Horná Orava je pestrou mozaikou krajinných typů, od stříbrné vodní hladiny Oravské vodní nádrže, přes louky a pastviny až po rašeliniště a hluboké horské smrkovo-borové pralesy na Babí hoře. Oblast je chráněna jako Chráněné ptačí území Natury 2000 (CHVÚ) a na Horní Oravě bylo zjištěno 242 druhů ptáků, z nichž tady více než 60% hnízdí. Právě sovy jsou typickými ptačími zástupci hlubokých horských lesů. V těchto dnech je oravská příroda stále skryta pod příkrovem sněhu, ale už nelze přehlédnout hlásící se jarní období. Den se výrazně prodlužuje a sluneční paprsky začínají lechtat jižně orientované svahy. Objevují se i první ptačí navrátilci a v závojích noci můžeme naslouchat tajuplnému toku sov.
Prales Babí hory. Foto Šimon Kertys
„V lesích Oravských Beskyd žije několik druhů sov. Jeden z nich, náš nejmenší soví zástupce kulíšek nejmenší je již po řadu let kritériovým druhem Chráněného ptačího území Horná Orava. Právě pásmo Babí hory je místem výskytu kulíška. Oproti svým malým rozměrům – je velký jako špaček – je jedním z nejbojovnějších druhů. Občas loví kořist, která je jen o málo menší, než on sám. Kulíšek nejmenší ukrývá ve svém životě více zvláštností než jiné druhy sov. Je to druh, který je aktivní ve dne, nejaktivnější je za soumraku. Loví pomocí zraku a sluchu a v jeho jídelníčku převládají ptáci. Část potravy si také ukládá ve svých zásobárnách. V Karpatech se nejraději usazuje ve vysokohorských smrčinách. Jeho přítomnost nejjednodušeji zjistíme na jaře, když se samečci za soumraku ozývají z vrcholů smrků svým charakteristickým pískáním. Tento hlas lze snadno napodobit. Jakmile vám začnou odpovídat a znepokojovat se drobní ptáci jako sýkory či králíčci ohniví, je to znamení, že se v místě vyskytuje i kulíšek,“ přibližuje zoolog Správy CHKO Horná Orava Šimon Kertys.
Kulíšci hnízdí v dutinách a pro hnízdění využívají hlavně dutiny vytesané datlem černým. V oblibě mají zejména horské pralesy Babí hory a Pilska, kde mají díky množství dutin a druhové pestrosti příznivé podmínky pro život. Přesto je intenzifikace lesního hospodářství, včetně kácení doupných stromů a používání holosečí potenciálním rizikem nejen pro kulíška, ale i pro celou řadu dalších živočichů. Aktuálně se Slovensko potýká s neúměrným úbytkem lesů a lesních druhů ptáků. V letech 2001–2014 se plochy lesů zmenšily i přes novou výsadbu o 700 km čtverečních. To je dvojnásobek rozlohy Bratislavy a plocha velká zhruba jako Vysoké i Nízké Tatry dohromady.
Zdroj: http://chkohornaorava.sopsr.sk/v-lesoch-to-pomaly-huka/
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Šimon Kortys
