Koliha velká patří v Polsku mezi ohrožené a nepočetně hnízdící druhy. Odhady celkové polské populace činí 150 – 250 párů, což představuje drastické snížení početnosti za poslední desetiletí. Kolihy vyhledávají mělká říční údolí, podmáčené louky či pastviny. Jádrová populace polských kolih (50 – 80 párů) hnízdí v Dolině Biebrzy.
Ptáci hnízdící na zemi jsou obecně ohroženější skupinou ptáků a řady důvodů. Pro kolihy je rizikovým faktorem pro hnízdní úspěšnost v současné době predace liškou obecnou či vránami. Také provádění jakýchkoli zemědělských prací na hnízdních lokalitách, jsou-li prováděny v hnízdní době, mají za následek zničení hnízd nebo úhyn mláďat. Nepříznivý vliv může mít zalesňování a zarůstání luk. „Náš monitoring ukazuje, že kolihy preferují otevřené louky a vyhýbají se sousedství i malých lesů. Zjistili jsme, že kolihy mají tendenci vyhledávat a obsazovat nové lokality a naopak opouštět stávající, došlo-li na nich ke ztrátě optimálních podmínek k hnízdění,“ řekl Dr. Michal Zmihorski z Institutu ochrany přírody Polské Akademie věd (PAN) v Krakově.
Mláďata kolihy velké. Foto Marek Maluśkiewicz
„Hnízdní úspěšnosti kolih je velmi nízká, natolik nízká, že nezaručuje stabilní obnovu populace,“ dodává Dominik Krupiński z neziskové společnosti „Bocian“, který se na praktické ochraně kolihy velké podílí. Program na ochranu bahňáků je spolufinancován EU a primárním cílem je zvýšení počtu přeživších mláďat. Mimo neziskových organizací je rovněž nutná spolupráce s místními hospodařícími subjekty.
Vzhledem k poznatkům, že hnízdění bývají často zmařena již ve fázi inkubace vajec, rozhodli se polští vědci a ochranáři k radikálním krokům. Hnízda kolih jsou cíleně vyhledávána, vejce jsou odebírána a nahrazována dřevěnými atrapami. Zatímco pravá vejce jsou uložena po stanovenou dobu v inkubátoru, dospělí ptáci zahřívají atrapy a v případě krátkodobého opuštění hnízda nehrozí predace hnízda. V případě, že je to možné dle lokálních podmínek, a souhlasí – li vlastník pozemku, přistupují ochranáři rovněž k vytyčení ochranné plochy pomocí elektrického ohradníku.
„Nejlepší doba k hledání hnízd jsou termíny krátce po příletu ptáků na hnízdiště v době, kdy probíhá tok. Lidé, kteří se zabývají aktivní ochranou bahňáků, již dle zkušeností dobře odhadnou umístění hnízda. Doba snášení vajec, kdy je okolní tráva ještě nízká, nalezení hnízda rovněž usnadňuje,“ říká Dominik Krupiński a dodává, že až 90% hnízd je predováno či jinak zničeno právě ve fázi inkubace snůšky.
Vejce se do hnízd vrací v období těsně před líhnutím mláďat. „Z našich zkušeností usuzujeme, že ptáci nemají problém s inkubací atrap. Počet zmizelých atrap z hnízd, odtažených predátory, může být použit jako jeden z indikátorů úspěšnosti celého projektu,“ říká Krupiński. V případech, že dojde k události, která vede k opuštění hnízda s atrapami, jsou mláďata odchována ve speciálních voliérách a vypuštěna na vhodných lokalitách do volné přírody. Takto vypuštěná mláďata jsou navíc označena speciálními značkami pro snadnější identifikaci jedinců.
Zdroj a foto: http://naukawpolsce.pap.pl/aktualnosci/news,414361,zdazyc-przed-drapieznikiem.html
Více info na http://ochronakulika.pl/
Titulní foto Jakub Nawrocki
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
