Vědci přišli nedávno se znepokojivým zjištěním, že dopravní hluk ve městech může u ptáků způsobit rychlejší stárnutí než je přirozené. Studie na zebřičkách pestrých naznačila, že jedinci vystavení zvukům vozidel byli méně chráněni od poškození spojeného se stárnutím. Již předchozí výzkumy došly k závěru, že ptáci žijící ve městech se dožívají kratšího věku než jejich venkovské protějšky, a vědci věří, že roli může hrát právě vysoká úroveň uměle vyvolaného hluku. Vědci z Max Planck Institute for Ornithology a North Dakota State University zkoumali vliv dopravního hluku na délku telomer – koncové části chromozomů, které chrání genetickou informaci před poškozením, a to u mláďat zebřičky. Kratší telomery jsou spojeny s rychlejším biologickým stárnutím.
Studie, publikovaná v časopise Frontiers in Zoology, uvádí, že zebřičky vystavené dopravnímu hluku až poté, co opustili hnízdo, měli ve věku 120 dní kratší telomery než ty, které byly hluku vystaveny předtím, než opustily hnízdo a jejichž rodiče byli hluku vystaveni během námluv, snášení vajec a hnízdění. Zebřičky vystavené hluku po opuštění hnízda měli také kratší telomery než ty, které nebyly vystaveny dopravnímu hluku vůbec. Dr. Adriana Dorado-Correa, spoluautorka studie, říká: „Naše studie naznačuje, že městský hluk sám o sobě, nezávisle od jiných aspektů života ve městě, jako je světelné či chemické znečištění, je spojen se vzrůstající ztrátou telomer a může u zebřiček přispět ke stárnutí. Tento výzkum je prvním krokem směrem k identifikaci mechanismů, které mohou vysvětlit rozdíly mezi dožitím pozorovaným u městských ptáků a těch žijících na venkově.“
Další spoluautorka studie, Dr. Sue Anne Zollinger, k tomu dodává: „Buněčné stárnutí jako výsledek stresu ve městech je něco, co možná nemá viditelný vliv, ale naše studie naznačuje, že ačkoliv se ptáci mohou zdát adaptováni životu v hlučném městě, mohou ve skutečnosti stárnout rychleji. Při studiu vlivu urbanizace na ptáky je třeba brát v potaz stupeň vývoje daného jedince, protože mechanismus, který ovlivňuje jedince v těchto člověkem ovlivněných habitatech, se může během jeho života měnit.“
Autoři uvádí, že doba mezi 18 a 120 dny po vylíhnutí je kritická a ptáci v ní mohou být hlukem ovlivněni více. Toto období je čas, kdy se zebřičky učí zpěvu, což je může činit citlivějšími k hluku. Na druhou stranu, ptáci mohou být méně citliví na hluk po dobu v hnízdě, kdy je rodiče mohou svým chováním před tímto negativním efektem ochránit, dodávají vědci. Dopravní hluk využitý v této studii sestával z nahrávek hluku z ulice, který připomínal typický městský ruch. Předchozí výzkumy zjistily, že ptáci zpívají rozdílně v odpovědi na městský či dopravní hluk, což může potenciálně ovlivnit jejich schopnost si nalézt partnera či obhájit teritorium. Studie z roku 2016 dokonce odhalila, že dopravní hluk může ohrozit divoké ptáky i z důvodu, že je pro ně těžší slyšet varovné hlasy.
Text a překlad: Tereza Kejzlarová
Zdroj: A. M. Dorado-Correa, S.A. Zollinger, B. Heidinger, H. Brumm. Timing matters: traffic noise accelerates telomere loss rate differently across developmental stages. Frontiers in Zoology, 2018; 15 (1) DOI: 10.1186/s12983-018-0275-8
