Luňák červený (Milvus milvus) je dravec velikosti káně s hluboce vidlicovitým ocasem, který je svrchu rezavě červený. V letu jsou nápadná bílá pole na spodní straně křídel. Právě vykrojení ocasu je typickým poznávacím znakem luňáků. V České republice je chráněn jako kriticky ohrožený druh a patří mezi vzácně hnízdící dravce. V 80. letech začal znovu hnízdit po stoleté přestávce, v posledních několika letech se jeho početnost odhaduje na cca 300 párů.
Na Kolínsku bylo jeho nalezené hnízdo v roce 1984 opravdovou ornitologickou senzací. Mezi Lžovicemi a Veletovem u Týnce nad Labem tehdy luňáci postavili hnízdo na stromě poblíž náhonu k Veletovskému mlýnu a díky ochraně ornitologů a myslivců zdárně vyvedli tři mláďata. Ochranáři se tehdy natolik báli o osud hnízda, že se je nepokoušeli ani fotografovat či kroužkovat mláďata a hnízdění před ornitologickou veřejností utajili. Mláďata tak mohla v polovině července 1984 opustit hnízdo.
Luňáci z Kolínska zmizeli na dlouhá desetiletí. Teprve po roce 2010 se začali sporadicky objevovat v hnízdní době v okolí Žehuňského rybníka. První možné hnízdění však bylo na základě opakovaných pozorování zjištěno v okolí Polních Chrčic v roce 2014. Na Týnecko se vrátili luňáci v roce 2016, kdy byl pozorován jeden dospělý pták u Krakovan, v roce 2017 byli zjištěni opět přímo v blízkosti Lžovických jezer. V roce 2018 byli na Týnecku pozorováni v hnízdní době vícekrát, ptáci zaletovali lovit na Týnecké mokřiny. Přestože hnízdění bylo již velmi pravděpodobné, nepodařilo se najít ani hnízdo, ani vyvedená mláďata.
Hnízdo luňáka červeného na Týnecku v roce 2019. Pro luňáky je typické, že na hnízdo rádi donášejí lidský odpad – igelitové sáčky, hadry apod. Foto Lukáš Kadava
Teprve v letošní sezóně se podařilo nalézt hnízdo, u něhož se dalo očekávat zdárné hnízdění. Pár luňáků červených byl pozorován v okolí Krakovan od začátku března více než desetkrát, a v průběhu hnízdní doby byl pozorován tok, zahánění krkavce a vytipována oblast, kde by se mohlo nacházet hnízdo. To bylo nakonec nalezeno až 7. července. Umístěno bylo na borovici ve výšce asi 15m. Pod hnízdem bylo bohužel nalezeno jedno uhynulé, již téměř plně opeřené mládě. Na hnízdě se navíc nacházelo minimálně jedno taktéž uhynulé mládě. Co bylo příčinou neúspěšného hnízdění jen několik dní před vylétnutím mláďat, se už zřejmě nedozvíme. Podle odborníka na dravce Dušana Raka je nejpravděpodobnější příčinou predace. Zdejší krajina hostí jednak několik párů krkavce velkého, jednak je v blízkosti hnízdiště výra velkého.
Hnízdění na Týnecku v roce 2019 je návratem luňáků do této krajiny po dlouhých 35 letech a věřme, že se tentokráte i přes neúspěšné hnízdění zdrží déle, než jedinou sezónu. V krajině mají funkci zdravotní policie, větší část jejich jídelníčku totiž tvoří nalezení uhynulí živočichové. Méně často také bere kořist jiným dravcům a jen v menší míře loví malé savce, ptáky, žáby či hmyz. Při pátrání po potravě přeletuje nízko nad krajinou nebo vytrvale krouží ve větší výšce. Vlastní lov se pak odehrává z letu nízko nad zemí, někdy luňák dokonce loví i při chůzi po zemi. Vzhledem k tomu, že převažující část jeho jídelníčku tvoří uhynulí živočichové, je ohrožen nelegálními otravami a také bývá často jejich obětí.
Luňák červený. Foto Mark Medcalf / CC BY 2.0
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Wikipedia commons / CC BY-SA 2.0
