Jaký význam mají dlouhodobé monitorovací programy, které u nás a ve světě probíhají, ukazuje studie, zabývající se významem chráněných území pro ptáky a která byla aktuálně publikovaná v prestižním časopise Biological Conservation. Práce využívá dat z Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) a výraznou pomocí dobrovolníků. Sčítání v terénu u nás provádí více než 400 sčitatelů na 700 lokalitách. Na základě dlouhodobých výsledků tohoto projektu bylo zjištěno, že síť chráněných území Natura 2000 považovaná v rámci Evropské unie za klíčovou pro ochranu druhů a stanovišť má pro zimující populace vodních ptáků u nás spíše podružný význam.
Natura 2000 a zimující vodní ptáci
Studie vycházející z výsledků Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR navrhuje tři klíčové nástroje pro efektivní ochranu druhů zasluhující pozornost ochranářské veřejnosti: preferenci chráněných území zájmovými druhy, nosnou kapacitu chráněných území a reflektování změn distribuce jednotlivých druhů. Na modelovém území České republiky byla u vysoce mobilní skupiny druhů (vodních ptáků) zjištěna převážně nízká preference, nasycení lokalit Natury 2000 a změna distribuce některých druhů směřující mimo území sítě Natura 2000. Dosud nechráněné lokality tak využívají k zimování převážně druhy živící se vodními bezobratlými (např. potápivé kachny) a druhy ubývající v celoevropském měřítku (polák velký, polák kaholka, racek bouřní). Rozšíření stávající sítě chráněných území, které bude zohledňovat všechny tři klíčové požadavky, tedy preferenci chráněných území, jejich nosnou kapacitu a změny distribuce druhů, a budou založené na dlouhodobých monitorovacích datech, je pro ochranu zimujících populací vodních ptáků nezbytné.
Konflikty mezi člověkem a vodními ptáky
Změny klimatu a životního prostředí ovšem nepřinášejí pouze výzvy k aktualizaci sítě stanovených chráněných území, ale také populační expanzi druhů vodních ptáků, jejichž šíření vyvolává konflikty mezi ochranou přírody a dotčenými hospodářskými subjekty. Snad nejrozsáhlejší problémy v celoevropském měřítku vyvolala expanze kormorána velkého. Podobný nárůst početnosti a rozšiřování mimohnízdního areálu rozšíření lze dokumentovat u celé řady dalších rybožravých druhů ptáků (volavka popelavá, volavka bílá a morčák velký). Další skupinou vodních ptáků, jejíž početnost intenzivně narůstá na celé severní polokouli, jsou herbivorní husy, které mohou způsobovat velké hospodářské škody spásáním na polích. Mezinárodní sčítání vodních ptáků přináší cenné informace i o výskytu a početnosti těchto konfliktních druhů.
Otázkou kde jsou naše významná zimoviště vodních ptáků a jak souvisejí s územní ochranou a výskytem konfliktních druhů vodních ptáků se v současné době zabývá projekt TAČR: Identifikace národně významných zimovišť vodních ptáků s důrazem na výskyt potenciálně konfliktních druhů a v kontextu územní ochrany mokřadních lokalit, habitatových charakteristik a změn klimatu.
Kormorán velký. Foto Luboš Vaněk
Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0006320718305536
Text: Zuzana a Petr Musilovi