V německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku se ve volné přírodě se pohybují hejna velkých nelétavých ptáků. Jedná se o původně jihoamerický druh nandu pampový (Rhea amasricana), kteří se do volné přírody v Německu dostali kolem roku 2000, když sedm exemplářů uprchlo ze soukromé farmy. Ptákům se v rovinaté krajině, která částečně připomíná jejich rodné jihoamerické pampy, daří. Pronikli do biosférické rezervace UNESCO Schaalsee, kde našli dostatek klidu, potravy i možností pro rozmnožování.
Zpočátku přítomnost nanduů vyvolávala pobavené reakce místních i turistů. Jenže jak ptáků přibývalo, začalo přibývat problémů. Dospělý nandu může měřit 150 centimetrů a váží přes 25 kilogramů. Je skvělý běžec, v jeho jihoamerické domovině mu totiž dlouhé a silné nohy pomáhají přežít – musí prchat před širokým spektrem predátorů. Jenže v Německu žádný tvor, s výjimkou člověka, který by ho dokázal ohrozit, nežije. Nanduové se v Německu pohybují v hejnech o desítkách exemplářů, dokážou překonávat značné vzdálenosti a zejména se rychle množí. Současná populace německých naduů čítá již stovky jedinců. Jeden samec si totiž namluví více samic, které mu snesou každá několik velkých vajec. Samec se pak o ně i o vylíhlá ptáčata stará.
Postoj veřejnosti vůči tomuto druhu je značně rozporuplný. Mohutní ptáci se začali šířit v době evropských diskusí o narůstajících konfliktech mezi člověkem a divočinou, od obnovy populace vlků po nové volně se pohybující stáda zubrů. Podle německých zákonů je totiž každý druh, který se uchytí v tamní přírodě, posuzován jako původní, a tak nebylo šíření těchto ptáků nijak omezováno. Tím spíše, že současně nanduové ve své původní vlasti ubývají – poškozuje je ničení krajiny, lov i změny klimatu. V Německu se jim daří, dokonce lépe než v Jižní Americe.
Nandu pampový byl velmi vzácně pozorován ve volné přírodě i v České republice. Buď jsou uprchlí jedinci odchyceni, nebo o jejich přežití nejsou žádné zprávy. Na snímku nandu pampový, pozorovaný ve dnech 8. – 10. 12. 2016 u vodní nádrže Rozkoš na Náchodsku. Foto Jaroslav Vaněk
Jenže tak velký pták a v takovém počtu má nutně určité dopady na ekosystém. Nanduům zachutnala řepka, zejména mladé rostliny se staly jejich oblíbenou pochoutkou. Německým zemědělcům, kteří řepku pěstují na olej, tak způsobují značné škody. Některým zničili až polovinu úrody. Právě kvůli škodám na polních plodinách se nakonec rozhodly zasáhnout úřady: začalo sčítání nanduů, které prokázalo, že populace roste. Roku 2015 byli označeni za potenciálně invazivní druh. V roce 2017 jich dobrovolníci napočítali 244, ale už o rok později, na podzim roku 2018, jich bylo 566.
Úřady proto rozhodly, že je možné a rozumné snažit se počty nanduů omezovat, nejprve ničením jejich vajec, od roku 2019 i aktivním lovem. Na podzim roku 2019 tak poprvé došlo k úbytku nanduů – dobrovolníci jich napočítali 456. Podle biologů to ale nemusí znamenat výhru a upozorňují, že nanduové jsou dostatečně inteligentní na to, aby na lidskou agresi zareagovali a změnili své chování: stali se opatrnějšími, obezřetnějšími a lidí se začali stranit. Ve hře je dokonce i možnost, že se ptáci prostě přesunou někam jinam, mimo Meklenbursko, a místo lokálního problému se z „pštrosů“ šířících se po celé zemi stane problém globální.
Zdroj: https://www.audubon.org/news/inside-germanys-giant-hungry-flightless-bird-problem
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Florian Timm
