• Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
June 24, 2025
  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
Autor

AVIFAUNA





Média  / Nejnovější  / Z domova
Slezská ornitologická společnost vyhlašuje výtvarnou ptačí soutěž pro děti
AVIFAUNA Publikováno 22.4.2021


Navzdory přetrvávajícímu aprílovému počasí ptáci začínají hnízdit a při tom je můžeme pozorovat nebo třeba také nakreslit. Inspirováni tímto nesmírně zajímavým chováním vyhlašuje Slezská ornitologická společnost výtvarnou soutěž pro děti do 12 let zaměřenou na opeřence a jejich hnízdění.

Pravidla soutěže:

–          Nakreslete svůj oblíbený ptačí druh žijící v ČR při činnosti spojenou s jeho hnízděním. Můžete nakreslit, jak staví hnízdo, sedí na vejcích nebo krmí vylíhlá mláďata.

–          Může se jednat o malbu i kresbu tradičními technikami (pastelky, vodové nebo temperové barvy, kresba tužkou apod.).

–          Na zadní stranu obrázku nebo volný list papíru napište nebo nadiktujte rodičům krátký popis, o který druh se jedná, v jakém prostředí se nachází a jakou činnost právě vykonává. Nezapomeňte uvést kontaktní mail či telefonní číslo, jméno a věk autora a souhlas zákonného zástupce s umístěním obrázku na webové stránky a facebookový profil Slezské ornitologické společnosti.

Obrázky můžete posílat do 31. května t. r. buď na e-mailovou adresu dory.h@seznam.cz, nebo poštou na adresu: Marie Hánová, Na Hranici 1779, 735 41 Petřvald.

Vyhodnocení provede odborná porota. Všechny práce budou zveřejněny na FB profilu SOS a vítězné obrázky také na našich webových stránkách. Na výherce čekají odměny.

Text: M. Hánová, SOS

 


Číst dále
0




Nejnovější  / Zajímavosti  / Ze zahraničí
Rosnička jako nepřítel rákosníků?
AVIFAUNA Publikováno 18.4.2021


Řada hnízdění není úspěšných – ať již z důvodu predace, počasí, hnízdního parazitismu kukačky nebo vajíčka zastydnou. V tropických pásmech se stává, že obsah hnízd konzumují velké druhy obojživelníků. Vědecké pracovnice z univerzity ve Wroclawi poprvé popsaly případ, kdy hnízdění nebylo úspěšné kvůli obojživelníkovi v evropských podmínkách.

Rosnička (Hyla arborea) je jedním z nejmenších evropských druhů obojživelníků – dorůstá zhruba 5 cm. Obvykle však nacházíme jedince o velikosti 3-4 cm. Vyznačuje se typicky zploštělými konci prstů, které jsou dokonale přilnavé k jakémukoli povrchu. Povrch její kůže je hladký a lesklý a barva svrchní strany těla je většinou jednobarevně zelená. V závislosti na teplotě a „náladě“ může však být kůže celého těla např. tmavě hnědá, černá, šedá nebo nažloutlá.

Rosnička může být důvodem neúspěšného hnízdění ptáků, vědci z univerzity ve Wroclawi Dr. hab. Lucyna Hałupka a Aleksandra Czylok, studentka Fakulty biologických věd popsali tuto neobvyklou skutečnost v časopise Ornithological Science. Rosnička byla pozorována sedící v hnízdě rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus), v červnu 2018 na rybnících Milicz, které se nacházejí v Dolním Slezsku v Polsku. Ve stejném hnízdě byla také tři vejce, která by měla být inkubována, přítomnost rosničky to ale znemožnila. Vědkyně hnízdo několikrát zkontrolovaly a zjistily, že rosnička strávila v hnízdě téměř celý den. Navzdory skutečnosti, že snůška v hnízdě byla v následujících dnech rákosníky inkubována, což bylo potvrzeno měřením teploty v hnízdě, z vajec se nevylíhla žádná mláďata a samotné hnízdo bylo nakonec opuštěno. Vejce neobsahovala žádná viditelná embrya, což znamená, že jejich vývoj se zastavil již ve velmi časné inkubační fázi. Ačkoli teoreticky mohla být vejce neoplodněna, nejpravděpodobnější příčinou ztráty všech vajec byla rosnička, která rodičům po řadu hodin bránila v inkubaci vajec. Správná teplota je totiž pro vývoj embrya klíčová. Ačkoli byly zjištěny případy, kdy malé druhy žab odpočívají během dne v ptačích hnízdech (hlavně prázdných), jde o první publikovanou zprávu, která poskytující důkaz o nezdařeném hnízdění v důsledku obsazení hnízda obojživelníkem.

