Spolupráce mezi ornitology a energetiky na Slovensku nese ovoce

Území Slovenska křižuje 35 000 kilometrů vedení vysokého napětí. Pro ptáky jsou překážkou dráty, zvláště větší druhy se jim vyhýbají jen s nesnázemi. Proto ornitologové ve spolupráci s energetickými společnostmi realizují kroky, kterými ptákům vytvářejí podmínky pro bezpečný let, hnízdění a sběr potravy. Pomoc lidí se u některých druhů, jakým je například raroh velký, stala základním předpokladem pro jeho přežití v člověkem výrazně pozměněné krajině.
„Ročně během migrace zahynou na celém světě milióny ptáků, mezi nimi i vzácné druhy. Je proto nesmírně důležité věnovat pozornost jejich ochraně, prioritně na místech s největším rizikem kolizí. Zvýšení bezpečnosti ptactva prostřednictvím speciálních prvků na odklonění jejich dráhy letu je i cílem projektu LIFE Energia. Realizuje se v třinácti Chráněných ptačích územích na západním a východním Slovensku. V rámci těchto projektů naše sdružení vyvinulo přelomovou metodu, která umožňuje výběr úseků s největším rizikem nárazu ptáků. Nejvyšší elektrické vedení přenášejí energii o napětí 400 kV a správcem je Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a. s. (SEPS). Právě minulý týden odborníci z Ochrany dravcov na Slovensku dokončili posudek nového plánovaného 400 kV vedení, jehož trasa povede od Veľkého Medera přes Dunaj až do Maďarska. Určili jsme, kde je potřebné prvky lokalizovat, mezi priority jednoznačně patří řeka Dunaj jako mimořádně důležitý migrační koridor. Význam těchto opatření se ukáže nejvíce v období migrace ptáků a během chladných dní – Dunaj totiž v zimě nezamrzá a mnohé vzácné druhy, jako orel mořský, potáplice malá, orliak mořský či turpani tu nalézají potravu i v zimě. Podzimní tah ptáků právě probíhá, ptáci se přesouvají v hejnech a riziko nárazů se zvyšuje. V našem regionu jsou nejčastějšími oběťmi vodní ptáci, labutě, volavky, či kachny,“ říká Marek Gális z Ochrany dravců na Slovensku (RPS).
„Jedním z prvků, které se využívají na zvýšení viditelnosti elektrických vedení, jsou tzv. letecké koule. Primárně byly vyvinuté na zvýraznění vodičů pro letadla a vrtulníky. Nedávno se na některých lokalitách začali využívat i s cílem ochrany ptáků. Tak je řešeno i projektované vedení 2×400 kV Križovany – Bystričany, kde SEPS umístí tyto ochranné prvky na úseku dvou kilometrů, které jsou z hlediska nárazů pro ptáky nejrizikovější. Kromě koulí jsou na zařízeních použity i speciální švédské prvky, které svoji funkci plní i po západu Slunce. Dokážou generovat světlo a zvyšují se tak šance pro druhy ptáků, kteří táhnou večer či v noci. Tento typ je použitý například na vedení 400 kV u obce Tvrdošovce,“ informuje Norbert Deák, mluvčí společnosti SEPS.
„U nás vzácný raroh velký hnízdí i v budkách, které jsou umístěné na zařízeních společnosti SEPS. Pracovníci společnosti budky instalují dle našich doporučení, pomáhají nám s umístněním techniky na kontrolu a strážení hnízd a přizpůsobují termíny plánovaných prací mimo období hnízdění. Minulý rok dokonce při plánovaní termínu výstavby vedení u řeky Váh zohlednili čas hnízdění orla mořského. V pracích se pokračovalo až po vyvedení mláděte. Stožáry často využívají i krkavcovité ptáci – havrani, vrány, krkavci, jejich hnízda se odstraňují až po vyvedení mláďat. Pokud by tu hnízda zůstala, mohla by způsobit technické problémy,“ vysvětluje Jozef Chavko z Ochrany dravců na Slovensku.
Vedení vysokého napětí je rizikové pro ptáky nejen jako optická překážka, ale i pro možnost popálení proudem. Na snímku zraněná poštolka rudonohá (okres Nymburk, 2016). Foto Luboš Vaněk, archiv záchranné stanice Huslík u Poděbrad
https://www.facebook.com/ZachrannaStanicePatek/
Titulní foto: Jozef Chavko
Text a překlad: Lukáš Kadava