Masový úhyn špačků v Nizozemí má nejasné rozuzlení
Loni na podzim jsme v magazínu publikovali zprávu o úhynu špačků v nizozemském Haagu, kolem níž kolovaly nejrůznější teorie a podezření. Ta, která si ovšem získala největší publicitu a rozvířila mediální vody, byla teorií nejvíce kontroverzní. Podle ní za smrt více jak 350 ptáků totiž mohly testy nové telekomunikační technologie 5G, které měly v Haagu údajně probíhat. Toto odvážné tvrzení však bylo střízlivě rozebráno nestranným webem Snopes.com, jenž se věnuje kontrolováním faktů a odhalováním dezinformací a nepodložených tvrzení. Z jejich rozboru jasně vyplynulo, že teorie nemá reálný základ a že byla protlačena odpůrcem telekomunikačních sítí a konspiračním teoretikem, Johnem Khulesem, který se na tuto událost specificky zaměřil a pokusil se ji využít ku prospěchu své agendy (John Khules vede několik anti-5G stránek a Facebookových skupin). To víceméně potvrdilo i jeho pozdější odvolání se a distancování od svého původního prohlášení s odůvodněním, že za úhyn nemohla síť 5G, ale spojená síla vícero 4G LTE sítí.
Událost se stala v Huijgensparku, blízko stanice Hollands Spoor v Haagu. Stromy v tomto parku jsou důležitým hřadovištěm pro migrující špačky, kteří se zde každoročně shromažďují. Mezi 19. říjnem a 3. listopadem zde bylo nalezeno množství mrtvých špačků, společně se dvěma hřivnáči. Kromě nejznámější konspirační teorie, kdy měla být na vině síť 5G (což bylo mimo jiné podpořené skutečností, že vysílací věž 5G je z parku viditelná), byly prvotní spekulace směřovány na úmyslnou otravu, případně na kontaminaci přirozených zdrojů vody, ze kterých ptáci pijí. Tuto hypotézu podpořili někteří majitelé psů, kteří tvrdili, že se zdravotní stav jejich mazlíčků po procházce v blízkosti místa úhynů zhoršil a že kromě zvracení vykazovali příznaky onemocnění. V odpověď na tato tvrzení vydal úřad v Haagu oficiální zákaz na vstup se psy – park tak byl pro účely venčení dočasně uzavřen.
Záchranná stanice Vogelopvang de Wulp z Haagu, která byla do případu zapojena, vyjádřila svojí předběžnou domněnku, že za úhyn ptáků zřejmě může otrava, konkrétně otrava toxiny nacházejících se v semenech plodů tisu. Faktem ovšem je, že na tisu se špačci v Haagu krmí už celá léta a je známé to, že ptáci živící se jeho plody natráví pouze jedlý míšek a neporušené semeno vyloučí bez jakýchkoliv následků na zdraví.
Veškeré spekulace měla jednou a provždy uvést na pravou míru pitva a laboratorní rozbor uhynulých špačků, které se chopil institut Wageningen Bioveterinary Research (WBVR) v Lelystadu. Potenciálních možných příčin bylo hned několik a nad celým případem viselo mnoho otazníků. Šlo o otravu nebo onemocnění? Měly úhyny přirozenou příčinu nebo je měl na svědomí člověk? Laboratorní výsledky, které byly zveřejněny v únoru letošního roku, však záhadu ještě více rozdmýchaly a daly prostor zcela novým, nezodpovězeným otázkám.
Při rozboru v institutu WBVR byly skutečně nalezeny stopy toxinů tisu v orgánech zkoumaných ptáků. Dle tiskové zprávy, které Avifauně poskytla mluvčí institutu, Annet Blanken, nebylo zjištěno, jak se toxin, který za normálních okolností opustí tělo ptáků společně se semeny, do orgánů špačků dostal. V průběhu analýzy proběhlo i několik dalších testů, konkrétně na přítomnost zemědělských pesticidů, deratizačních jedů a taktéž přítomnost virů (především usutu, západonilské horečky a ptačí chřipky). Veškeré zbylé testy však vyšly jako negativní a protože byli uhynulí ptáci ve výborné kondici a na první pohled bez viditelného vnějšího zranění, začaly se instituty Dutch Wildlife Health Centre a WBVR přiklánět k tomu, že otrava tisem musela hrát v případě záhadných úhynů významnou roli a že byla pravděpodobně jedinou skutečnou příčinou. Další analýzy však toto tvrzení vyvrátily.
Vědci z Přírodopisného muzea v Rotterdamu provedli nekropsii nejméně 15 mrtvých špačků a vnesli tak do případů další otazníky. Kees Moeliker, ředitel muzea a Erwin Kompanje, vedoucí výzkumník, objevili extrémní vnitřní krvácení ve všech zkoumaných exemplářích, vzniklé následkem protržených jater. Bylo u nich také zjištěno silné poškození cév, srdce a plic. Ve své finální zprávě publikované v časopise Straatgras vědci z Přírodopisného muzea uvedli, že špačci uhynuli následkem těžkého zranění způsobeného tvrdým nárazem do země, do které vletěli v náhlém záchvatu paniky při příletu nebo odletu z jejich hřadoviště. Laboratoř institutu WBVR v Lelystadu se k tomuto závěru připojili a tak byla případná možnost lidského vlivu, technologických experimentů, virů, nemocí či otrav vyloučena. Případ byl, dle slov mluvčí Annet Blanken, uzavřen bez dalšího zkoumání s verdiktem, že ptačí úhyny byly způsobené smrtící kolizí, ať už vzájemným nárazem mezi jednotlivci hejna, kolizí s větvemi stromů či se zemí v následku náhle paniky a dezorientace.
To dle nizozemského online zpravodajství Hollandtimes.nl dostatečně vysvětluje tuto záhadu. Přesto je zde stále několik nezodpovězených otázek a visících otazníků. Čím se ptáci mohli vyplašit takovým způsobem, že by v tak vysokém počtu narazili do nějaké překážky a uhynuli následkem poškození cév, srdce, plic a protržených jater? Mohl za jejich vyplašení ohňostroj nebo jiný silný zvuk? Pokud by však šlo o náraz do skleněné plochy, bylo by nejméně několik ptáků nalezeno přímo pod ní. Špačci byli ovšem nesourodě rozprostřeni po parku a objevováni postupně v průběhu několika dnů. Komě nich byli v místě úhynu nalezení také mrtví hřivnáči, kteří nebyli do zkoumání zahrnuti.
A jakou roli hrál v případu jed tisu a jak se dostal do orgánů ptáků? Opomíjené je i tvrzení majitelů psů a problémy, se kterými se měli jejich mazlíčci po procházce parkem potýkat.
Aniž bychom chtěli zabíhat do konspiračních teorií jako John Khules, je tento případ nanejvýš zvláštní a bohužel i navzdory zevrubnému zkoumání má (alespoň pro nás) otevřený konec volný k nejrůznějším interpretacím. Doufejme však, že se situace již nebude v budoucnu opakovat a že špačci budou opět moci v Haagském parku bezpečně hřadovat.
Text: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Tisková zpráva WBVR | Hollandtimes.nl