Rosnička v hnízdě rákosníka obecného na rybnících Milicki v červnu 2018. Foto Marta Walęcka.

Zdroj: https://naukawpolsce.pap.pl/aktualnosci/news%2C86980%2Crzekotka-przyczyna-straty-ptasiego-legu.html

https://bioone.org/journals/ornithological-science/volume-20/issue-1/osj.20.119/The-European-Tree-Frog-Hyla-arborea-as-a-Probable-Reason/10.2326/osj.20.119.short

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Wikipedia Commons / CC BY-SA 3.0


Číst dále
0




Nejnovější  / Ze zahraničí
První potvrzený případ otravy supa diclofenakem v Evropě
AVIFAUNA Publikováno 15.4.2021


Poprvé byla na evropském kontinentu zdokumentována otrava supa diclofenacem, látkou obsaženou ve veterinárním léčivu, který je pro ně vysoce toxický (viz také ZDE). Obětí je sup hnědý (Aegypius monachus), pták, který se narodil v podhůří Pyrenejí v loňském roce a jehož úmrtí potvrzuje obavu, že supi v Evropě mohou zemřít při požití mršiny ze skotu ošetřeného diklofenakem. Nesteroidní protizánětlivé léčivo bylo na počátku 21. století příčinou dramatického poklesu asijské populace několika druhů supů.

Analýza uhynulého supa bezpochyby potvrdila smrt supa kvůli otravě diklofenakem. Existuje možnost, že se mladý sup živil zbytky skotu léčeného tímto lékem – z vysílače GPS je známo, že den před svou smrtí se pohyboval na místě, kde se supi krmí. Alternativně se mohl intoxikovat potravou, kterou mu poskytli jeho rodiče, když se zdržoval na hnízdě, ačkoli dospělí ptáci neutrpěli žádné zdravotní následky. „Nyní víme, že riziko výskytu úhynu supů hnědých nebo dalších mrchožroutů jiných druhů v Evropě z této příčiny je velmi reálné a mohou dokonce existovat předchozí případy, které nebyly zjištěny,“ řekl Ernesto Álvarez, prezident organizace GREFA (Group for the Rehabilitation of Autochthonous Fauna and its Habitat) a jeden z autorů studie, která zdokumentovala úhyn mladého supa.

Španělsko, Portugalsko a Itálie jsou společně domovem pro 95% populace evropských druhů supů, kteří v přírodě plní nezastupitelnou roli zdravotní policie. Na jaře 2013 však schválila Španělská agentura pro léčiva (AEM) k veterinárnímu použití u prasat a dobytka dva produkty obsahující diclofenac. Právě kadavery dobytka a dalších domácích zvířat jsou v Evropě primárním zdrojem obživy supů. Pokud bylo uhynulé zvíře krátce před smrtí léčeno diclofenacem, je léčivo v tkáních stále přítomno a představuje pro mrchožrouty vážnou hrozbu. Diclofenac je pro ně toxický a ptáci do dvou dnů umírají. Proti této hrozbě pro evropské supy bojuje organizace BirdLife ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi. Přes veškerou snahu je však veterinární diclofenac legálně prodáván ve Španělsku a Itálii a Portugalsko požádalo o jeho autorizaci.

