Vědcům monitorujícím ptačí populaci v přírodní rezervaci Powdermill nacházející se v americkém státě Pensylvánie se během kroužkování poštěstil neobvyklý úlovek v podobě zvláštně zbarveného dlaskovce růžovoprsého (Pheucticus ludovicianus). Jedna část opeřencova těla byla pokryta jasně růžovými pery typickými pro samce, zatímco druhá polovina byla zbarvena do kanárkově žluté, jako tomu bývá u samic.
Ukázalo se také, že opeřencovo pravé křídlo je o něco delší než levé, což je jeden z typických znaků pro rozdíl mezi samcem a samicí.
Při pohledu na středně velkého pěvce nezvyklého zbarvení bylo ihned jasné, že dlaskovec je případem vzácné anomálie zvané bilaterální gynandromorfismus, kdy jsou v těle jedince namíchány buňky se samčí i samičí genetickou informací.
Zatímco hermafroditismus je ve zvířecí říši poměrně běžný, gynandromorfie je jev daleko méně častý. Například podle záznamů z Powdermill, které se začaly vést před téměř šesti desítkami let, pouze pět ze zhruba 800 000 chycených ptáků bylo dokumentováno jako bilaterální gynandromorf.
Je ovšem třeba brát v potaz, že ne u všech druhů je jasný vizuální rozdíl mezi samcem a samicí. Proto je možné, že v přírodě poletuje více gynandromorfů, než se zdá.
Jak bilaterální gynandromorfismus vzniká?
Formování pohlaví je u ptáků trochu jiné než u savců. U savců mají samci jednu kopii každého chromozomu, tedy X a Y, zatímco samice mají dvě kopie chromozomu X.
U ptáků je to však naopak. Jejich chromozomy se nazývají Z a W a jejich samice mají jednu kopii z každého chromozomu, Z a W, zatímco samci mají dvě kopie chromozomu Z. Pohlavní buňky, včetně spermií a vajíček, mají většinou pouze jednu kopii jednoho z chromozomů – samci produkují pouze spermie nesoucí chromozom Z a samice produkují vajíčka s chromozomem Z nebo W.
Gynandromorfie, jež nastala u dlaskovce z Pensylvánie, vzniká v případě, že se vajíčko vyvine se dvěma jádry – jedno s chromozomem Z a druhé s chromozomem W. Posléze je nadvakrát oplodněno dvěma spermiemi nesoucí chromozom Z. Vylíhnutý jedinec se pak chlubí tělem, které je z poloviny samčí, s chromozomy ZZ a z poloviny samičí, s chromozomy ZW. Tento fenomén se objevuje u ptáků, mnohých druhů hmyzu a korýšů.
Co se s ptáky trpící anomálií stane?
Podle ornitologů neexistují záznamy, kdy by při kroužkování byl chycen již dříve okroužkovaný gynandromorfní jedinec, a je proto velmi těžké je studovat.
Je tak otázkou, co odchyceného dlaskovce čeká do budoucna. Samice ptáků mají dva vaječníky, funkční je však pouze levý. Jelikož je dlaskovcova levá strana právě samičí, je možné, že by pták mohl být schopen reprodukce. (Pozn. red.: Většina gynandromorfních jedinců je neplodná. U převážné části dosud pozorovaných ptáků s touto anomálií byla navíc levá polovina samčí.) Záleží však, zda by vůbec dovedl přivábit partnera.
Je ovšem jisté, že dlaskovec je minimálně rok starý, což znamená, že i přes svůj hendikep byl schopen přežít do dospělosti.
Další záznamy gynandromorfismu u ptáků
V letech 2009 a 2010 pozorovali vědci v Illinois bilaterálně gynandromorfního kardinála červeného. I tento pták se patrně bez větších obtíží dožil dospělosti. Nikdy však nezpíval ani se nezdržoval s jiným jedincem.
Dalším případem byl rovněž kardinál, který byl pozorován v Pensylvánii v roce 2019. Ani tento pták se nijak hlasově neprojevoval, avšak několikrát byl viděn v přítomnosti jiného samce.
Překlad: Pavla Novotná
Zdroje: CNN; National Geographic
Titulní foto: Annie Lindsay