Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) obývá ostrůvkovitě horské a vysokohorské oblasti severní, východní a jižní Afriky, střední Asie, a znovu také jižní Evropy a Alpy. Je to velký dravec s rozpětím křídel 250-280 cm. V minulosti byl tento impozantní dravec právě v Alpách člověkem na konci 19. století vyhuben (poslední zástřel je datován z roku 1913) pro údajné škody na ovcích a dokonce odnášení malých dětí. Takový osud potkal řadu velkých druhů dravců, než člověk zjistil, že pro něj nepředstavují ani nebezpečí, ani konkurenci, ale naopak hrají nezastupitelnou roli při formování ekologické rovnováhy. Protože se orlosup živí především zbytky mršin, plní tím podstatnou sanitární úlohu.
Zoo Ostrava je do úspěšného mezinárodního projektu na záchranu orlosupů bradatých pod patronací Vulture Conservation Foundation (VCF) zapojena od roku 2009. V rámci něj doposud zdarma poskytla 15 přirozeně odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody na vybraných lokalitách jižní Evropy. Čtrnáct mláďat se vylíhlo v Ostravě a většina z nich byla v zoo také úspěšně odchována, několik bylo převezeno k adopci náhradním orlosupím pěstounům (v partnerských zoo či chovných stanicích). Jedno mládě bylo naopak do Ostravy dovezeno k adopci (jeden z níže uvedených orlosupů). Tři jedinci (samci) vypuštění v letech 2014 a 2015 dospěli a byli pozorováni, jak si začínají hledat partnerky. U jednoho z nich bylo dokonce zaznamenáno už i páření.
Andalusie (Španělsko)
Repatriační projekt pro orlosupy bradaté, který probíhá ve španělské Andalusii pod vedením tamní specializované chovatelské stanice pro orlosupy, hlásí skvělé zprávy. Prvním mládětem vylíhnutým ve volné přírodě po více než 30 letech od posledního zaznamenaného hnízdění v této oblasti je pětiletá samice, jejíž rodiče jsou oba ptáci vypuštění v rámci repatriačního projektu. Nyní byla pozorována při páření, společném letu a rozbíjení kostí s šestiletým samcem. Toho se podařilo identifikovat jako samce pocházejícího ze Zoo Ostrava, který se vylíhl jednomu z tamních dvou párů orlosupů v roce 2014. Nakonec ale nebyl shodou okolností odchován svými rodiči, ale po několikadenním rozkrmení chovateli převezen v rámci mezinárodní spolupráce na ochraně tohoto druhu do Zoo Vídeň a zde adoptován zkušeným párem orlosupů. Vídeňští kolegové jej před vylétnutím z hnízda ve stáří tří měsíců převezli na vypouštěcí lokalitu v Andalusii.
Přímořské Alpy (Itálie)
Výborné zprávy hlásí také italský Přírodní park Přímořské Alpy (Alpi Marittime), kde již druhým rokem kolegové z terénu pozorují v páru se samicí jiného samce orlosupa bradatého, který byl identifikován jako samec vylíhnutý v roce 2015 ve španělské chovné stanici Valcallent. Tamní náhradní rodiče jej nepřijali, proto se hledal jiný pár. Vybrán byl nakonec ostravský, který o svou snůšku přišel. Jednalo se tehdy o první adopci ostravského páru a proběhla úspěšně. Mládě bylo oběma náhradními rodiči přijato a odchováno. Jako tříměsíční byl samec převezen na vypouštěcí lokalitu v Alpi Marittime.
Hohe Tauern (Rakousko)
Do třetice hlásí úspěch také Národní park Hohe Tauern (Vysoké Taury), kde je sledován samec orlosupa bradatého vypuštěný v roce 2015. I tento má původ v Zoo Ostrava, kde byl přirozeně odchován rodičovským párem. Zkraje letošního roku sice odletěl do oblasti kolem Mont Blancu, ale v květnu se opět vrátil do Rakouska a jako domovskou oblast si vybral okolí Heiligenblut. Mladý orlosup je opatřen satelitní vysílačkou, takže je jeho pohyb dokumentován velmi podrobně (blíže ZDE). Dokonce to vypadá, že se pokouší o vytvoření páru se samicí. Kdo je jeho partnerka, se zatím pracovníkům parku nepodařilo zjistit.