„Španělsko tím, že hostí největší populaci evropských supů, nese odpovědnost za ochranu těchto ptáků, zejména s ohledem na výsledky této studie. Této odpovědnosti se již nemůže žádným způsobem vyhnout,“ dodal Álvarez. Autoři studie považují za nezbytné rozhodnout o aplikaci opatření nezbytných k zabránění supům v krmení jatečně upravených těl a zbytků skotu ošetřeného diklofenakem. V případě, že tato preventivní opatření nebudou provedena se všemi zárukami, doporučují moratorium na veterinární použití diklofenaku a hledají alternativní netoxické léky pro tyto ptáky.

Sup hnědý. Foto Wikipedia commons / CC BY-SA 4.0

Zdroj: https://www.birdguides.com/news/first-confirmed-diclofenac-vulture-death-in-europe/

https://www.zoo-ostrava.cz/cz/zoo/novinky/1546-evropsti-supi-v-ohrozeni/

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Artemy Voikhansky / CC BY-SA 4.0


Číst dále
0




Nejnovější  / Věda  / Z domova
Co určuje preference ptáků migrujících po záhadné indoevropské letové trase?
AVIFAUNA Publikováno 12.4.2021


Potrava, nebo dobrý vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci při cestách přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami, které sledovali pomoci malých vysílaček připevněných na zádech ptáků, experti zjistili, že ptáci využívají oboje. Na podzim preferují potravní zdroje, na jaře zase využívají větrné koridory. Migrační letové trasy se tak liší podle sezony.

Hýl rudý s geolokátorem pro výzkum migrace. Hýl rudý je jeden z mála našich ptáků, který volí jihovýchodní migrační trasu, přes Rusko, Kazachstán, Uzbekistán a Tádžikistán na zimoviště v Indii. Foto archiv Ústav biologie obratlovců AV ČR

Jako modelový druh posloužil vědcům hýl rudý (Carpodacus erythrinus), pěnkavovitý pěvec s nápadným červeným zbarvením. V nové studii publikované v časopise Journal of Biogeography se vědci napříč Evropou zaměřili na sledování a určení možných migračních překážek a koridorů na méně známé indoevropské letové dráze, kterou mohou ptáci využít. Pomocí matematického modelování se snažili odhadnout ideální trasu pro hýly a pak ji porovnat se skutečnou trasu, kterou určovali pomocí geolokátorů. Tato malá zařízení, která se ptákům připevňují na záda jako batůžky, vědcům umožňují stanovit přesnou dráhu letu. Zjistili, že hýlové během migrací využívají trasy, které se liší podle sezon. Na podzim se ptáci při migraci zaměřují spíše na potravní zdroje a ušetření co nejvíce energie, kdežto na jaře, kdy spěchají na hnízdiště, využívají především optimálních větrných koridorů.

Síla mezinárodní spolupráce, scenérií i povodní

„Studiem hnízdní ekologie hýlů rudých jsem se zabýval od druhého ročníku bakalářského studia na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Hýl rudý mě fascinoval svým rodinným životem, ale i migračním chováním, protože jako jeden z mála evropských ptáků migruje do Indie,“ uvádí Tomáš Albrecht z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, jeden z iniciátorů studie. Podíleli se na ní vědci z 16 různých vědeckých institucí a 7 evropských zemí.

„Výzkum probíhal na lokalitách od Finska po Bulharsko, přičemž český tým sbíral data v ČR a Bulharsku. V rámci sběru dat jsme spolu s kolegy překonávali úskalí lokálních povodní, kdy jsme se během odchytů hýlů rudých brodili chvílemi i po krk v rozvodněné Vltavě ve Vltavském luhu, ale zároveň si užívali nádherných scenérií během terénní práce na Šumavě i v pohoří Pirin,“ dodává Tomáš Albrecht.

