V úterý 7. 1. 2020 byl nalezen na chodníku na Anglickém nábřeží v Plzni ležet „létající drahokam“. Přesně tak se totiž mezi ornitology říká jednomu z našich třpytivě vybarvených ptáků, a to ledňáčku říčnímu. Pravděpodobně při řece Radbuze protahoval městem Plzní a narazil do skleněné zrcadlící se výlohy. Po nárazu zůstal ležet otřesený na méně frekventovaném chodníku, kde byl nalezen chodkyní a předán plzeňské záchranné stanici.
Plzeň je díky své poloze na čtyřech řekách pro mnoho ptáků strategickým tahovým uzlem (bodem). Při vodě a po řekách táhnou desítky druhů, stovky až tisíce jedinců ptáků, kteří musí jednou tam a pak zase zpět proletět přímo srdcem města. Krom ledňáčků to jsou třeba sluky, pisíci, různé druhy bahňáků a kachen, ale i drobní pěvci. Ptáci využívají řeky, jako my používáme „silnice“, nebo táhnou ve vegetačním pásu při řekách či železničních tratích. Plzeň tím jak je na čtyřech řekách (Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava), které se na Doubravce u kostela sv. Jiří nakonec spojí v řeku jednu, která přes Bukovec a polesí Zábělá opouští území města Plzně pod názvem ř. Berounka, je vlastně takový do široka rozevřený trychtýř, který ze čtyř směrů vše zúží a ústí do směru jednoho. A to platí nejen o vodě, ale samozřejmě i o táhnoucích ptácích.
„Ledňáček kupodivu náraz do prosklené výlohy nakonec přežil. Přes noc se z otřesu mozku vzpamatoval a dnes ráno (8. 1. 2020) jsem ho s radostí po okroužkování vypustil na řeku Berounku hned u kostela sv. Jiří v Plzni – Doubravce. Každý rok máme v Plzni období, zejména na podzim, kdy víme, že při vodě táhnou sluky, rackové, křepelky, lelci, ale i sýkory či králíčci. To potom několik dní po sobě nacházíme a ošetřujeme hned několik jedinců onoho druhu, různě potlučených či zbloudilých uprostřed města. Jednou jsme dokonce řešili rovněž ledňáčka říčního přímo na radnici na Náměstí republiky. Vrátný ho tenkrát našel ležet již po nárazu uhynulého u zadního vchodu do radnice,“ říká k nálezu Karel Makoň, vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň.
V České republice ročně zahyne nárazem do prosklené plochy na sta tisíce ptáků. V Evropě je toto číslo ještě stonásobně vyšší. Pastí pro ptáky nejsou jen protihlukové stěny, ale také rodinné domy, školy a především administrativní budovy. Přesto, že lze nárazům ptáků do prosklených ploch předejít, při současném rozmachu architektonických skleněných prvků je to pro ptáky stále nebezpečná past.
Vedoucí plazeňské záchranné stanice Karel Makoň přebírá otřeseného lednáčka. Foto Taťána Typltova
Zdroj: TZ Záchranné stanice živočichů Plzeň, 7. a 8. 1,. 2020
Titulní foto: archiv Záchranné stanice živočichů Plzeň
