Svět sčítal vodní ptáky

Tisíce ornitologů ve 143 zemích světa, včetně České republiky, o víkendu 16. a 17. ledna 2021 na řekách, rybnících, přehradách, jezerech či mořském pobřeží sčítaly vodní ptáky. Proběhlo Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které se koná již od roku 1966 jako celosvětově nejstarší a nejrozsáhlejší projekt tzv. občanské vědy (citizen science). Projekt přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny i změny životního prostředí. Získané výsledky pomáhají vodní ptáky efektivně chránit a zmírnit jejich konflikty s člověkem. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.
Kvalitní teplé oblečení, pevné boty, termoska s čajem, dalekohled a zápisník patřily mezi výbavu několika stovek ornitologů, kteří v České republice sčítání provádějí. V Plzni se ho asi popatnácté účastnila i zhruba dvacítka členů Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DESOP), kteří na kánoích jeli po Berounce. Další sčítali vodní ptáky na bolevecké rybniční kaskádě nebo na přehradě České údolí a na dalších vodních plochách. „Sčítáme 56 říčních kilometrů. Vyrážíme od soutoku u Štruncových sadů do Bukovce, pak přes Dolany k soutoku s Klabavou a končíme na Zvíkovci. Většinou dvoučlenné týmy na kánoích projížděly zasněženou krajinou a podle přesně stanovené metodiky počítaly vodní ptáky. Sčítají se ptáci, kteří letí za nás, které míjíme,“ vysvětlil Karel Makoň z DESOP. Nejčastějšími ptáky na Berounce jsou kachny divoké, labutě velké, kormoráni nebo volavky. „Ale není výjimkou vidět zimujícího orla mořského. Není vzácností vidět ledňáčka, skorce a další druhy,“ vyjmenoval Makoň.
Husice nilská přibývá jako hnízdící, tak i v zimním období. Při sčítání vodních ptáků v roce 2020 bylo v ČR sečteno celkem 162 husic. Foto Scott Major / Unsplash.com
V Česku se sčítají vodní ptáci na více než 700 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. „Sčítání poskytuje informace o velikosti populací vodních ptáků. Přibližuje nám i cenné údaje o tom, kde se nacházejí významná zimoviště, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí. Z dlouhodobých dat můžeme hodnotit, zda vodní ptáky efektivně chráníme, nebo kde dochází ke střetům zájmů konfliktních druhů a člověka,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Letos měli patrně větší štěstí na přítomnost ptáků sčitatelé na vodních tocích, vzhledem k mrazivému počasí byla řada stojatých vod zamrzlá. „Počty vodních ptáků u nás v Česku jsou závislé na tom, jaká je zima v celé střední Evropě. Když je zima na severu, tak se ptákům vyplatí přelétnout sem k nám, protože tady u nás je zima pro ně takovou českou Afrikou, dalo by se říct,“ doplňuje Karel Makoň. Přečkat zimu sem tak létají ptáci ze severu Německa, Polska či z Ruska.
Současné změny klimatu rychle a intenzivně mění zažité zvyky vodních ptáků. Mění se místa, kde zimují, kde se rozmnožují, i početnosti jednotlivých druhů. V budoucích letech bude také pravděpodobně docházet k častějším extrémním výkyvům počasí v zimním období, a to způsobí změny rozšíření druhů a posuny jejich areálů. Mírné zimy jednotlivým druhům dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu vodních ptáků, kdy mnozí ptáci mohou zimovat i mimo území, která jsou chráněná. „Abychom mohli druhy a jejich stanoviště efektivně chránit, musíme znát, jaká prostředí si jednotlivé druhy vybírají. Na našem území vzrůstá význam stojatých vod – přehrad, pískoven a zatopených lomů vytvořených člověkem v posledních desetiletích. V podmínkách letošní zimy, které přinášejí chladnější, ale dlouhodobě však obvyklé počasí bude zajímavé sledovat, zda k nám přiletí více ptáků ze severských populací jako morčák velký, hohol severní a morčák malý, nebo zda budou naopak počty některých teplomilných druhů, tedy volavek bílých, potápek roháčů či kopřivky obecné nižší,“ uzavírá Zuzana Musilová.
Výsledky z letošního sčítání budou zpracovány v průběhu roku a zveřejněny budou na webu www.waterbirdmonitoring.cz.
Dalším druhem, který v zimním období výrazně přibývá, je jeřáb popelavý. V roce 2020 bylo sečteno 153 jeřábů, z toho 81 ve východních Čechách. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/
Zdroj: TZ Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí ČZU, 16.1. 2021
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/plzensti-ochranci-prirody-scitali-vodni-ptaky-na-berounce/1983144
http://www.waterbirdmonitoring.cz/media/uploads/1_iwc_vysl2020.pdf
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Julie Adams / Unsplash.com