Teorie a praxe na záhadné indoevropské tahové cestě

„Tato studie je první, která kombinuje teoretické predikce optimální migrační trasy mezi Indií a Evropu a jejího načasování se skutečným migračním chováním pěvčího druhu. Výsledky a postupy vyplývající z migračních modelů, které jsme použili v této studii, nám mohou v budoucnu prozradit spoustu zajímavých informací o migračním chování ptáků, a to nejen v rámci indoevropské tahové cesty,“ dodává Tomáš Albrecht. Migrace ptáků jsou velké sezonní přesuny, při nichž se ptáci stěhují do svých hnízdišť nebo se z nich vracejí do tzv. zimovišť. Nejznámější jsou migrace v severojižní ose, tedy z Evropy do Afriky, kam se na zimu stěhují i naši čápi či vlaštovky. Mezi méně probádané patří právě letové dráhy mezi Evropou a indickým subkontinentem.

Hýl rudý. Foto Imran Shah / CC BY-SA 2.0

Zdroj: TZ Ústav biologie obratlovců AV ČR, 15. 3. 2021 / Titulní foto: Imran Shah / CC BY-SA 2.0


Číst dále
0




Média  / Nejnovější
Moje ptačí knížka představí svět ptáků nejmenším čtenářům
AVIFAUNA Publikováno 8.4.2021


Na český trh brzy vstoupí nová knížka, která dětem představí úchvatný svět ptáků. Knihu Svenji Ernsten s půvabnými ilustracemi Jany Walczyk „Moje ptačí knížka – Ptáci kolem nás od jara do zimy“ vydává Nakladatelství KAZDA. Moje ptačí knížka je poutavé čtení pro zvídavé děti, které ví, že pozorovat ptáky je zábava. Najdou v ní mnoho zajímavostí ze světa malých opeřenců – dozví se, jak rozpoznat jednotlivé druhy, jak je pozorovat a krmit a co ptáci dělají v jednotlivých ročních obdobích. Svenja Ernsten si už jako malá holčička ráda vymýšlela příběhy a milovala knížky. Narodila se v Berlíně. Vystudovala učitelství pro základní školy v Münsteru, kde posléze také vyučovala na základní škole. Dnes sama píše knížky pro děti, v nichž svým dvěma ratolestem ráda vysvětluje svět kolem nás.

Ptačí svět děti baví. V našich končinách žije něco přes 300 druhů ptáků. Na malé či velké, pestré i jednobarevné opeřence můžeme narazit v parku, v lese, na poli i u vody. Spousta ptáčků se v naší blízkosti cítí dobře. Létají si na zahradu hledat něco k snědku a v živém plotě, nebo dokonce v truhlíku na balkoně si stavějí hnízda a vyvádějí tam mladé. Přímo ve městě často vídáme vrabce, kosy, sýkorky, holuby či dokonce poštolky, sovy nebo havrany. Moje ptačí knížka dětem odhaluje mnoho zajímavostí ze světa opeřenců – dozví se v ní, jak ptáci vypadají, jak žijí od jara do zimy a jak je pozorovat či krmit. S knihou bude ptačí svět pro děti mnohem zajímavější.

Pročpak si ptáci na jaře prozpěvují? A co dělají v létě, když jsou velká vedra? Kteří z nich odlétají na podzim na jih? A jestlipak se ti, co u nás zůstanou, v zimě třesou chladem? Na tyto a mnoho dalších dětských otázek přináší odpovědi Moje ptačí knížka. Pokud si ji děti přečtou, celoroční pozorování ptáků se stane velkým dobrodružstvím.

Objednávat můžete na stránkách Nakladatelství KAZDA


Číst dále
0




Média  / Nejnovější
Vyšel nový Crex
AVIFAUNA Publikováno 6.4.2021


Časopis Crex – Zpravodaj Jihomoravské pobočky ČSO zveřejňuje především příspěvky týkající se avifauny jihomoravského regionu, přilehlých oblastí České republiky, Slovenska a Rakouska, faunistické zprávy o výskytu jednotlivých druhů volně žijících ptáků, poznatky o jejich biologii, ekologii a etologii, dále příspěvky o metodice terénních ornitologických průzkumů či výzvy ke spolupráci, rovněž informace o ornitologické literatuře, příspěvky s tematikou taxonomie a systematiky ptáků, informace o ohrožení ptactva a jeho ochraně, zprávy z exkurzí; novinky a zajímavosti ze zahraničí,  zprávy osobní.

