Jiřičky dělají společnost člověku již po staletí. Svá hnízda si většinou stavějí pod střechami lidských sídel. V Opatově na Třebíčsku k tomu využili rovnou obecní úřad. Pro ornitology jsou ptákem roku 2020. Pro obecní úřad v Opatově na Třebíčsku ale spíše nezvanými hosty. Jiřičky si pod jeho střechou udělaly hnízdo a znečišťují fasádu. V době hnízdění ale odstranění ptačího příspěvku není jednoduché. Stojím před úřadem v Opatově. Na schodech je tady plno trusu. Vcelku nová fasáda úřadu je poničená a ptačí rodinky neušetřily ani pootevřená okna. Jiřičky jsou tu ale pravidelnými hosty, jak potvrzuje nezávislá starostka obce Lenka Štočková: „Jiřičky tady jsou už řadu let. Většinou měly hnízda na východní straně a letos teda udělaly 10 hnízd tady na jižní, nejvíce pohledové straně obecního úřadu.“ Z hnízd pod střechou úřadu se navíc ozývá štěbetání mláďat, které jejich rodiče pilně krmí a čas od času ze shora upadne trus přímo ke vstupu na úřad. Podle Lenky Štočkové ale ještě nikdo zasažen nebyl. „Zatím si občané nestěžovali. My tu situaci budeme řešit na jaře příštího roku.“
Starostka plánuje problém s Jiřičkami vyřešit pomocí plechových nebo dřevěných zábran pod hnízdy. Jinou cestu zákon prakticky neumožňuje. Jiřičky jsou totiž stejně jako další volně žijící ptáci chráněné. „Ta ochrana spočívá v tom, že se nesmí usmrcovat, nesmí se ničit jejich hnízda,“ potvrzuje ornitolog Aleš Toman. Podle něj ale existuje možnost požádat úřad s rozšířenou působností o výjimku v případě nutnosti. „Zpravidla to spočívá v tom, že je to mimo dobu hnízdění a že se tam udělají taková opatření, aby tam ptáci mohli znovu hnízdit. “Například radnice v Třebíči, pod kterou spadá také Opatov, ale řeší v průměru dvě takové žádosti ročně, říká mluvčí Irini Martakidisová.
Převzato z webu Českého rozhlasu Vysočina
Zbytek celého článku k přečtení: Český rozhlas Vysočina
Foto: Wikipedia Commons
Ptákům, kteří poprvé vylétávají z hnízd, se občas nepodaří vrátit se zpátky, někdy vypadnou i dřív, než by vůbec létat mohli. Štěstí pak mají ti z nich, kteří se dostanou do rukou odborníků připravených pomoci. Jako třeba dva luňáci červení od Křižanova na Žďársku. „Luňák červený je středně velký dravý pták, na Vysočině dlouho hnízdil jen jeden pár,“ představuje dočasné obyvatele jedné z voliér pavlovské stanice ředitel Zbyšek Karafiát. Za poslední roky se počet luňáků na Vysočině zvýšil, stále jde ale o vzácného ptáka. Dvě ptáčata – sameček a samička, která teď nabírají síly na návrat do volné přírody, vypadala z hnízda u Křižanova na Žďársku. „To hnízdo bylo postavené na slabší suché větvi,“ říká Zbyšek Karafiát. Jedno z ptáčat si navíc při pádu zranilo křídlo o větev. „Měl díru skrz křídlo. Už mu to krásně zarostlo,“ dodává ředitel stanice.
Tak jako v přechozích letech, tak i letos se vrátili motáci lužní i na Jičínsko. V okrese Jičín patří moták lužní mezi velmi vzácné dravce, početnost hnízdících párů v předchozích letech byla velmi nízká. První motáci se začali objevovat na Jičínsku již ke konci dubna. Od začátku května byl prováděn intenzivní monitoring v celém okrese, ale pozorování párů i jedinců a zaměření případných hnízdních lokalit bylo velmi málo. Vše nasvědčovalo tomu, že letošní rok bude počet hnízdících párů na Jičínsku cca stejný jako loňský, ne-li horší – v roce 2019 bylo na Jičínsku lokalizováno 10 párů. Zlom nastal cca až v půlce května, kdy se již v některých oblastech podařilo monitorovat jednotlivé páry, jak při toku, tak předávce potravy. Nárůst počtu lokalizovaných párů byl velmi pozvolný. Se snižující se aktivitou motáků v důsledku začátku hnízdění bylo na konci května lokalizováno pouze 10 párů.
V Austrálii, která kvůli koronaviru zavedla jedno z nejpřísnějších omezení pohybu na světě, se rozmohl nový koníček – pozorování ptactva. Podle serveru BBC to souvisí s tím, že lidé trávící mnohem více času doma se začali zajímat o dění za oknem. Navíc se ukázalo, že tato zábava může pomoci odborníkům shromáždit informace o ptácích, kteří vinou posledních ničivých požárů museli změnit své přirozené prostředí. Během koronavirového omezení pohybu se mnoho lidí, kteří se dříve o sledování ptáků vůbec nezajímali, najednou pocítilo potřebu začít monitorovat pohyby zvířat za oknem. Podle Ayeshy Tullochové ze Sydneyské univerzity se počet lidí, kteří informace o ptácích také zaznamenávají, oproti minulému roku zdvojnásobil. Pozorovatelé k tomuto účelu používají internetové aplikace rozpoznávající jednotlivé druhy. Jednu z nich provozuje například nezisková organizace Birdlife Australia. Data shromážděná v této aplikaci mohou využít ornitologové i ochránci přírody.
