Spolu s Tomášem Oplockým jsme v zimě 2020/2021 intenzivně sledovali výskyt motáků pilichů (Circus cyaneus) hlavně v oblasti Hané a také kalouse pustovky (Asio flammeus), která s pilichy často sdílí stejné lokality. Ačkoliv jsme se ani jeden z nás pilichům v dřívějším zimách nějak systematicky nevěnovali, druh nás v poslední době začal zajímat a po hnízdění a velmi významnému zimování v roce 2019 a 2020 (blíže ZDE) jsme se rozhodli tomuto druhu v našem působišti začít konečně věnovat. Naše priority byly jasné – hledat významná loviště a hlavně nocoviště, kde budeme sledovat během zimy jejich vývoj. Na podzim jsem dostal několik tipů na polní plodiny od Michala Kavky, ve kterých pilichové nocovali předchozí zimu na Kutnohorsku. V neposlední řadě mi také velmi pomohl přístup k vysílačkou vybaveným ptákům, kteří u nás byli označeni právě v minulé zimě. Užitečnou informací také bylo, že pilichové se přes den pohybují obvykle jen několik kilometrů od nocoviště. Od půlky října jsem tak společně s Tomášem plošně kontroloval pole, na kterých byla nějaká vyšší plodina (řepka, soja, hořčice). Ačkoliv jsme oba nachodili pěšky během října přes 100 km v polích, nebo projezdili mnoho kilometrů ještě v autě, nocoviště se nám na žádném z vytipovaných polích najít nepodařilo. Úplně první nocoviště, které jsme začali sledovat, našel Jaroslav Křižka na okraji našeho působiště (nedaleko Kojetína) 24. 10. 2020 a poprvé jsme se na něj vypravili 31. 10. 2020. Tím naše sledování nocovišť konečně oficiálně začalo.
Vyhledávání nocovišť probíhalo kontrolou polí, které by potenciálně mohly být nocovištěm. Nejlépe se nám však dařilo nocoviště dohledávat přímo při sledování pilichů a podle směru jejich odletu. Jelikož situace kolem nocovišť byla celou zimu vlivem zemědělské činnosti velmi nestabilní, striktní metodika nebyla tak úplně možná. Po dohledaní nocovišť jsme však vždy zakreslili do mapy jejich vymezení, určovali o jakou plodinu se jedná (v jednom případě zatím neurčeno), dále jsme vysledovali hlavní loviště a zaznamenávali vzdálenost od nocoviště. Při každé návštěvě jsme pak zaznamenávali přesný západ slunce v dané lokalitě, rychlost a směr větru, teplotu a oblačnost. U nocovišť s větším počtem ptáků jsme sepisovali podrobný etogram, kde bylo zaznamenáváno především chování ptáků na nocovišti, čas zapadnutí prvního a posledního ptáka atd.
Vysvětlení použitých věkových skupin
1/2K mladý pták/immaturní, narozen v roce 2020, jako 2K se označuje od. 1.1.
2/3K subadultní, narozen v roce 2019, jako 3K se označuje od 1.1.
F/imm. „hnědý“ pilich blíže neučený, může jít o samici ale i o mladého samce
Nalezená nocoviště:
1. nocoviště, Kojetín (PR) 2. 11. – 18. 11. 2020
Toto nocoviště jsme navštívili celkem 4x, při poslední návštěvě však bylo již posekáno. Na nocovišti během první půlky listopadu nocovalo 7 – 12 ptáků, z toho maximální počet dospělých samců byly 3 ex. Nocoviště bylo 18. 11. pozdě odpoledne kompletně posekáno a až do konce roku se nám v této oblasti už náhradní najít nepovedlo. Přibližně od poloviny ledna se pilichové na lokalitě už ani nevyskytovali.
2. – 4. nocoviště, Hrubčice (PV) 22. 11. 2020 – 14. 1. 2021
První „naše“ nalezené nocoviště se mi povedlo potvrdit 22. 11. večer, celkem 4 – 5 ex. lovilo na poli s blíže neurčenou plodinou sloužící k zaorání. Pilichové před západem slunce společně odlétli na vedlejší pole s řepou prorostlou plevelem (převážně bodlák a kokoška), kde nocovali do sklizení (27. 11.). Poté nalezl T. Oplocký 1. 12. nové nocoviště 3,7 km jižním směrem od původního. Ačkoliv na nové lokalitě byla hned dvě pole s pšenicí určená k zaorání, piliši si vybrali 5 – 10 cm vysoké obilné strniště, ve kterém nocovali do 12. 12., kdy bylo strniště i okolní pšenice zaorány. Ve strništi nocovalo vždy 2 – 5 pilichů a 6 – 8 pustovek.