Aktuálně vyšlo nové, již 38 číslo Crexu. A co se na více než 300 stranách zpravodaje mimo jiné dočtete?

? výjimečná hnízdní sezóna pro pilicha a pustovku
? faunistické příspěvky
? krátké zprávy a zajímavosti
? zprávy osobní

Zájemci mohou zpravodaj objednat na adrese jmpcso@birdlife.cz nebo vysocina@birdlife.cz. Cena je 250 Kč + 50 Kč poštovné. Již nyní můžete zasílat své rukopisy do dalších čísel na e-mail vlasta_skorpikova@volny.cz.

Časopis Crex – Zpravodaj Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické vychází od roku 1993. Jeho předchůdcem byly Zprávy Jihomoravských mapovatelů ptáků – vyšla dvě čísla (01 – březen 1992 a 02 – duben 1993). Prvních třináct čísel nese pouze název „Zpravodaj JMP ČSO“, od čtrnáctého čísla k němu přibyl název Crex. V dubnu 1993 vyšlo „nulté číslo“ zpravodaje, které informovalo o založení Jihomoravské pobočky ČSO dne 6. března 1993, o její plánované činnosti i o vydávání časopisu.

Zdroj: http://www.jmpcso.cz/index.php/crex/

https://www.facebook.com/jmpcso

Titulní foto: Pete Nuij / Unsplash.com


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do monitoringu sluky lesní
AVIFAUNA Publikováno 3.4.2021


Spatřit sluku lesní (Scolopax rusticola), tohoto poněkud tajemného lesního druhu našeho bahňáka s velmi specifickou a charakteristickou hlasovou aktivitou doprovázející svatební lety, je v přírodě mimořádný zážitek. Sluka obývá různé druhy lesa od nížin až po horská prostředí v rámci celé ČR. Od března do července mohou zejména samečkové obletovat za soumraku a svítání během toku svůj okrsek těsně nad korunami stromů, často podél okrajů pasek, či lesních průseků s typickou zavalitou siluetou, širokými křídly, dolů směřujícím dlouhým zobákem a jedinečným hlasovým projevem: „kvorkáním“ i „pískáním“.

Předběžné výsledky atlasového mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR (ČSO & ČZU 2021), zde sluky lesní v letech 2014–2017 (modře – podle zvětšující se velikosti bodu – možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění v daném kvadrátu) se srovnáním výskytu v předchozím mapováním hnízdního rozšíření ptáků v letech 2001–2003 (hnědý podklad).

Přestože sluk lesních u nás může přibývat, výsledky atlasového mapování v letech 2014–2017 tomu nenasvědčují. Avšak spíše než výrazný aktuální úbytek sluky lesní je pravděpodobnější možností, že monitoringu sluky lesní nebyla v rámci současného mapování věnována taková pozornost. „Rádi bychom podrobně zjistili, jak je to u nás s plošným i výškovým rozšířením, početností, výběrem hnízdního prostředí, hlasovou a hnízdní aktivitou v průběhu večera i v průběhu hnízdní sezóny u sluky lesní. Nalezení odpovědí na výše nastíněné otázky nebude možné bez zapojení a pomoci široké ornitologické veřejnosti, která v rámci zajímavého, zábavného a jednoduchého monitoringu s využitím faunistické databáze Birds.cz může významně přispět k našemu poznání tajemné sluky lesní,“ říká Vojtěch Kubelka, vedoucí Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků při ČSO.

Základem terénního monitoringu je hodinové sledování sluk, tzv. „slučí hodinovka“ začínající přesně 10 min před západem slunce na jednom bodě, který si pozorovatel sám vybere podle svého uvážení v jakémkoliv lesním prostředí. Večerní „slučí hodinovku“ provede pozorovatel na stejném bodě v průběhu sezóny min 5×, každý měsíc od března do července. Do databáze Birds.cz pak zanese své výsledky (včetně negativních). Blíže o metodice ZDE. Pojďte zmapovat sluky.

