Tábor stále řeší problém s havrany: hlukové zatížení kolonií havranů je nadlimitní

AVIFAUNA Publikováno 20.12.2019

Sdílení

Hluk z kolonie havrana polního (Corvus frugilegus) stále rozdmýchává vášně v Táboře. Zdejší kolonie čítá zhruba 200 párů a dlouhodobě ruší obyvatele ve Zborovské a Buzulucké ulici. Radní města se 9. prosince 2019 zabývali vyhodnocením hlukové zátěže způsobované hnízdícími havrany v prostoru ulic Zborovská a Buzulucká. Z veřejných diskuzí v květnu a v červnu 2018 vzešel požadavek, aby město zajistilo provedení „studie vlivu hlasových projevů havranů na psychiku lidí žijících v blízkosti hnízdišť“. Jak sdělil Jiří Rozum z městského Odboru životního prostředí (OŽP), takovou studii nebyla schopna žádná organizace nabídnout. Hlasové projevy zvířat totiž nelze považovat za hluk ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví, a pro tyto zvuky nejsou stanoveny imisní hygienické limity. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk (NRL) nicméně nabídla, že provede srovnání s průmyslovým hlukem. Loni v listopadu schválili radní provedení měření v ulicích Zborovská a Buzulucká a v jejich okolí, později byl připojen požadavek ZŠ Zborovská na měření hluku v učebnách školy. Měření hluku se uskutečnilo na konci května 2019, tj. v době vyvádění mláďat.

Zdravotní rizika odborníci NRL vyhodnotili porovnáním se zátěží hlukem z průmyslu. Ze zprávy (blíže ZDE) plyne, že kdyby takový hluk způsoboval průmysl, byl by to hluk nadlimitní. Město proto zaslalo uvedené hodnocení Ministerstvu životního prostředí (MŽP) s žádostí o poskytnutí metodické pomoci se stanovením tzv. odchylného postupu, který by dovolil větší míru zásahů do hnízdních kolonií. MŽP odchylný postup připustilo, ale předpokládá využívání „mírných opatření“, tj. nikoli odlov či ničení obsazených hnízd. Upozorňuje na úskalí razantních zásahů do hnízdních kolonií, kdy hrozí reálné nebezpečí rozšíření hnízdění do jiných lokalit i nárůst hnízdní populace. S těmito negativními důsledky má Tábor zkušenosti.

V tuto chvíli město Tábor požádá státní správu o stanovení tzv. odchylného postupu. Město má dvě možnosti: plašení havranů sokolnicky vedeným dravcem nebo prodloužení doby shazování hnízd, tedy vytvoření vyššího tlaku na populaci. Shazování hnízdních zbytků už se ve městě dělo, pokračovat bude v první polovině února 2020. Plašení sokolnickým dravcem ve městě je komplikovanou činností. Káně Harrisova je asi jediným druhem, který je schopen účinně havrana zaplašit a je schopen operovat v zastavěném území. Dostupnost tohoto dravce je problematická. Je nezbytná nepřetržitá přítomnost dravce v lokalitě po dobu nejméně 3 až 5 dnů. Rozsah hnízdiště si vynutí použití více jedinců. Město Tábor plánuje 14 denní plašení, které vyhodnotí.

Havran polní je zejména v době hnízdění vázaný na lidská sídla. Kdysi intenzivně pronásledovaný „škodlivý pták“ byl z původních biotopů ve volné krajině vytlačen do měst a je dnes všemožně vyháněn i z těchto hnízdišť. Soužití s havrany polními je problematické prakticky ve všech městech, kde vytvářejí své kolonie. „Jedno víme určitě, havrany z města vyhnat nedokážeme,“ uzavřel Jiří Rozum.