Vědci v aktuálně zveřejněném článku v renomovaném časopisu Diversity and Distribution potvrzují, že 25 druhů vodních ptáků mění svoje zimoviště v závislosti na povětrnostních podmínkách. Mírné zimy jim dovolují posunout svá zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny jsou nejvýraznější u druhů zimujících na hlubších vodách. Jejich zimoviště se v průběhu posledních 24 let posouvala o 5 km ročně severovýchodním směrem. Druhy využívající mělké vody se posunovaly stejným směrem v 90. letech a po přelomu tisíciletí. Později ale nastal jejich posun jihozápadním směrem, a to v souvislosti s několika tuhými zimami. Publikovaná studie založená na datech z 21 evropských států tak poskytuje nové poznatky o reakcích vodních ptáků na velkoplošné změny podmínek pro zimování.
„Vodní ptáci reagují na aktuální změny povětrnostních podmínek i na dlouhodobé klimatické změny, což dokládají změny jejich početnosti na jednotlivých lokalitách. Naše studie zdůrazňuje, že vodní ptáci nereagují jednotně na povětrnostní podmínky. Druhy preferující mělké a hluboké vody reagují rychle na každoroční změny teploty, zatímco druhy vázané potravně na zemědělskou krajinu, například husy, reagují méně,“ říká autor studie Diego Pavón-Jordán z Helsinki Lab of Ornithology, Finnish Museum of Natural History.
Podle posledních předpovědí Intergovernmental Panel on Climate Change z října 2018 lze v blízké budoucnosti předpokládat mírné zimy, které ovlivní početnost zimujících vodních ptáků po celém evropském kontinentu. „Budeme svědky lokálního vymírání v mokřadech na jižním okraji areálů druhů a kolonizace nových mokřadů na severním okraji rozšíření,“ předpovídá Aleksi Lehikoinen vedoucí Helsinki Lab of Ornithology z Finnish Museum of Natural History. V nadcházejících zimních sezónách lze předpokládat extrémní výkyvy povětrnostních podmínek, což může způsobovat velké změny rozšíření, zahrnující posuny jedinců severním nebo naopak jižním směrem v rámci jejich migračních tras. Všechny tyto změny rozšíření a početnosti vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu populací a druhů. Jednotlivé druhy mohou například zimovat mimo chráněná území, dojde-li v dané oblasti k nepříznivým podmínkám pro zimování.
„Zimoviště vodních ptáků se v důsledku klimatických i dalších environmentálních změn posouvají nejen v rámci Evropy, ale i v rámci České republiky. Mnohé druhy se tak objevují na nových lokalitách, často i mimo chráněná území, a to i tam, kde mohou způsobovat významné hospodářské škody a následně i konflikty. Například deset tisíc hus na poli je příjemný zážitek pro ornitologa pozorujícího ptactvo, ale již méně příjemná skutečnost pro majitele pole, na kterém se husy pasou. Podobně to je i s kormorány a jinými rybožravými ptáky a jejich dopadem na rybí obsádky rybníků a jiných vod,“ doplňuje spoluautor studie Petr Musil z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Husy jsou v zemědělské krajině z pohledu hospodařících subjektů nezřídka vnímány jako konfliktní. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/ddi.12855
TZ Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, 18. 11. 2018
Titulní foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