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jason Thompson / CC BY 2.0


Číst dále
0




Nejnovější  / Ze zahraničí
V Maďarsku byl prokázán devastující vliv silniční infrastruktury na sovy
AVIFAUNA Publikováno 31.3.2021


V oblasti Jász-Nagykun-Szolnok v Maďarsku zjišťují ochránci přírody údaje o dopadech infrastruktury na chráněné druhy zvířat, které každoročně uhynou kvůli intenzivnímu silničnímu provozu. Na základě sledování úmrtnosti ptáků na hlavní silnici č. 4 bylo zjištěno, že silniční doprava má devastující vliv na na denní druhy dravců a na sovy.

Začátkem března 2021, během jediného dne bylo mezi úseky 113–178 km hlavní silnice č. 4 na 65 km úseku identifikováno službou ochrany přírody celkem 113 zabitých sov, z toho 89 sov pálených (Tyto alba), 23 kalousů ušatých (Asio otus) a jeden sýček obecný (Athene noctua)!  Ptáci byli usmrceni vozidly od prosince 2020 do března 2021. Kromě sov byla nalezena těla 6 kání lesních (Buteo buteo) a jednoho krahujce obecného (Accipiter nisus).

Ke zjištění dalších podrobností byl vhodný pouze menší vzorek uhynulých ptáků, celkem 45 exemplářů byly sovy pálené v druhém roce života a 11 vzorků bylo určitě starších. U 18 kalousů ušatých bylo určeno pohlaví – 10 samců a 8 samic, jednalo se o loňská mláďata. Na zkoumaném úseku silnice byla většina zasažených sov nalezena mezi obcemi Kisújszállás a Karcag v zemědělské krajině jihovýchodně od Národního parku Hortobágy. Pouhý den po průzkumu byla poblíž obce Kisújszállás nalezena další čerstvě sražená sova.

Foto archiv Hortobágyi Nemzeti Park Igazgatóság / hnp.hu

Sovy se zdržují v blízkosti veřejných komunikací z několika důvodů:

  • Svahy silnic mají příznivé mikroklima a poskytují optimální prostředí pro hlavní kořist sov, jíž jsou drobní hlodavci, např. hraboš polní (Microtus arvalis).
  • Přepravou obilovin po silnici zůstávají na vozovce obilná, což přitahuje hlodavce na povrch vozovky.
  • Motoristé zanechávají podél silnic velké množství odpadu a zbytků jídla, což hlodavcům také poskytuje stálou potravní základnu.
  • Stromy a pásy keřů podél silnic poskytují ideální místo odpočinku pro sovy a stanoviště, odkud mohou snadno lovit, mají dobrý výhled a mohou rychle detekovat hlodavce pohybující se na otevřených plochách.
  • Sovy pálené, jako většina druhů sov, které zahynou na silnicích, nacházejí ideální hnízdiště v usedlostech a na farmách podél silnic.

Rychlý rozvoj dopravy má zásadní vliv na krajinu, ale také na přežívání populací volně žijící živočichů v takto ovlivněné krajině. Usmrcení vozidly tak může být nejzávažnějším faktorem, který silniční a železniční infrastruktura na populace sov má. Kromě snížení početnosti může dopravní mortalita negativně ovlivnit strukturu populací. Za nejzávažnější dopad automobilového provozu je dnes mimo přímého usmrcení ptáků a dalších obratlovců pokládaná fragmentace prostředí. Dálnice a silnice vytvářejí pro živočichy v krajině obtížně prostupné bariéry, což způsobuje rozčlenění původních areálů a vznik malých, z dlouhodobého hlediska neživotaschopných populací.

Uhynulé sovy pálené u silnice č. 4 v Maďarsku. Foto archiv Hortobágyi Nemzeti Park Igazgatóság / hnp.hu

Zdroj: http://www.hnp.hu/hu/szervezeti-egyseg/termeszetvedelem/1474/bagolyfajok-kozuti-pusztulasa

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/automobilova-doprava-a-mortalita-obratlovcu/

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Bob Brewer / Unsplash.com


Číst dále
0




Nejnovější  / Věda  / Z domova
Čeští vědci pomohli objasnit nevyjasněné úhyny orlů bělohlavých v USA
AVIFAUNA Publikováno 28.3.2021


Více než 25 let trápily americkou veřejnost na jihovýchodě USA záhadné úhyny orlů bělohlavých (Haliaeetus leucocephalus), kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu byly aktuálně publikovány v prestižním časopise Science.

