Francouzské ministerstvo ekologie se rozhodlo skoncovat s velkoplošným lovem strnadů zahradních, které každoročně probíhá z důvodu uspokojení poptávky po krutě připravovaném pokrmu, při jehož přípravě je strnad oslepen, násilně vykrmen a posléze utopen v brandy. Tato praktika vedla k rapidnímu úbytku populace strnadů zahradních a to o celých 80% od roku 1980.
Pokrm připravovaný ze strnada zahradního je pro ty, jenž jej vyhledávají, doslova až rituální zálibou. Zvyklosti nakazují jíst ptáka pouze s ubrouskem přehozeným přes hlavu – to aby neunikaly bohaté vůně a chutě, když strávník strnada několik minut přežvykuje (a to vcelku včetně kostí). Ze zcela pragmatického hlediska může jít o rituál který vznikl z nouze ctnosti, neboť proces pojídání strnada je na pohled nesmírně nevábný. Jiní by mohli říct, že se strávník skrývá z čirého studu, neboť cesta, kterou putuje strnad zahradní z přírody na talíř, je opravdu strašlivá.
Krutý proces začíná již v terénu, kde se každoročně při podzimní migraci odchytí přes 30 000 strnadů zahradních. Jejich migrační cesta z východní Evropy do západní Afriky zanáší strnady přes území Francie, především pak přes hustě zalesněnou oblast Landes, která je pytláckým epicentrem v jihozápadní Francii. Ptáci se zde chytají v obrovských počtech, ať už do sítí či na lep, který je aplikován na větve stromů, kde ptáci s oblibou sedávají. BirdLife International odhaduje, že je každoročně ve Francii nelegálně uloveno kolem 500 000 chráněných pěvců. Pěnkava obecná a pěnkava jikavec je mezi cílově chytanými druhy, zatímco druhy jakým je například stehlík obecný, se běžně stávají nechtěnými oběťmi těchto každoročních jatek.
Zdroj: Wikipedia.org | Sergey Pisarevkiy
Mnoho ptáků je usmrceno přímo v terénu, avšak osud, který čeká strnada zahradního, je ze všech nejhorší. V rámci tradice je pták oslepen (aby se narušily jeho stravovací návyky) a následně držen v kleci, kde je násilně krmen, aby se navýšily jeho tukové zásoby. Na závěr je utopen v brandy, posléze pak opečen a servírován.
Zatímco je strnad zahradní zařazen mezi málo dotčené druhy z důvodu rozsáhlé oblasti, kterou obývá (celá Evropa a centrální Asie), příběhy holuba stěhovavého a strnada obojkového by mělo ochránce přírody držet na pozoru. Je smutnou skutečností, že žádný jiný evropský pěvec nezažil tak rapidní populační pokles v posledních letech – 84% od roku 1980 a to i přes celoplošný zákaz lovu ve Francii, jenž byl vydán v roce 1999, kdy se ze strnada stal chráněný druh. Protože je však pokrm ze strnada považován za kulturní tradici, úřady často ochotně činnost pytláků přehlížejí.
Za posledních 10 let LPO (pobočka BirdLife ve Francii) bojovalo proti této nelegální činnosti jak na zemi, tak ve vzduchu, kde společně s CABS (Výbor proti ptačímu vybíjení) odhalovali odchytová stanoviště, vypouštěli ulovené ptáky a aktivně na všechny případy upozorňovaly úřady.
Až donedávna byly aktivy LPO jediným způsobem, jak odhalit a trestat pytláky, kteří lovili s nepsaným souhlasem místně zvolených úředníků a loveckých správců a kteří tvrdili, že stát jejich činnost toleruje. Že šlo o smutnou pravdu svědčí to, že úřady v praxi nevznesly obvinění v případě, že bylo na místě instalováno méně než 30 pastí.
Osud však začíná hrát ve prospěch strnadů a jejich ochránců. Za poslední dva roky prováděla Francouzská národní agentura pro lov a přírodu (ONCFS) inspekce, které posilovali činnost LPO a zvyšovala naději, že případy pytláků budou opravdu šetřeny, nikoliv zavřeny do šuplíků. LPO opakovaně předložilo Evropské Komisi důkazy, že francouzská vláda pro boj s odchytem a usmrcováním volně žijících ptáků téměř nic neudělala. Evropská komise na to zareagovala a v prosinci roku 2016 oznámila předvolání Francie před Soudní dvůr Evropské unie kvůli selhání reagovat na porušování zákonů o ochraně volně žijících ptáků, s možností uložení pokuty, jenž se mohla vyšplhat do několika milionů eur.
Wikipedia.org | Andrej Chudy
A pak nastalo něco, co bylo doslova hudbou (nejen) pro ptačí uši. 8. srpna 2017 se v tiskové zprávě vyjádřil ministr ekologie, Nicolas Hulot, že hodlá definitivně ukončit lov strnada zahradního v Landes. V prohlášení Hulot oznámil: „Zachování biodiverzity je esenciální pro budoucnost lidstva. A právě přírodní bohatství nám bylo dáno jako dar a jako dar jej musíme (společně s jeho ochranou) předat dalším generacím z etických i vědeckých důvodů.“
Oznámení ministra přišlo v době, kdy LPO již připravovalo svoji cestu do departmentu Landes, kde právě probíhá důkladné potírání nelegálního lovu migrujících ptáků. „LPO celé roky bojovalo proti pytlačení a jakémukoliv nelegálnímu lovu ptáků ve Francii. Vyhráli jsme ohromnou bitvu proti ptačí kriminalitě. Přesto však máme stále mnoho práce, protože zákony o ochraně volně žijících ptáků potřebují správné uvedení do praxe přímo v terénu, tedy především přísnější kontroly všech „tradičních“ způsobů lovu a odchytů.“ říká Bernard Deceuninck, ředitel mezinárodní a zámořské divize LPO.
Prohlášení ministra Hulota je v každém případě obrovským krokem vpřed pro ochranu ptáků ve Francii. LPO očekává, že stát bude dříve či později nucen nadobro ukončit neselektivní lov všech druhů ptáků, ovšem skutečnost, že vláda konečně aktivně zakazuje a ruší lov stále vzácnějších strnadů zahradních je pro všechny ochránce přírody a milovníky ptáků sladkým vítězstvím.
Zdroj: BirdLife International
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Úvodní fotka: Wikipedia.org | Pierre Dalous
