Telemetrické sledování jeřábů v České republice

AVIFAUNA Publikováno 8.9.2018

Sdílení

V posledních desetiletích dochází ke změnám migračních strategií jeřábů popelavých (Grus grus). I proto dostávají jeřábi speciální GPS vysílače pro detailní sledování jejich migrace (blíže ZDE). U nás se tomto značení jeřábů věnuje od loňského roku Zoo Ostrava od loňského roku. Letos se podařilo označit již druhé mládě speciálním GPS-GSM vysílačem. GPS-GSM vysílač využívá sítě mobilních operátorů a udává polohu, kde přesně se jeřáb nachází. Mládě z Osoblažska, kterému byla 5. července 2018 připevněna vysílačka, mělo cca sedm týdnů, vážilo 3,7 kg a bylo již téměř v plné síle, takže vysílačka umístěná na pravou nohu ho nikterak nezatěžuje. Její váha tvoří jen cca 1 % váhy mláděte.

Markéta Ticháčková s označeným mladým jeřábem. Foto archiv ZOO Ostrava

„Je to unikátní lokalita nejen svou polohou. O migraci jeřábů z této oblasti toho víme doposud jen velmi málo, a proto bude velice zajímavé sledovat, kde se jeřábi pohybují. V posledních dnech mládě již začalo létat a rozšiřovat si svůj domovský areál. Mladí jeřábi začínají létat až ve věku 9 týdnů, ale i potom následují své rodiče po celý první rok svého života. Mláďata se od svých rodičů naučí nejen kde a jak získávat potravu, ale i kudy migrovat“ vysvětluje terénní pracovnice Zoo Ostrava Markéta Ticháčková,“ říká terénní pracovnice Zoo Ostrava Markéta Ticháčková.

„V loňském roce nás pár jeřábů se sledovaným mládětem překvapil přerušenou migrací. Díky vysílači teď s jistotou víme, že se loňské mládě nenaučilo migrační trasu od svých rodičů v prvním roce života a můžeme sledovat jeho chování dále. Kam se vydá na letošní zimu ze Saska, kde se momentálně zdržuje, očekáváme s velkým napětím. Díky této nové unikátní technologii se můžeme dozvědět o životě jeřábů mnohem více, než jsme dříve byli schopni. Je zajímavé sledovat, kde se rodina pohybuje, jaké má denní rozložení aktivit, kde se nejdéle krmí a kde nocuje. Tímto detailním studiem zjišťujeme jejich přesuny v krajině a poznatky pak můžeme využít při ochranářských opatřeních – víme například, který mokřad je nutné zachovat,“ doplňuje koordinátor in situ projektů Zoo Ostrava František Příbrský.

Kromě sledování pomocí vysílačů sledují výzkumníci jeřáby ještě pomocí barevných kroužků, kdy každý jeřáb má v rámci Evropy svou jedinečnou kombinaci barev. Tato metoda vyžaduje, aby konkrétního jedince potom pozoroval někdo s dobrým dalekohledem, identifikoval ho a potom pozorování zadal do internetové databáze iCORA.de. Systém barevného značení u nás je podporován v rámci spolupráce s německou skupinou na ochranu jeřába „Kranichschutz Deutschland“. Terénní pracovnice Zoo Ostrava společně s kolegy, ornitology Petrem Lumpem a Jiřím Šťastným, v letošním roce okroužkovali 12 mladých jeřábů, což je nejvíce, co se kdy v České republice v jednom roce podařilo. Vůbec poprvé byla označena také dvě mláďata na Broumovsku. Díky spolupráci se zooložkou Ivonou Kneblovou ze Správy CHKO Poodří se podařilo poprvé doložit hnízdění jeřábů i v této oblasti, a to přímým pozorováním ještě nevzletného mláděte. Tam však zůstala ještě letos mláďata neoznačena.