zkušenosti pomůžou k lepšímu poznání životní strategie koroptve a k její účinnější ochraně.

„Naším spolupracovníkem se může stát každý, kdo se zajímá o životní prostředí kolem sebe. Pokud jste při vašich toulkách polní krajinou narazili na koroptev polní, dejte nám o tom vědět. Každý záznam je pro nás důležitý,“ doplňuje Rejzek. Vaše pozorování koroptví lze poslat jednoduše na záznamové kartě, v případě hlubšího zájmu o monitoring či jinou pomoc koroptvím naleznete na stránkách projektu Čiřikání.

Portrét koroptve polní. Foto Jiří Liščák

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto Jiří Liščák / http://www.jiriliscak.cz/

Zdroj: http://www.koroptvicky.estranky.cz/

 

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Velcí kopytníci vracejí do krajiny polní ptáky
AVIFAUNA Publikováno 26.10.2018


Desítky let v krajině dramaticky ubývá drobná zvěř, která byla dříve v přírodě běžná. Kromě zajíců jde především o ptáky zemědělské krajiny, jako jsou koroptve nebo křepelky. Nyní myslivci i ochránci přírody získali překvapivého spojence. Koroptve pomáhají do krajiny vracet divocí koně a další velcí kopytníci. Příkladem dobré praxe je krajina bývalého vojenského prostoru v Milovicích na Nymbursku. Koroptvím vyhovuje v krajině pestrá mozaika různých stanovišť, kde je větší nabídka potravy a úkrytových možností. Na jaře potřebují skrýt hnízdo ve vyšším porostu. Později vyhledávají místa, kde se střídají plochy nízkých trávníků, kde se jim dobře pohybuje a kde například mohou oschnout promoklá kuřata po deštích, s trávníky vyššími. Vyšší trávníky jsou pak zdrojem hmyzu a semen, ale slouží také jako úkryt před dravci a nepřízní počasí. Právě pastva velkých kopytníků přitom vytváří v krajině přesně takovou mozaiku, kde různě vysoké trávníky navíc doplňují křoviny, vyšlapané stezky a plochy, kde se koroptve rády popelí.

Jak dramaticky klesaly počty těchto ptáků, ukazuje porovnání s obdobím před několika desítkami let. Koroptve bývaly v tuzemsku stovky let hlavním lovným ptákem. Ještě v roce 1905 bylo jen na území Čech uloveno 1,5 milionu kusů těchto ptáků. Ve 20. letech 20. století se stavy koroptví odhadovaly na území dnešní České republiky na 6 milionů jedinců, ještě v roce 1935 myslivci střelili na 2,5 milionu koroptví. S nástupem socialistického zemědělství přišel zvrat. V roce 1982 se počty koroptví odhadovaly na 100 tisíc párů, současné odhady se podle České společnosti ornitologické pohybují maximálně kolem 20 tisíc párů.

Krajina u Milovic. Krajina ovlivněná a utvářená pastvou velkých kopytníků poskytuje prostředí pro řadu ubývajících druhů ptáků. Foto Michal Köpping / FB archiv Česká krajina o.p.s.

„Koroptve se v pastevní rezervaci úspěšně rozmnožují každou sezonu, každoročně zde potkáváme rodičovské páry s kuřaty. I letos jsme tak na pastvině u Milovic sledovali početné rodinky koroptví, které jsou jinak v krajině stále vzácnější. Je zajímavé pozorovat, s jakou samozřejmostí koroptve využívají nejen samotné pastviny, ale také infrastrukturu v pastevní rezervaci velkých kopytníků. Koroptve, stejně jako jiní ptáci v Milovicích, pravidelně využívají například napajedla zbudovaná pro velké kopytníky. Navštěvují je snad každý den, pravidelně pozorujeme, jak z napajedel pijí celé rodinky poté, co ozobají hmyz přilákaný vodou. Kuřata se často kolem napajedel bezstarostně honí a působí tak dojmem, že se zde cítí bezpečně“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Potěšující je také početnost některých rodinek koroptví. „Pár koroptví může vychovávat až dvacet kuřat, obvykle je to ale výrazně méně. Jedna ze tří koroptvích rodinek, které v pastevních rezervacích pravidelně pozorujeme, letos odchovala nejméně čtrnáct kuřat. Pozorovat šestnáctičlennou rodinku koroptví při pití z napajedla, nebo sbírání potravy na pastvině, je krásný zážitek,“ doplňuje Miloslav Jirků.

Koroptve polní. Foto Jiří Liščák

„V rezervaci velkých kopytníků jsou koroptve tak běžnou a samozřejmou součástí krajiny, jako tomu bývalo na jiných místech naší země před desítkami let. Podobných míst, kde se koroptvím daří, je dnes v naší zemi málo. Velcí kopytníci se tak ukazují jako velmi účinný recept na zvyšování stavů drobné zvěře v krajině, kromě koroptví to naznačují přímá pozorování a data z fotopastí také u zajíce polního,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ochranáři na pastvinách rovněž slýchávají typické volání „pět peněz“ upozorňující na přítomnost křepelek.

Rezervace velkých kopytníků vznikla u Milovic v roce 2015. Díky zájmu médií jako New York Times, Washington Post, BBC a dalších se stala celosvětově nejsledovanějším českým projektem realizovaným v České republice za několik posledních let.  V současné době rezervace zaujímá plochu zhruba 240 hektarů.

Křepelka polní. Foto Guérin Nicolas

Zdroj: TZ Česká krajina o.ps. 19. 10. 2018 / Titulní foto: Jiří Liščák / http://www.jiriliscak.cz/


Číst dále
0