Jaký vliv má používání dronů na ptáky?

AVIFAUNA Publikováno 10.7.2017

Sdílení

Bezpilotních letadel, takzvaných dronů, v České republice přibývá. Mimo svého původního vojenského účelu mají drony v současnosti i řadu využití v civilním sektoru. Například při pořizování fotografií nebo videí z ptačí perspektivy. Drony proto dnes využívají také bezpečnostní agentury, geodetické firmy nebo filmaři, možnosti jejich využití se stále rozšiřují. Své uplatnění by teoreticky mohly nalézt i v ornitologii při sčítání hnízd koloniálně hnízdících ptáků z výšky, hledání hnízd v rozlehlých rákosových porostech apod. V Pensylvánii byly drony použity při monitoringu zpěvných ptáků v nepřístupných horských biotopech. Výsledky studie s využitím dronů byly zveřejněny v odborném časopise The Auk: Ornithological Advances. Studie dospěla k závěru, že údaje shromážděné drony byly stejně účinné jako údaje shromážděné lidskými odborníky v terénu při odvozování přesného odhadu populace zpěvných ptáků. Jak ale ptáci reagují na jejich přítomnost?

Prvotní problém spočívá v tom, že drony se pohybují ve vzdušném prostoru, který ptáci doposud vnímali jako neporušený. To vyvolává otázku, zda a do jaké míry jsou drony ptáky vnímány jako hrozba. Nedávno uveřejněná studie Švýcarského ornitologického institutu, která analyzovala současný stav poznatků reakcí ptáků na drony, poskytla několik základních odpovědí. Ptáci obvykle vykazují silnější odezvu na přítomnost či blízkost dronu než jiná divoká zvěř. Čím větší a hlučnější je dron, či letí – li dron v přímém směru k ptákovi, tím silnější reakci ptáci vykazují. Ale u ptáků existují rozdíly. Zatímco některé druhy vykazovaly zvýšenou odolnost vůči dronům, jiní jiné druhy vykazovaly útěkovou reakci v okamžiku, kdy byl stroj ještě ve velké vzdálenosti. Poměrně častá byla slabá reakce na přítomnost dronu, což však neznamená, že drony nemají na ptáky vliv. Hnízdící ptáci pravděpodobně neopustí hnízdo, nicméně lze usuzovat, že přítomnost dronu znamená po ptáky stresovou situaci.

Zda a jak ptáci reagují na bezpilotní letouny, závisí na různých faktorech. Přímá blízkost dronu způsobila ve většině případů odezvu v podobě úniku ptáka. Stroje s benzínovým motorem mají vyšší pravděpodobnost reakce ptáků než stroje na elektrický pohon, což je dáno vyšší hlučností benzínových motorů. Taktéž větší stroje vyvolávají silnější reakce, než menší typy dronů. Reakce se lišily také v případě, zda se jednalo o jednotlivé ptáky, či hejna. Jednotliví ptáci, popř. menší skupiny odlétali před drony později, než větší hejna. Na drony reagovali jak menší druhy ptáků, tak velcí ptáci. Největším rizikem může být přítomnost dronu pro hnízdící ptáky, taktéž opakované rušení může v extrémním případě způsobit úhyn ptáků v důsledku jejich vyčerpání.

Při opakovaném rušení ptáků drony může dojít opuštění hnízda, či vyčerpání jedinců. Foto Mathias Schäf

Švýcarský ornitologický institut na základě zjištěných skutečností definoval několik obecných doporučení, aby používání dronů minimalizovalo dopad na volně žijící ptáky. Ve Švýcarsku tak ve spolupráci mezi ornitology a odpovědnými úřady budou v nejbližších měsících specifikována pravidla pro užívání bezpilotních letounů.

Švýcarský ornitologický Institut doporučuje:

Omezit či vyloučit vzlétnutí nebo přistání v blízkosti ptáků, snažit se vyhnout náhlým změnám směru v jejich blízkosti
Nikdy nelétat přímým směrem k ptákům, nebo se okamžitě vrátit, pokud ptáci vykazují reakci
Preferovat užívání kompaktních a tichých typů bezpilotních letounů
Omezit či vyloučit lety podél skalních stěna zejména od února do července, z důvodu omezení rušivých vlivů na citlivé druhy (např. sokoli, výři)
Omezit či vyloučit lety ve zvláště chráněných územích