Aktualizováno:
Analýza dat predace hnízd bahňáků v Arktidě za posledních 70 let potvrzuje, že změna klimatu by mohla být příčinou výrazného poklesu počtu populací bahňáků. Dokazují to ornitologové v čele s Vojtěchem Kubelkou v aktuálním čísle vědeckého časopisu Science.
Obecně platí, že míra predace hnízd ptáků je vyšší v tropických oblastech a to zejména díky vyšší variabilitě potenciálních dravců. Oproti tomu severněji položené oblasti jsou vnímány z hlediska míry predace hnízd jako bezpečnější. Toho využívají zejména bahňáci hnízdící vysoko na severu v arktických oblastech. Relativní bezpečí je v krátkém období aktického léta klíčové. Tropičtí ptáci, na rozdíl od severských bahňáků, kompenzují vyšší míru predace delší sezónní periodou, v níž vyvádějí mláďata. Aktuální vědecká studie, na níž se podíleli Vojtěch Kubelka a Miroslav Šálek, se zabývá mírou predace hnízd bahňáků, tedy konzumací vajec například liškami nebo krkavcovitými ptáky. „Přišli jsme na to, že v posledních desetiletích došlo k zásadnímu nárůstu míry predace hnízd, a to zejména v oblastech s výraznějším oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability, v Arktidě je tento nárůst až trojnásobný. V současnosti je tam predováno okolo 70 % všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky významný problém. Shromáždili jsme unikátní datový set 38 191 hnízd z celého světa. Data jsme čerpali z dříve publikovaných prací i našeho sběru v terénu,“ vysvětluje Vojtěch Kubelka z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
Skupina bahňáků je pro tento typ výzkumu ideální. Hlavním tématem výzkumu se stala tzv. denní míra predace, tedy počet hnízd zlikvidovaných predátory v dané populaci za jeden den. „Jejich hnízda, zpravidla na zemi spoře vystlaná kotlinka se čtyřmi nebo třemi vajíčky, mají tu výhodu, že napříč světem vypadají podobně pro potenciální predátory a navíc míra jejich predace je hojně studována, takže materiálu je dostatek,“ dodává Kubelka.
Autoři studie analyzovali data 111 druhů na 149 lokalitách na všech kontinentech. Důvody pro nárůst hnízdní predace jsou však stále nejasné. Autoři naznačují, že to může být způsobeno posunem stravy dravců více směrem ke konzumaci vajec namísto jiných zdrojů potravy, nebo ve změnách druhového zastoupení predátorů. Například populace lumíci, klíčová součást arktické potravní sítě, prodělávají v důsledku změn sněhové pokrývky výrazným populačním výkyvům. S nedostatkem lumíků na mnoha arktických lokalitách tak mohou predátoři hledat alternativní kořist právě v ptačích hnízdech. “ Naše studie jako jedna z prvních ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy na globální škále. Obecně můžeme říci, že bahňáci celosvětově ubývají. Z 245 druhů je populační trend známý pro 192 druhů. Víme, že z nich 57 % druhů bahňáků ubývá, 12 % přibývá, ostatní druhy mají stabilní populace. U druhů migrujících do Arktidy je to ještě vychýlenější – z těchto druhů je těch ubývajících ještě podstatně více,“ uzavírá Vojtěch Kubelka.
Studie tak jako jedna z prvních poukazuje na to, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy v globálním měřítku. „Zjištění jsou to alarmující. Země je křehká planeta s komplexním ekosystémem. Změny ve vztahu predátor-kořist můžou vést ke kaskádovitému efektu s důsledky pro mnoho organismů žijících tisíce kilometrů daleko,“ uzavírá varovným konstatováním další z autorů mezinárodního výzkumu profesor a světově uznávaný ekolog Tamás Székely z University of Bath.
Podrobný rozhovor k aktuálně publikovanému článku s Vojtou Kubelkou ZDE
Hnízdo jespáka velkého (Calidris tenuirostris) s výhledem na Pacifik. V ornitologické historii bylo díky nenápadnosti těchto hnízd a odlehlosti oblasti, v níž jespáci velcí hnízdí, nalezeno pouze několik desítek hnízd. Čukotka, ruská arktida, 2015. Foto Vojtěch Kubelka
Text a titulní foto: Lukáš Kadava /
Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2018/11/181108142405.htm
http://science.sciencemag.org/content/362/6415/680
https://www.czu.cz/cs/r-7229-aktuality-czu/ornitologicky-vyzkum-v-prestiznim-casopise-science.html
TZ ČSO 9. 11. 2018
