Současná probíhající velmi mírná zima, kdy nejsou žádné vodní plochy zamrzlé, přináší i zvýšené počty zimujících kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo). Zatímco ledová pokrývka na rybnících nutí kormorány zdržovat se na nezamrzlých úsecích řek, popř. ptáci se na našem území zimu vůbec nezdržují, letos je kormoránů dost i na chovných rybnících – k nelibosti rybářů (např. ZDE). Trendy početnosti zimujících kormoránů se v posledních letech zvyšují. Počet zimujících kormoránů je u nás výsledkem souběhu několika faktorů: zvýšení populace kormorána na hnízdištích v severní a západní Evropě díky legislativě, probíhající změně klimatu, kdy jsme svědky extrémně mírných zim a velmi vysoké rybí obsádky na chovných rybnících, která poskytuje zejména zimujícím kormoránům prostřený stůl.
Ptačí oblast Žehuňský rybník a obora Kněžičky je jednou z nejcennějších nejen ornitologických lokalit u nás. Její význam pro ptáky je důležitý jak v období hnízdění, tak v době migrace a zimování. Foto Lukáš Kadava
V průběhu prosince 2017 bylo na rybnících v okolí Chlumce nad Cidlinou Na Královéhradecku pozorováno nebývalé množství kormoránů. Na Třesickém rybníku bylo 25. prosince 2017 sečteno celkem 620 ptáků, což je dosavadní rekordní počet na lokalitě. Je pravdou, že většina ptáků pouze přelétala, popř., hledala místo k odpočinku či lovu, samotní lovící ptáci (i přes probíhající intenzivní plašení plynovým dělem) tvořili pouze 2,4%. Lze se však domnívat, že bez plašení by byl počet lovících kormoránů na vodní hladině vyšší.
Rybáři aktuálně užívají všech legislativně dostupných možností k plašení a regulaci kormoránů, vyjma zvláště chráněných území. Ačkoli lze samozřejmě zcela pochopit, že pro rybáře představují takto vysoké počty kormoránů finanční ztráty, je třeba si zcela otevřeně říci, že na jedné straně této situaci sami nahrávají. Z hlediska hospodáře či ekonoma nelze rybářům nic vytýkat, musíme si ale uvědomit, že svým způsobem jsme svědky určitého paradoxu: na jedné straně se rybáři snaží o maximální výnosy, rybí obsádky jsou na rybnících tak vysoké, že je nutné je přikrmovat, rybáři se snaží eliminovat litorální porosty na rybnících, tj. rákosové či ostřicové porosty z důvodu, že ubírají prostor pro ryby, které by při zvětšení otevřené vodní plochy mohli rybáři nasadit, a ubírají tak rybníkům na členitosti a rybám prostor pro úkryt před predátory – a na straně druhé si mnohdy stěžují, jak jim kormoráni ničí byznys a chtějí po daňových poplatnících, aby jim hradili škodu.
Početnost zimujících kormoránů v ČR v letech 1966 – 2015. Výrazné zvyšování od poloviny 90. let 20. století může souviset i s narůstající intenzitou rybích obsádek na českých rybnících po pádu komunismu. Zdroj fotografie: Matyáš Adam, Petr Musil & Zuzana Musilová 2016: Změny početnosti zimujících vodních ptáků v ČR (1966–2015). Aythya 6: 27 – 39
Kormoráni jsou za zimních měsíců potulní a jsou schopni létat ze společných nocovišť za potravou několik desítek kilometrů daleko. Nocující hejno se po rozletu rozpadá na několik menších i na některé jednotlivce a rozletují se do několika směrů. Proto na jednom rybníků můžeme vidět pouze několik málo jedinců, na jiném – potravně atraktivním – může za určitých okolností lovit hejno o desítkách jedinců. Nocoviště kormoránů rybáři samozřejmě dobře znají – jedno se nachází na řece Labi u Poděbrad na Nymbursku (i odtud ptáci na Hradecko zalétají), další se nachází v Ptačí oblasti Žehuňský rybník – Obora Kněžičky na pomezí Hradecka a Kolínska. Taktéž na nocovišti v Ptačí oblasti jsou letos kormoráni zjišťováni v neobvykle vysokých počtech, 31. prosince bylo sečteno 784 ptáků. Vysoké počty kormoránů (nad 400 exemplářů) se zde zdržují od konce září 2017. S blízkostí zdejšího nocoviště pravděpodobně souvisí i rekordní počet kormoránů, zjištěný na blízkém Proudnickém rybníku u Žiželic, kde bylo 13. ledna 2018 sečteno 575 exemplářů (L. Urbánek, J. Vyskočil na Birds.cz). Ve stejný den bylo na Třesickém rybníku sečteno celkem 308 kormoránů. Lze se tak domnívat, že na přelomu roku 2017 a 2018 se v oblasti Polabí na pomezí Královéhradecka a Kolínska pohybovalo kolem devíti stovek kormoránů.
Nelze si než postesknout, že ornitologové a ochranáři se ocitají v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně je vzestup početnosti kormoránů neoddiskutovatelný a vzhledem ke klimatickým podmínkám posledních zim nelze do budoucna očekávat nějaký zásadní zvrat. Obhájit ochranu ptáků, včetně zvláště chráněných či vzácných druhů, zejména z důvodu neselektivního účinku plašení plynovými děly (například na Třesickém rybníku je frekvence výstřelů v mírných zimách 1 x za 4 minuty), je stále těžší.
Portrét lovce: kormorán velký. Foto Luboš Vaněk
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto kormorána velkého: Luboš Vaněk (http://www.foto-vanek.cz/)
Zdroj: http://www.waterbirdmonitoring.cz/media/uploads/3_trends66_15.pdf
Lipina M. 2009: Vliv střelby jako plašící techniky proti kormoránům. Diplomová práce, katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
