Dokážete si představit, že byste bosí stáli na ledě celých pět minut? A co takhle hodinu? Nebo den?
V této mini-sérii zajímavostí ze života ptáků krátce nahlédneme do tajů toho, jak někteří ptáci dokáží překonat dlouhá období těžkých mrazů bez toho, aniž by trpěli omrzlinami a kritickou ztrátou tělesného tepla.
Tak tedy… Jak to ti ptáci vlastně dělají?
Ptáci jako racci nebo kachny (zvláště pak druhy arktických oblastí) často překonávají dlouhá období stáním na ledě za pomoci tzv. regionální heterotermie, neboli schopnosti udržovat stálou tělesnou teplotu a současně pak umožnit jiným částem těla se od této stálé hodnoty výrazně odchýlit. V případě ptáků pak jde především o exponované neopeřené části, především nohy, přes které může docházet k největší ztrátě drahocenného tepla.
Udržovat odhalené končetiny v teple vyžaduje nesmírnou dávku energie, kterou si ptáci nemohou dovolit investovat. Namísto toho ptáci umožňují svým končetinám dosáhnout teploty bodu mrazu. Krev je do nich stále vháněna, ptáci však využívají tzv. systému přepážkového výměníku tepla — chladná krev vracející se z nohou cestuje skrze žíly přimknuté k tepnám, jež posílají teplou krev ze srdce k nohám. Teplo je přenášeno z horké krve přes stěny tepen do ochlazené krve v žilách, která v momentě, kdy doputuje nazpět k srdci, dosáhne téměř své původní teploty (33° z původních 35°), a není tak třeba vynakládat energii na její ohřátí (viz. obrázek níže).
Systém přepážkového výměníku tepla: Rafinovaná síť krevního řečiště působí jako výměníky tepla pro zahřívaní krve v průběhu jejího navracení se z nohou do těla. Tento proces výrazně snižuje tepelné ztráty a šetří obrovské množství energie. Autor ilustrace: Cornell Lab of Ornithology.
Tento systém je nesmírně efektivní v udržování základní tělesné teploty. Opakované zvyšování toku krve umožňuje zlomku tepla dosáhnout nejzazší části končetin (jenž jsou v některých situacích takřka neustále v kontaktu s teplotami silně pod bodem mrazu) a díky tomu zabraňuje jejich úplnému zmrznutí.
Ptačí končetiny dokáží vydržet velmi nízké teploty bez poškození, neboť jejich velká část je tvořená šlachami a kostmi s minimálním množství svalů či nervových tkání, a i proto jim postačí i zcela malé množství tepla.
A my můžeme jen s tichostí závidět a obdivovat, zatímco si v zimě nasazujeme druhou vrstvu ponožek a nazouváme se do našich plstí vypolstrovaných bot. Ptáci jsou prostě úžasní… 🙂
Článek převzat a přeložen z Cornell Lab of Ornithology.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