Dne 5. 12. bylo zjištěno nové nocoviště v ozimé řepce 1,2 km od původního v řepě a 1,7 km od strniště. Je tak pravděpodobné, že se jednalo o stejné ptáky, kteří vystřídali celkem tři nocoviště kvůli intenzivním zemědělským pracím a postupné ztrátě všech vyšších plodin kromě ozimých řepek.
Nocoviště v řepce se stalo vůbec největším a nejdéle fungujícím během této zimy. Maximum nocujících ptáků bylo 12. 12 a to 12 ex., následně o den později 11 ex. Od té doby na lokalitě počet klesal kvůli zaorání či posečení všech lovišť a tím došlo k velmi výrazným úbytkům potravy v okolí. Po Novém roce toto nocoviště využívali pouze 1-2 ptáci. Zajímavé bylo, že za celou dobu fungovaní těchto nocovišť někteří ptáci odlétali už za šera směr Prostějov. Pravděpodobně na nocoviště v malém poli ponechaném ladem právě u Prostějova. Nalezeno bylo však až během března, kdy už v něm žádní piliši nenocovali. I na tomto řepkovém poli společnost pilichům dělaly pustovky. Ty zde byly v počtu až 12 ex. a v těchto počtech zde vydržely minimálně 10 dnů, poté i jich začalo ubývat a během ledna už se na řepkovém poli pravidelně nenacházely.
5. mokřad, Tovačov (PR) 10 – 11. 1. 2021
Nocoviště dvou ptáků zjištěno prvně T. Oplockým 10. 1., fungovalo však již déle, vzhledem k nálezu četných vývržků a trusu. Druhý den na lokalitě nocoval pouze 1 ex. a v dalších dnech došlo k opuštění nocoviště vlivem zásahu energetiků do křovin a trávy (sečením pod dráty EV).
6. Příkazy (OL) 13. 1 – 15. 2. 2021
Další nocoviště jsem nalezl 13. 1. 2021, bylo rozdělené na dvě – do pásu ponechaného ladem a do vedlejšího řepkového pole. Řepkové pole však piliši k nocování prokazatelně využili pouze jednou, a to právě 13. 1. 2021. Od té doby využívali pouze úzký pás ponechaný ladem. V něm nocovali vždy maximálně 2 ptáci, ostatní se přesunuli vždy těsně před setměním do okolních řepkových polí, kde pravděpodobně nocovali. Na této lokalitě se pohybovalo od konce prosince vždy min. 4 – 6 pilichů; 1 samec ve věku 3K, 1 samec 2K (zjištěn pouze jednou) a zbytek mladé samice (F 2K) což potvrzuje i to, že ze čtyř zde odchycených pilichů byly všechny mladé samice. Jedna z nich byla 17.1. vybavena vysílačkou, díky které jsme zjistili, že tato samice využívá k nocování řepkové pole 1,5 km daleko, na tomto nocovišti však jiní ptáci kromě 24.1. (1 F/imm.) nenocovali.
Samice ve věku 2K odchycená u Příkaz 9. 2. 2021. Foto Ondřej Boháč
7. Grygov (OL), 17. 2.
Piliši se kolem Grygova a dále na západ od něj vyskytovali již od přelomu roku, včetně plně dospělého samce. Při snaze o dohledání nocoviště pilichové nebyli vůbec pozorováni, nebo nešlo přesvědčivě určit, kterým směrem odlétají. Již od začátku jsme se ale domnívali, že nocoviště bude v blízkém lesním komplexu PR Království. Dne 17. 2. ale zcela náhodou T. Opocký potvrdil nocování 2 F/imm. v řepkovém poli u Grygovské pískovny. Nocoviště pak pro četné a husté mlhy v následujících dnech nebylo zkontrolováno.
8. Slatinky (PV) 6. 3.
Zastavení na tahu, několik dnů loví na Vápenici. 6. 3. 2021. T. Oplocký potvrdil nocování v borovicovém lese (2 F/imm.)
Data získaná z vysílačky
Mladá samice vybavená vysílačkou u Příkaz 17. 1. se 21. 1. během dne přesunula 17 km do Litovelského Pomoraví, kde konkrétně nad Litovlí byla do 24. 1. 2021. Dne 25. 1. se přesunula přibližně 37 km JV směrem, během přesunu přeletěla nad Olomoucí a nocovala u obce Lazníky na Přerovsku, kde byla až do 10. 2. Během kontroly 28. 1. jsem pozoroval chování pilicha a také zaznamenával, jak vypadá její nocoviště. Dne 11. 2. došlo patrně vlivem trvajících mrazů k přesunu na jih, během dne samice s vysílačkou dolétla z Lazníků k Piešťanům na Slovensku, tedy cca 110 km vzdušnou čarou. Bohužel od večera tohoto dne se „pilišice“ již neozvala. Na lokalitu byl po několika dnech vyslán místní ornitolog i se psem, ale nic nenašel. Dne 28. 3. došla překvapivá informace – vysílačka pilicha se po dlouhé odmlce ozvala z řepkového pole, kde přestala vysílat. Dne 2. 4. byl pilich i s vysílačkou nalezen na tomto místě mrtev i s vysílačkou slovenským ornitologem. Vzhledem ke stáří kadáveru bohužel již nebylo možné zjistit, z jakého důvodu uhynula.