Sinice jsou fotosyntetické bakterie, které veřejnost spojuje především s tvorbou zeleného vodního květu na rybnících a přehradách, a jsou známé také tím, že produkují jedovaté látky. O jejich toxinech se často mluví v souvislosti s kvalitou pitných a rekreačních vod a rizikem, které představují nejenom pro lidské zdraví, ale také pro ostatní organismy. Málokdo z nás však ví, že sinice obývají všemožná prostředí včetně půdy, skal, pouští a povrchů rostlin. Ještě méně známým faktem je, že dosud je probádaný pouze zlomek chemických látek produkovaných sinicemi. Každoročně se jejich seznam rozšíří o několik stovek sloučenin od potenciálních léčiv až po látky toxické.

Mikroskopický snímek toxické sinice zodpovědné za otravy ptáků. Foto:Lenka Štenclová, HBÚ, BC AV ČR

Z hlediska toxicity je důležitým faktorem, jak se tyto látky akumulují v potravním řetězci, jako se tomu stalo v případě záhadných úhynů amerických orlů bělohlavých. Jejich výzkumu se věnoval téměř 20 let tým profesorky Susan B. Wilde z Univerzity v Georgii. Orli trpěli neurologickou poruchou zvanou vakuolární myelinopatie, která se vyznačuje nekoordinovanými pohyby a ochabnutím svalstva u postižených zvířat. Po několikaletém výzkumu se pozornost vědců stočila k rostlině přeslenici vodní, šířící se invazně po americkém kontinentu, jejíž výskyt se shodoval s prokázanými případy choroby. Hlavní zápletkou příběhu však zůstávalo, proč se tak děje pouze na určitých lokalitách v rámci regionu.

Překvapivé rozuzlení přinesl až spolupracující německý tým profesora Timo Niedermayera z univerzity v Halle, který objevil látku obsahující velké množství bromu na sinicových koloniích porůstajících listy této rostliny. Jihočeský výzkumný tým následně prokázal, že původcem nového toxinu je právě zmiňovaná sinice. „Pomocí čtení celého genomu sinice se nám podařilo nalézt geny, které hrají klíčovou roli při tvorbě zmiňované látky,“ řekl Jan Mareš, vedoucí týmu Biologického centra AV ČR. „V následných pokusech se nám podařilo potvrdit, že jeden z enzymů kódovaných těmito geny se účastní navázání bromu na molekulu toxinu,“ dodává Pavel Hrouzek, vedoucí týmu z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR. Další pokusy odhalily, že nalezený bromovaný alkaloid způsobuje poškození mozku ptáků, a má též akutní neurotoxické účinky u dalších skupin živočichů včetně ryb a bezobratlých. „Je pravděpodobné, že se toxin hromadí v celém potravním řetězci u živočichů konzumujících jak vodní rostliny s porosty sinic, tak měkkýše, ryby a vodní ptáky, kteří jsou kořistí dravců. Možný účinek toxinu na savce včetně člověka dosud nebyl prozkoumán, nicméně opatrnost je zcela jistě namístě,“ upozorňuje Jan Mareš.

„Zdroj bromu ve vodním prostředí, který je nezbytným předpokladem pro tvorbu toxinu, nebyl dosud zcela objasněn. Je však možné, že se do ekosystému dostává v souvislosti s lidskou činností, například použitím herbicidů nebo hnojiv,“ upřesnil Pavel Hrouzek. Není dosud jasné, jak na nová zjištění budou reagovat úřady v USA. „Bylo by vhodné šetrnými metodami omezit výskyt invazních rostlin ve vodních nádržích a zamezit další kontaminaci vody látkami obsahujícími brom,“ navrhuje Jan Mareš. Výsledky této studie jsou zásadním přelomem v pochopení výskytu vakuolární myelinopatie a hromadného úhynu volně žijících vodních ptáků na mnoha lokalitách v USA.

