strnad

Nejnovější  / Ze zahraničí

Může být strnad obojkový dalším „holubem stěhovavým“?

AVIFAUNA Publikováno 25.12.2017

Úvodní foto: Sergey Yeliseev

Nekontrolovaný a extenzivní lov ptáků zapříčinil během pouhých tří dekád hrozivý úbytek dvou široce rozšířených druhů strnadů na obou stranách Eurasie. Vyzbrojeni vědeckými poznatky pracují nyní partneři organizace BirdLife na akčním plánu, jenž má pomoci strnadům obojkovým k populačnímu zotavení.

AKTUALIZACE Z PROSINCE 2017: Kdysi hojný strnad obojkový byl nyní přeřazen z kategorie ohrožený na kriticky ohrožený. Přitom ještě před rokem 2004 byl tento druh veden jako málo dotčený. Nelegální lov strnadů v Číně je klíčovou hrozbou a hlavní příčinou jejich současného ohrožení.

Všichni máme v povědomí varovný příběh holuba stěhovavého, kdysi nejhojnějšího ptačího druhu v severní Americe a pravděpodobně i na celém světě. Počty holubů stěhovavých dosahovaly miliard jedinců a jejich táhnoucí hejna byla svou hlasitostí přirovnávána k hurikánu. Zdálo se nemyslitelné, že tento nesmírně početný druh může vyhynout.

Ale stalo se. Nekontrolovaný, extenzivní lov a široce rozšířené mýcení lesů, které holubům poskytovaly velkou část jejich potravy a útočiště, zapříčinily koncem 19. století jejich strmý úbytek. Když si lidé uvědomili, co se děje, bylo již příliš pozdě na zvrat situace a v roce 1914 zemřel v zajetí poslední žijící exemplář tohoto druhu, holubice jménem Martha. Tento politování hodný příběh nám připomíná, že ačkoliv je mnoho druhů organizací BirdLife klasifikováno jako málo dotčených, budeme-li ignorovat varovné signály, žádný z nich není jednoznačně imunní před nebezpečím vyhynutí.

Zaznamenaný úbytek strnadů obojkových na japonském ostrově Hokkaido v 90. letech upozornil ochranáře, že další velice hojný druh se možná nachází v potížích. Nyní víme, že populace strnadů utrpěla obrovský pokles, možná až o 95% v rozmezí pouhých dvou až tří desetiletí. Před rokem 2004 nebyl strnad obojkový považovaný za druh, s kterým by měli mít ochranáři nějaké starosti. V roce 2013 byl ale zařazen do kategorie „ohrožený“ a v letošním roce bylo na fóru BirdLife věnovaném ohroženým druhům ptáků diskutováno jeho přeřazení do kategorie kriticky ohrožených.

Stěžejní důvod úbytku strnadů obojkových je srovnatelný s důvody, které vedly k vyhynutí holuba stěhovavého – ptáci táhnou v obrovských hejnech, čehož zneužívají jejich lovci. Další paralelou k osudu  holuba stěhovavého je skutečnost, že se stavy strnadů kriticky zhoršili po zdokonalení komunikačních a dopravních technologií (k pádu holuba stěhového v 19.století tehdy přispěla výstavba železniční sítě). A podobně jako holubi stěhovaví se i strnadi obojkoví shromažďují na společných nocovištích ve velkých počtech, což opět umožňuje jejich snadný lov.

„Rýžoví ptáci“ na prodej. Čína, 1997. Foto: Simba Chan

V Číně, kde je tento druh znám jako „rýžový pták“, je strnad obojkový loven výhradně na jídlo. Jejich lov je zde od roku 1997 nelegální, ale na černý trh se stále loví do dnešních dnů. Neudržitelný a převážně nelegální lov migrujících pěvců v Asii posunul na hranici vyhynutí nejen strnada obojkového. Podle monitorovacích projektů prováděných v oblasti řeky Amur v Rusku a v Hong Kongu v Číně, všichni táhnoucí druhy strnadů ve východní Asii ubývají.

Za účelem řešení této málo známé krize zorganizoval BirdLife ve spolupráci čínským partnerem Hong kong Bird Watching Society a Sun Yat-sen Univerzity v Guangzhou v listopadu 2016 mezinárodní workshop zaměřený na ochranu strnada obojkového. Účelem této konference bylo shromáždit informace a názory pro vytvoření Mezinárodního akčního plánu pro ochranu strnadů obojkových a pro vytvoření mezinárodní sítě pro ochranu tohoto i dalších migrujících druhů pěvců.

Konference se zúčastnilo více než 50 expertů z téměř všech zemí výskytu strnadů obojkových. Hlavním doporučením vzešlým z konference bylo, že by se tento druh měl stát zákonem chráněným ve všech zemích výskytu, dále, že by se měly zjistit přesné migrační trasy pomocí barevného kroužkování a geolokátorů, a především, že je třeba identifikovat, zmapovat a chránit jak hnízdní oblasti, tak tahové trasy a zimoviště. Nutné je také zjištění efektu agro-chemikálií na migrující ptáky užívajících za tahu zemědělských ploch a podporovat k přírodě šetrné zemědělství. Mezinárodní spolupráce na výzkumu a ochranu strnadů obojkových je zcela nezbytná, chceme-li stabilizovat populace tohoto a dalších mizejících druhů. Očekává se, že mezinárodní akční plán na ochranu strnadů obojkových bude publikován v roce 2019. Nicméně veškeré důležité kroky již byly podniknuty.

V hnízdní sezoně 2016 provedl BirdLife ve spolupráci s Birds Russia předběžný průzkum strnadů obojkových na ostrově Sakhalin v Rusku. Výsledky byly alarmující, neboť strnadi z jižního Sakhalinu zcela vymizeli a nacházejí se nyní jen na několika lokalitách v severní a centrální části ostrova.

V letošním roce vědci z BirdLife, Wild Bird Society of Japan a Birds Russia navštívili severní Sakhalin a barevně označili 18 strnadů obojkových, aby mohli sledovat jejich migraci. Pokud se prokáže, že se ptáci vracejí na svá hnízdiště, plánují vědci v roce 2018 označit ptáky geolokátory.

Plakát vytvořený organizací BirdLife za účelem šíření osvěty a podpory ochrany strnada obojkového.

V letošním roce učinila Čína velmi významné kroky k záchraně strnadů obojkových a ostatních migrujících pěvců, zrevidovala a začala vynucovat své zákony na ochranu přírody. Nyní je nezákonné pojídat chráněné druhy, které zahrnují i strnada obojkového. Klíčem k úspěchu je zvýšit povědomí široké veřejnosti tak, aby lidé odmítali kupovat ptáky a hlásili všechny nezákonné aktivity příslušným úřadům.

BirdLife a Hong Kong Bird Watching Society vytvořili plakát na podporu rozšíření nové zákonné úpravy do povědomí lidí. Partneři BirdLife dále podporují vzdělávací programy jako prevenci před lovem ve všech zemích výskytu, aby zajistili, že strnad obojkový nebude další odstrašující příběh pro příští generace.

Text a překlad: Jakub Hlaváček

Zdroj: BirdLife.org