Sýček je jedním z mnoha druhů ptáků zemědělské krajiny, které doplatily na intenzifikaci zemědělství. Tyto změny v hospodaření vedly k výrazným změnám v kulturní krajině a například sýčkové tak přišli o vhodná loviště v podobě pastvin s hojnou nabídkou velkého hmyzu a tím i o zdroj potravy. Nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mláďata, kterých při nízké nabídce potravy vyvádějí méně. „V posledních desetiletích sice prostředí vhodné pro sýčky přibývá, ale počty samotných sýčků tomu neodpovídají,“ upozorňuje Martin Šálek z České společnosti ornitologické a dodává: „Stejně alarmující je ale i zmenšení oblasti výskytu sýčků a pokles hustoty jednotlivých populací, které jsou u nás nyní řídce roztroušené na několika posledních lokalitách a jsou tudíž mnohem více náchylné k vyhynutí.“
Není tomu tak dávno, co byl sýček obecný naší nejhojnější sovou, kterou mohli lidé zcela běžně spatřit, jak posedává na střeše kdejaké stodoly. Se změnou hospodaření ale zmizelo pro sýčky vhodné prostředí – pastviny ležící v těsné blízkosti stavení – a s nimi z naší krajiny téměř vymizel i sýček. A přestože v současné době pastvin přibývá, sýčci mizí dál. Jen za posledních 20 let se jejich početnost zmenšila o více než devadesát procent, odhadem na pouhých 130 párů. Nyní je proto potřeba urychleně jednat a chránit zbylou populaci těchto ohrožených sov. Zejména z těchto důvodů byl vytvořen Projekt ATHENE, který funguje ve spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu.
Pro u nás stálé sýčky mohou představovat riziko také tuhé zimy s velkým množstvím sněhu a tím, avšak tím, že k hnízdění využívají téměř výhradně lidské stavby, je ohrožuje zejména člověk. „Množství sýčků, kteří uhynou na následky lidské činnosti, je vysoké. Časté jsou například případy, kdy sýčka srazí auto. Sovy se také mohou ocitnout v pasti, kterou pro ně představuje například komín, fukar, sud nebo napajedlo s hladkými okraji, ze kterého se sýček nedokáže sám dostat,“ vysvětluje Šálek. Např. v Dánsku před několika lety prováděný výzkum telemetricky sledovaných sýčků ukázal, že 2/3 úmrtí sledovaných sýčků byly způsobeny nárazy do budov, popř. jiných prvků infrastruktury v současné kulturní krajině.
Úbytek sýčků se netýká jen České republiky, ale zasáhl i celou střední Evropu a v některých zemích západní a severní Evropy je situace dokonce ještě kritičtější. V sousedním Polsku, východním Německu, Rakousku i Slovensku se populace sýčků dramaticky snížily a v Dánsku nebo Lucembursku je sýček dokonce na pokraji vyhynutí. V některých zemích už se ochraně sýčků věnují v rámci záchranných programů a nezbývá než doufat, že stejná pozornost bude věnovaná i našim sýčkům.
Na následky lidské činnosti zahyne každoročně nezanedbatelný počet sýčků. Sýčci často najdou smrt například na silnici či železnici. V blízkosti hnízdišť sýčků je proto vhodné – zejména v průběhu hnízdění – zamezit sečení travnatých pásů podél komunikací. Foto Martin Šálek
Titulní foto M. Šálek
Bližší info zde: http://www.cso.cz/wpimages/other/sylvia50_1Salek.pdf
Projekt Athene je možné podpořit ZDE
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
