Labuť s límcem vyvolává kontroverze na Ústecku. Zbytečně, jde o značkování
AVIFAUNA
Publikováno 30.8.2019
Kolemjdoucí a místní obyvatele vystrašilo kroužkování labutí na Habrovickém rybníku. Oblíbení velcí ptáci totiž dostávají kolem krku velký plastový límec, kterého se zpočátku, než si na něj zvyknou, snaží zbavit. Ornitologové ale vysvětlují, že to je naprosto normální a se žádným týráním to nemá nic společného. Naopak, límcová značka pomáhá objasnit pohyb ptáků po světě i detaily z jejich biologie. Mezi ty, kterým se značení příliš nezdá, patří například Ústečanka Astrid Slavíková. „Už asi čtrnáct dní to sledujeme, co je takto označili. Z toho válečku je dost nervózní, neustále to chce zobákem sundat. Už z toho musí být úplně šílená. Vždyť si to nemůže ani podrbat. Úplně zíráme, co se děje, nám to připadá šílené,“ popsala.
Jak ale vysvětlila ornitoložka Lucie Fuchsová z Kroužkovací stanice Národního muzea, kroužky labutě ve skutečnosti nemají kolem krku napevno. „To peří trochu klame. Ve skutečnosti s ním normálně žijí, vyvedou mladé, migrují,“ přiblížila. U vodních ptáků bývají i kroužky na nohu, ale protože na vodě sedí, špatně se z nich odečítá. Límcová značka umožňuje odečet dalekohledem, aniž by je vědci rušili opětovným odchytem. „Je to jen o zvyku. Poslední dobou se taková hlášení o týrání objevují často. Dokonce už tu bylo i napadání kroužkovačů,“ povzdechla si Fuchsová. Stanice proto kontaktovala správce jezer a rybníků. Požádala je, aby vyvěsili třeba na webu a informačních deskách upozornění, že kroužkovací límce s unikátním kódem dostaly vytipované labutě, jež jsou v České republice součástí výzkumu. Oslovili kvůli tomu například i Palivový kombinát Ústí (PKÚ), který spravuje jezera Most nebo Miladu. „Prosíme veřejnost, aby v případě, že takovou labuť na jezerech zahlédne, nevolala záchranné stanice či městskou policii. Není to nehoda, neutrpěla zranění plechovkou, drátem a podobně,“ požádala mluvčí PKÚ Hana Volfová. Národní muzeum je členem Evropské unie pro kroužkování ptáků EURING, založené už v roce 1963. Límce pomáhají vědcům objasnit stěhování a tahy labutí, jejich zimování, některé detaily z jejich biologie, jako věrnost jednomu hnízdišti, soudržnost, délku života, původ, vývoj jejich počtu ve vztahu k proměnám přírodního prostředí a další. V případě, že lidé najdou labuť mrtvou, by Kroužkovací centrum uvítalo, aby ho o tom nálezce informoval. Píše o tom Ústecký deník.
