Přináší rozmach zástavby v krajině i zvyšování početnosti vrabce domácího?

AVIFAUNA Publikováno 19.10.2017

Sdílení

Vrabec domácí je druh tradičně spjatý s člověkem a jeho obydlími. Vrabec se šířil spolu s pěstováním obilí daleko od původního domova, kterým byla pravděpodobně Přední a Střední Asie. Předkové vrabce domácího díky své přizpůsobivosti dokázali využít nabízené možnosti expanze lidské kultury a volně se již prakticky nevyskytují. Během posledních několika desetiletí se však počet vrabců v mnoha městech, nejen v České republice, snížil. Nejčastěji uváděný důvod poklesu početnosti je nedostatek potravních zdrojů, který započal již na začátku 20. století poklesem množství osiva jako krmení pro koně, kteří začali být nahrazováni automobily. Další změny zapříčinila v našich podmínkách kolektivizace a zcelování lánů a chemizace v zemědělství. Taktéž ústup od tradičních drobných chovů drůbeže představuje další ztrátu potravního zdroje. V menší míře je negativem i současný nedostatek prostoru pro hnízdiště a úkrytu. Během několika posledních let jsme svědky expanze nové výstavby rodinných domů. Lze tedy očekávat, že se současným rozmachem urbanizace bude prosperovat i populace vrabců.

Ukázka studijních míst v osídlení: nové zastavěné plochy (červená) a stará zastavěná plocha (černá). Zdroj: http://www.sciencedirect.com

Na tuto otázku se snažili odpovědět vědci pod vedením Lucie Moudré z fakulty životního prostředí ČZU v Praze ve studii, která byla publikována v časopise Landscape and Urban Planning . Cílem bylo zjistit, zdali je hustota početnosti vrabců v nové zástavbě nižší než ve starších zástavbách, a pokud ano, z jakých důvodů tomu tak je. Zkoumány byly plochy v urbánních plochách v 60 malých osadách v blízkém okolí Prahy a jejím předměstí. Výsledky ukazují na výraznou preferenci staré zástavby a nevhodnost nově zastavěných oblastí. Mezi základní faktory pro přítomnost vrabce domácího patří přítomnost malochovů drůbeže a dostatečný zelený prostor. Nejvyšší početnost byla zjištěna v lokalitách s pokrytím 20% až 30% zeleně (stromy a keře) a vrabci využívali domy s přítomností drůbeže na dvorku. Vědci nenalezli žádný vliv jiných druhů ptáků, kteří by jako potravní konkurenti mohli mít vliv na početnost vrabců. Naopak početnost vrabců byla vyšší v přítomnosti dalších zrnožravých druhů ptáků.

Z publikované studie plyne zásadní zjištění, že pro přítomnost vrabců (ale i jiných druhů ptáků) v novostavbách je nutné, aby podíl zeleně v otevřeném prostoru představoval alespoň 20%. Překážkou pro zvyšování početnosti v nejbližších letech v oblastech novostaveb může být mimo výše popsaných specifických negativ i určitá krize vztahu člověka a ptáků, kdy bývají vrabci pro svoji hlučnost či znečišťování nových nátěrů a fasád vnímání jako nežádoucí.