Ornitologové v rámci projektu Athene zjistili v jádrové oblasti v severních Čechách 62 volajících samců. Každý nově zjištěný sýček je velký úspěch. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi stovka párů této dříve běžné sovy. Sýčci nyní hnízdí a v červnu začnou vyvádět mláďata.
Zkontrolováno bylo letos v severních Čechách, kde žije nejsilnější česká populace sýčků, 418 lokalit. Na 45 lokalitách byla zaznamenána přítomnost celkem 62 samečků této kriticky ohrožené sovy. „Loni to bylo 56 samečků. Meziroční nárůst o 6 se může zdát malý, ale u tak malé populace jako je ta v Česku, je důležitý každý jedinec a každý nový je zároveň důvodem k radosti,“říká Miroslav Bažant, terénní pracovník ochrany sýčků z České společnosti ornitologické. Nicméně v roce 2019 bylo zjištěno nejméně teritorií za čtyři roky fungování projektu Athene.
Při monitoringu sýčka ornitologové zaznamenali i další druhy sov. Nalezli 14 teritorií podobně ohrožených sov pálených, 7 teritorií puštíků obecných, 2 teritoria výra velkého a 88 teritorií kalouse ušatého. „V případě kalousů se jedná o náš historicky nejvyšší zaznamenaný počet. Například loni to bylo 39 zaznamenaných teritorií. Vyšší počet samečků sýčků i kalousů může svědčit o tom, že mláďata i dospělci lépe přežívali díky mírné zimě, která byla zároveň bohatá na potravu v podobě hrabošů,“ vysvětluje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Sýčci rovněž ochotně využívají bidýlka, ze kterých mohou lépe lovit. Foto Jiří Hornek
Velmi pravděpodobně sýčkům pomohla i opatření, která pro ně ornitologové dělají. „Jde například o speciální budky zabezpečené proti predátorům, jako jsou kuny nebo kočky. Z nich loni vylétlo 29 mláďat, což je přes 40 % ze všech, o kterých víme. Kromě toho také spolupracujeme s farmáři a na louky s pásovou sečí umisťujeme bidýlka, ze kterých mohou sýčci lovit. Zároveň zabezpečujeme technické pasti, jako jsou napáječky pro dobytek, okapy, roury či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit. V takových pastech hyne třetina sýčků, u kterých známe příčinu úmrtí,“ doplňuje Šálek.
Při letošním monitoringu ornitologové sýčky také kroužkovali. „Odchytli jsme ke kroužkování 25 dospělých sýčků, přičemž 7 z nich už kroužky mělo – jednalo se o mláďata z minulých let, která jsme okroužkovali my. Díky tomu víme, že jeden sameček se přesunul jen do vedlejší vesnice, zatímco jiného jsme zaznamenali o 26 kilometrů dále od místa, kde se narodil,“ sděluje Bažant. Díky kroužkování sýčků mají ochránci velkou prokroužkovanost celé populace a mohou zjistit víc o tom, kam se mláďata vydávají po opuštění hnízda a také o teritoriích dospělých. „V jedné vesnici jsme několik let pozorovali 3 samostatné samce. Letos všichni tito 3 zmizeli a objevil se jeden mladý houkající ze stejného statku jako jeho předchůdce. Bez kroužkování bychom tuto informaci nezjistili a mysleli bychom, že jde pořád o stejného samečka,“ vysvětluje Šálek.
Zdroj: TZ ČSO, 8.5. 2020 / Titulní foto: Jiří Hornek
