Národní parky Šumava a Bavorský les v posledních letech intenzivně spolupracují. Aktuálně podepsali oba ředitelé, Pavel Hubený a Franz Leibl, dohodu o společném konceptu cest – zejména s ohledem na rozumnou ochranu přeshraniční populace tetřeva hlušce. Cílem dohody je posílení populace tohoto lesního kura a zlepšení jeho životního prostoru. pro českou populaci je Šumava poslední a zcela klíčovou oblastí výskytu v České republice. Z tohoto důvodu by klidová území měla být definována v úzké spolupráci a s veřejnosti srozumitelnými pravidly. Je to již třetí podobná dohoda a stejně jako u témat environmentální vzdělávání a výzkum je i tato shoda stvrzena písemně a spolupráce je naplňována řadou projektů.
„Trvalá záchrana ohroženého tetřeva hlušce, charakterního šumavského druhu, nám leží na srdci,“ zdůrazňuje Leibl. Proto bylo v bavorském národním parku takové území pod názvem jádrová oblast vytvořeno již před mnoha lety. „Pokud má mít ochrana tetřeva a s tím související turistická infrastruktura smysl, musíme na tom spolupracovat a teď je nejlepší doba,“ doplňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Budeme co možná nejvíce harmonizovat časové a prostorové využití území pro přírodě blízkou turistiku,“ shodují se Hubený a Leibl, včetně názoru, že národní parky jsou „jedinečnou rekreační oblastí“, jejíž cennosti by milovníci přírody měli mít možnost si vychutnat.
Tetřeví slepička, fotografovaná v Bavorském lese, je o poznání nenápadnější. Foto Jan Štěrba
Středem jednání je mimo jiné hraniční přechod „Modrý sloup“ u Luzného pro pěší turistiku. „Byl bych velmi rád, aby se o případném zpřístupnění tohoto místa rozhodlo co nejdříve. Posouzení vlivu turistického ruchu na životní prostředí, tedy takzvaná EIA, je nezbytné, jen je to časově náročnější, než jsem předpokládal. Navíc nám do tohoto procesu vstoupila i změna zákona o procesu EIA, na což jsme museli reagovat doplněním části podkladů a upřesněním definice variant pro toto řízení,“ informuje Pavel Hubený o aktuálním stavu projektu Zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce.
Zcela protikladná je situace v mnoha oblastech s výskytem tetřeva hlušce na Slovensku. Za posledních několik desetiletí došlo podle ochranářů k enormnímu snížení rozlohy horských lesů na Slovensku a neustále dochází k likvidaci dalších lokalit, což ve výsledku představuje pro tamější populaci tetřeva katastrofu. „S tetřevem je na Slovensku opravdu zle. Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova pokračuje v rétorice, která je pro tetřevy zhoubná. Pokud se jednou zničí biotop tetřeva s vhodnou strukturou lesa, podobný lesníci prostě nevypěstují. Les nejsou pouze stromy a to je jeden z hlavních problémů,“ vyjadřuje se k současné situaci Jozef Ridzoň z SOS Birdlife Slovensko. Situace je považována za kritickou a ochranáři žádají, aby Ministerstvo životního prostředí apelovalo na příslušné okresní úřady, které by v této věci konat. Součástí tlaku na odpovědné orgány je i kampaň „My sme les“ , kterou podpořily na Slovensku desetitisíce lidí. Podle autorů projektu „My sme les“ současné slovenské zákony neplní svůj účel. „Na vše existují nějaké výjimky, zákon přímo umožňuje například těžbu v národním parku. Chceme, aby se toto změnilo,“ uvádí iniciátor výzvy Erik Baláž s tím, že na problém je bezvýsledně poukazováno již více než 20 let.
Současná situace na Slovensku je alarmující. Tetřev hlušec, Volovské vrchy 2017. Foto archiv Aevis Foundation
Zdroj: FB SOS Birdlife Slovensko (https://www.facebook.com/groups/ornitologicka/), TZ NP Šumava
FB archiv Aevis Foundation (https://www.facebook.com/aevisfoundation/)
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Marton Berntsen (Wikipedia Commons)
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