Orel bělohlavý. Foto Richard Lee / Unsplash.com

Zdroj: TZ Biologické centrum AV ČR, v. v. i., 26. 3. 2021 / Titulní foto: Elisa Stone / Unsplash.com


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Jak jsou na tom pražské labutě? Zapojte se do jejich sčítání!
AVIFAUNA Publikováno 25.3.2021


Není to ještě tak dávno, kdy u nás labuť velká (Cygnus olor) nehnízdila. Naším územím pouze vzácně protahovali ptáci ze severských populací, popřípadě byly krotké labutě chovány na jezírkách v zámeckých parcích. Právě tyto krotké labutě daly základ naší divoké populaci a byly na počátku šíření tohoto druhu na území České republiky. Dokonce je znám i praotec a pramáti našich labutí: šlo o pár s amputovanými křídly, který byl již před rokem 1945 chován v Blatné na jihu Čech a v roce 1948 přesídlil z vodního příkopu blatenského zámku na rybník Sladovnu. Tam začal odchovávat mláďata, z nichž některá byla odchycena a vysazena na jiných místech a ostatní ani nebylo třeba chytat a vysazovat, protože si rybníky ke hnízdění našla sama. Šíření labutí bylo u nás mimořádně úspěšné. V roce 1964 u nás sice ještě hnízdilo jen 24 párů, ale během 70. a 80. let 20. století obsadily labutě prakticky celé území naší republiky a jejich početnost se neustále zvyšovala. V posledních desetiletích běžný druh.

V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. Letos bychom chtěli navázat sčítáním i na území hlavního města Prahy. V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky. Tyto termíny v polovině června a srpna byly zvoleny tak, aby ve dvouměsíčním intervalu překlenuly období mezi sezónami Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách.

Jak se můžete zapojit:

  1. Jako hlavní sčitatel zodpovědný za určitý obvod či říční úsek – území je pro potřeby sčítání rozděleno do jednotlivých obvodů, samostatné úseky má též Vltava. Hlavní sčitatel by měl podchytit hnízdící páry na daném území a sečíst všechny labutě ve dvou předepsaných termínech (především shromaždiště nehnízdících ptáků). Toto je preferovaný způsob zapojení, úspěšnost sčítání bude záviset na tom, zda se nám podaří najít hlavní sčitatele pro většinu území.

Hlavní sčitatelé se mohou zapisovat do této tabulky.

Prosíme též o potvrzení účasti ve sčítání na mail scitani.stc@email.cz.

  1. Náhodné kontroly vodních ploch – pokud Vám okolnosti nedovolují se věnovat komplexně určitému obvodu či říčnímu úseku nebo pokud navštívíte jakoukoliv vodní plochu mimo svůj obvod, zaznamenejte tyto kontroly též v souladu s metodikou. Důležité jsou též záznamy negativních kontrol (tj. kontrol lokalit bez přítomnosti labutí). Náhodné kontroly jednak ušetří čas hlavním sčitatelům, jednak zpřesní údaje o průběhu hnízdění jednotlivých párů.

Kompletní metodika je uvedena ZDE

Děkujeme za spolupráci

Labuť velká. Foto Lukáš Kadava

Text: Martin Fejfar & Jan Krejčík / Titulní foto: Dimitri Anikin / Unsplash.com


Číst dále
0




3
Novější články Starší články
  • - Reklama -
  • Newsletter

    Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Nejnovější články

    • 1
      Obnova přírodní rezervace Kotvice v CHKO Poodří by měla prospět ptákům
    • 2
      Proč drobní ptáci „zamrzají na místě“?


Aby vám nic neuletělo

Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.

  • Facebook

  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ochrana osobních údajů
  • Kontakt
© 2024 Magazín Avifauna | ISSN 2571-0737 | Avifauna z.s.
Pak stiskněte enter a my to pro Vás najdeme!