Ibis skalní (Geronticus eremita) patří mezi nejohroženější ptačí druhy na světě. O záchranu těchto vzácných ptáků usiluje mezinárodní repatriační projekt, do něhož jsou zapojeny zoologické zahrady a další ochranářské instituce. Na projektu se od roku 2017 podílí Zoo Ostrava (psali jsme ZDE). Pro posílení divoké populace bezplatně poskytla již osm mladých ibisů. Mezinárodní repatriační projekt Proyecto eremita je zaštiťován ZooBotánico de Jerez ve Španělsku a odborem životního prostředí andaluské regionální vlády Junta de Andalucía. Cílem je obnova volně žijící populace kriticky ohrožených ibisů skalních v oblasti Andalusie vypouštěním mláďat odchovaných v zoologických zahradách. Zoo Ostrava poskytla již osm mláďat.
Poprvé to byla v roce 2017 tři mláďata ibisů (jeden samec a dvě samice), přičemž do přírody byli vypuštěni samec a jedna samice, druhá samice zůstala v chovatelské základně projektu. Podruhé bylo na jih Španělska odvezeno pět mladých ibisů letos v lednu (tři samci a dvě samice). Na vypouštěcí lokalitě byli ostravští ptáci umístěni s dalšími 36 jedinci, aby posílili létací svalstvo a seznámili se s okolím. Z ní bylo všech 41 ibisů vypuštěno koncem dubna. Ptáci se brzy připojili k volně létajícím ibisům a začali prozkoumávat okolí. Čtyři z pěti ostravských ibisů jsou stále naživu, jeden byl po pár dnech nalezen zesláblý a převezen zpět do Zoo Jeréz k léčbě, avšak nakonec uhynul.
Volně žijící populace čítá sotva 600 jedinců. Díky repatriačním snahám ve Španělsku a v Rakousku se malé populace těchto krásných ptáků znovu vyskytují i v Evropě. Mezi lety 2004 a 2009 bylo v rámci projektu vypuštěno celkem 190 ibisů skalních a vypouštění stále pokračuje. Mortalita vypuštěných mladých ptáků je vysoká, přesto se však v roce 2008 vytvořil první hnízdní pár a v oblasti se v roce 2011 vytvořila malá, nezávislá a nemigrující kolonie.
Ibis skalní. Foto archiv ZOO Ostrava
Zdroj: TZ ZOO Ostrava, 16. 7. 2019 / Titulní foto: Wikipedia Commons / CC BY-SA 3.0
Zlínská zoologická zahrada v pátek poprvé odeslala do bulharského pohoří Stará Planina supa hnědého. Spolu s ptákem stejného druhu z ostravské zoo tam bude vypuštěn do volné přírody. Do projektu obnovy populace supů v Bulharsku se zlínská zoo zapojila před deseti lety. Dosud do přírody vypustila 14 supů, a to bělohlavých a mrchožravých, řekl v pátek novinářům zoolog Václav Štraub. Zahrada podle něj odchovala už pět supů hnědých, ve volné přírodě začne létat první z nich. Před naložením do přepravní bedny v pátek veterinář ptákovi odebral krev a spolu s pracovníky zoo supa také zvážil. Měl 7,2 kilogramu. „Pták se vylíhl 13. dubna tady u nás v líhni. Již je plně opeřený a připravený na vypuštění do volné přírody. Je to takové naplnění smyslu zoologických zahrad. Že ta naše práce, kterou tady děláme, má opravdu smysl. Nejenom, že zvířata přibližujeme a ukazujeme lidem, ale také děláme tu ochranářskou činnost,“ uvedl Štraub. Po převezení do Bulharska zoologové supa spolu s dalšími jedinci z jiných zahrad umístí do adaptační voliéry ve městě Sliven. „Až zhruba po čtyřech týdnech bude vypuštěn do volné přírody. Ptáci jsou označení tak, aby je ochránci mohli pozorovat a mohli si jasně značit, který pták je který,“ řekl Štraub. Úbytek supů na Balkáně v minulosti způsobily společenské změny, kdy z hor odcházeli pastýři a ubývalo ovcí, jejichž zdechliny tvořily stěžejní část potravy supů. Riziko pro ptáky představuje také používání jedů a odstřel. Píše o tom Ekolist.