Kontrola samice s vysílačkou 28. 1. 2021, Lazníky, PR. Foto Ondřej Boháč
Celkové zhodnocení výskytu pilichů na Hané v zimě 2020/2021
I přes vysoce nadprůměrné srážky v průběhu října, kdy došlo k utlumení drtivé většiny hrabošů polních, lze konec podzimu a začátek zimy hodnotit z pohledu početnosti pilichů v oblasti sledování velmi kladně. Bylo nalezeno několik nocovišť, na kterých nocovalo až 12 ex.
Na vybraných lokalitách lze bylo možné pozorovat během dne pilichy poměrně běžně, především východně od Prostějova. Za vrchol výskytu pilichů i pustovek lze jednoznačně označit polovinu prosince. Od té doby došlo k poměrně výraznému snížení početnosti obou druhů, přičemž u pilichů k němu došlo přibližně o týden dříve než u pustovek. Během ledna pak došlo k poměrně velké stabilizaci výskytu pilichů. Piliši měli několik zimovišť, na nichž bylo možné pozorovat téměř s jistotou tytéž ptáky opakovaně, a to hlavně na Prostějovsku. Na Olomoucku, konkrétně u Příkaz, pak sice docházelo k výměně ptáků, ale početnost zůstala stejná. Během první poloviny února v silných mrazech a stálé sněhové pokrývce došlo k úbytku především na Prostějovsku, ale u Příkaz na Olomoucku kromě zmizení subad. samce nedošlo ke změně počtu a počet pozorovaných mladých samic zůstal stejný. V poslední dekádě února došlo k výraznému oteplení a tak došlo i k posunu ptáků. Tah byl patrný hlavně u kání rousných, ale 28. 2. jsme právě u Příkaz zaznamenali tah (možná dokonce i zde zimujících) pilichů. Od 1. 3. došlo v důsledku koronavirových opatřeních k velmi výraznému omezení pohybů lidí, které nám bohužel prakticky ukončilo naše sledování.
Nicméně od začátku března z Hané vymizela podle našeho odhadu asi 1/2 dravců a to vlivem tahu zde zimujících jedinců. V důsledku prakticky nulového výskytu hraboše polního tak pole zůstala zcela prázdná a ani během tahu se s výjimkou jedné lokality žádné pilichy pozorovat nepovedlo. Výrazný vliv měly na výskyt pilichů u nás zemědělské práce, kvůli podmáčeným polím v říjnu došlo k veškerým pracím v polích právě až v listopadu a prosinci. Koncem listopadu nám (a samozřejmě i pilichům) vhodná pole doslova mizela před očima a v souvislosti s nedostatkem hrabošů tak bylo pro většinu dravců a sov zimování u nás nevýhodné.
Závěr:
Letošní zima nám přinesla i přes poměrně hektický průběh velmi cenné zkušenosti a důležitá data. Nutno přiznat, že několik nocovišť nám uniklo, a i když jsme byli často velmi blízko, na jejich dohledání a sledování již nezůstal čas. Za velký úspěch považuji odchycení celkem 9 pilichů (vše samice, dvě adultní). Sledování pilichů se máme v plánu věnovat samozřejmě i v následujících zimách, pokud však tuto možnost budeme mít. Ještě mám totiž stále živé vzpomínky na zimy, kdy jsem pilicha během zimy neviděl ani deset krát.
Poděkování za spolupráci: patří v první řadě Tomášovi Oplockému, který se mnou celou zimu velmi intenzivně spolupracoval a nebýt jeho snažení, mé výsledky by nebyly ani zdaleka takové jako s ním. V neposlední řadě děkuji také Lucii Rubáčové, Tomášovi Bělkovi, Jaroslavu Křižkovi, Dušanovi Rakovi a Jiřímu Šírkovi za jejich důležitou různorodou pomoc.
Samec ve věku 2K na strništi připravený k nocování, 8. 12. 2020, Hrubčice, PV. Foto Ondřej Boháč
Text a titulní foto: Ondřej Boháč