Tento projekt je jedním z nejúspěšnějších návratů do volné přírody. Naplňuje hlavní cíl moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Stojí za ním ohromné více než 40leté úsilí a spolupráce specializovaných chovatelských stanic a zoologických zahrad s terénními pracovníky a správami chráněných území po celé Evropě.
Portrét dospělého orlosupa bradatého. Foto Francesco Veronesi
Titulní foto: archiv Vulture Conservation Foundation
V loňském roce se Zoo Ostrava zapojila do dalšího mezinárodního záchranného projektu – do projektu na obnovu populace supa hnědého v bulharském pohoří Stara planina. I v letošním roce ostravský chovný pár úspěšně odchoval mládě a i toto bude vypuštěno do přírody. Je to v pořadí již třetí mládě supa hnědého, které zoo bezplatně poskytla pro záchranu tohoto majestátního dravce. Vypuštěno bude společně s mládětem ze Zoo Zlín. Mládě supa hnědého se v Ostravě vylíhlo 24. dubna a svými rodiči bylo úspěšně odchováno. Je to samec a jedná se již o sedmé mládě tohoto dravce odchované v Zoo Ostrava a třetí, které bude vypuštěno do volné přírody. Historicky první vypouštění se uskutečnilo v roce 2009 ve Verdonském kaňonu ve Francii, druhé v loňském roce v pohoří Stara planina. Bohužel ani jeden z těchto supů již nežije. Samce vypuštěného ve Francii se nikdy nepodařilo dohledat, samice vypuštěná loni byla nalezena otrávená na jihu řeckého poloostrova Peloponés. Zbývající čtyři odchovaná mláďata posílila evropskou chovatelskou základnu a dospívají v tzv. seznamovacích voliérách s dalšími mladými supy hnědými.
Zlínská zoologická zahrada v pátek poprvé odeslala do bulharského pohoří Stará Planina supa hnědého. Spolu s ptákem stejného druhu z ostravské zoo tam bude vypuštěn do volné přírody. Do projektu obnovy populace supů v Bulharsku se zlínská zoo zapojila před deseti lety. Dosud do přírody vypustila 14 supů, a to bělohlavých a mrchožravých, řekl v pátek novinářům zoolog Václav Štraub. Zahrada podle něj odchovala už pět supů hnědých, ve volné přírodě začne létat první z nich. Před naložením do přepravní bedny v pátek veterinář ptákovi odebral krev a spolu s pracovníky zoo supa také zvážil. Měl 7,2 kilogramu. „Pták se vylíhl 13. dubna tady u nás v líhni. Již je plně opeřený a připravený na vypuštění do volné přírody. Je to takové naplnění smyslu zoologických zahrad. Že ta naše práce, kterou tady děláme, má opravdu smysl. Nejenom, že zvířata přibližujeme a ukazujeme lidem, ale také děláme tu ochranářskou činnost,“ uvedl Štraub. Po převezení do Bulharska zoologové supa spolu s dalšími jedinci z jiných zahrad umístí do adaptační voliéry ve městě Sliven. „Až zhruba po čtyřech týdnech bude vypuštěn do volné přírody. Ptáci jsou označení tak, aby je ochránci mohli pozorovat a mohli si jasně značit, který pták je který,“ řekl Štraub. Úbytek supů na Balkáně v minulosti způsobily společenské změny, kdy z hor odcházeli pastýři a ubývalo ovcí, jejichž zdechliny tvořily stěžejní část potravy supů. Riziko pro ptáky představuje také používání jedů a odstřel. Píše o tom Ekolist.
