June 24, 2025
Index » monitoring

monitoring

Rozcestník
Chytré budky s kamerami bojují proti vymírání sýčka obecného. Podívejte se do jejich příbytků
AVIFAUNA Publikováno 28.4.2019


Na území Česka zbývá podle České společnosti ornitologické (ČSO) pouhých  sto párů sýčka obecného. Proti jeho dramatickému úbytku bojuje společnost už řadu let. V přírodě se proto objevilo zhruba sto speciálních budek, které sýčky chrání a umožňují jim bezpečné hnízdění. Do čtyř z nich nainstalovali ornitologové v průběhu března kamery s infračerveným přísvitem. Ty teď umožňují hnízdění a chování sýčků obecných sledovat. Bezpečných budek pro hnízdění už po Česku umístili ornitologové celkem sto, třicet z nich loni na podzim. Jedná se o anglický typ budek, které jsou rozdělené na dvě části – vstupní chodbičku a hnízdní dutinu. V obou částech je kamera. Píše o tom web České televize.

Zobrazit zdrojový článek


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Pojďte na sluky!
AVIFAUNA Publikováno 14.4.2019


Tichý soumrak na lesní pasece, který je náhle přerušen kvorkáním přeletující sluky, je jedním z nejkrásnějších a nejmagičtějších okamžiků, které lze v naší přírodě zažít.  Sluky lesní (Scolopax rusticola) jsou vpravdě tajemným lesním druhem našeho bahňáka s velmi specifickou a charakteristickou hlasovou aktivitou doprovázející svatební lety. Sluka obývá různé
druhy lesa od nížin až po horská prostředí. Od března do července samečkové obletují za soumraku a svítání svůj okrsek těsně nad korunami stromů, podél okrajů pasek, či lesních průseků.  Pro sluky je typická zavalitá silueta, široká křídla a dolů směřující dlouhý zobák. Mimo typického „kvorkání“ je znám i hlas „slučí pískání“.

Mapa hnízdního rozšíření sluky dle mapování ptáků v letech 2014 – 2017. Foto https://birds.cz/avif/atlas

Sluky žijí skrytým a relativně málo známým způsobem života poblíž lesních mokřadů, za potravou létají zejména v noci, hnízdí až dvakrát ročně s nenápadným hnízdem na zemi v lesním prostředí a mláďata může dokonce přenášet v letu. Přestože sluk lesních u nás může přibývat, výsledky aktuálně skončeného atlasového mapování tomu nenasvědčují. Avšak spíše než výrazný aktuální úbytek sluky lesní je pravděpodobnější možností, že monitoringu sluky lesní nebyla v rámci nedávno skončeného celostátního mapování ptáků věnována taková pozornost. Nejasné a často protichůdné trendy početnosti sluky lesní a odhadované množství 2 000 – 4 000 „párů“ hnízdících v ČR, jsou důvodem pro monitoring sluk, který právě začíná pod patronací Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků (SVOB) při ČSO.

„Rádi bychom podrobně zjistili, jak je to u nás s plošným i výškovým rozšířením, početností, výběrem hnízdního prostředí, hlasovou a hnízdní aktivitou v průběhu večera i v průběhu hnízdní sezóny u sluky lesní. Nalezení odpovědí na výše nastíněné otázky nebude možné bez zapojení a pomoci široké ornitologické veřejnosti, která v rámci zajímavého, zábavného a jednoduchého monitoringu s využitím faunistické databáze Birds může významně přispět k našemu poznání tajemné sluky lesní, “ říká koordinátor monitoringu Vojtěch Kubelka.

Základem terénního monitoringu je hodinové sledování sluk, tzv. „slučí hodinovka“ začínající přesně 10 min před západem slunce na jednom bodě, který si pozorovatel sám vybere podle
svého uvážení v jakémkoliv lesním prostředí. Večerní „slučí hodinovku“ provede pozorovatel na stejném bodě v průběhu sezóny min 5×, každý měsíc od března do července. Do databáze Birds.cz pak zanese své výsledky (včetně negativních). Blíže o metodice ZDE. Pojďte zmapovat sluky. V sázce není nic jiného, než krásný a jedinečný zážitek v přírodě!

Sluka lesní. Foto John Harrison / https://www.jjharrison.com.au/

Zdroj: Kubelka et al. 2019: Slučí hodinovka – zapojte se do monitoringu hlasové a hnízdní aktivity sluky lesní (Scolopax rusticola) v ČR! Vanellus 13: in press.

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jason Thompson

 

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Ze zahraničí
V Irsku klesá počet zimujících vodních ptáků
AVIFAUNA Publikováno 4.4.2019


Nová studie BirdWatch Ireland přináší znepokojivé zjištění, že počet vodních ptáků zimujících v zemi za posledních pět let klesl o 15%. Ještě více alarmující je však srovnání s delším časovým obdobím, kdy se ukazuje, že početnost vodních ptáků od poloviny 90. let 20. století klesla o 40%! Irsko je přitom důležitou oblastí pro migrující vodní ptáky (mimo jiné kachny, husy, labutě a bahňáky), kteří hnízdí v arktických zeměpisných šířkách a migrují k jihu, aby strávili zimu v ústí řek, pobřežních zátokách a jezerech. Ptáci jsou pravidelně sčítáni organizacemi Wetland Bird Survey (I-WeBS) a BirdWatch Ireland. Každou zimu stovky irských ornitologů a birderů dobrovolně po celé zemi sčítají vodní ptáky. Shromážděná data umožňují pravidelné hodnocení počtu a trendů těchto druhů. V polovině 90. let, kdy monitoring započal, bylo sečteno v Irsku více než 1,2 milionu ptáků, avšak analýza údajů z posledních let uvádí pouze 760 000 jedinců. Jde tedy o výrazný pokles o 440 000 exemplářů, což představuje 40% úbytek.

Mezi nejvíce ubývajícími druhy jsou bahňáci, například jespák rezavý, kulík zlatý, jespák obecný či vodouš rudonohý. U těchto druhů ubylo více než 100 000 jedinců (- 19%). U vrubozobých, včetně 14 druhů kachen, tří druhů labutí a čtyř druhů hus, poklesly počty o 28 000 jedinců (- 9%). V průběhu pěti let 27 druhů pokleslo o více než 10%, naopak, svoji početnost o více než 10% zvýšilo pouze sedm druhů. „Takový razantní pokles početnosti, jakého jsme svědky, je alarmující. Bohužel nejde jen o záležitost Irska, ale je to globální trend. Nedávné studie ukázaly, že změna klimatu způsobuje změny v migračním chování mnoha našich známých zimujících vodních ptáků. Mírnější počasí znamená, že mnoho druhů již nemusí migrovat. Změna klimatu však také způsobuje, že na místech, kde se ptáci rozmnožují, jsou stále více nevhodné podmínky, což má za následek podstatně horší hnízdní úspěšnost. To znamená, že v některých letech je vyvedeno jen velmi málo mláďat, takže do Irska přilétá nejen méně ptáků, ale globální populace jako celek klesají,“ říká Brian Burke, hlavní autor studie.

Organizace BirdWatch Ireland zdůrazňuje, že negativní faktory, které na zimující ptáky v Irsku působí, mimo jiné rušení způsobené zvýšeným rekreačním využíváním mokřadů lidmi a volně pobíhajícími psy, ztráta stanovišť v důsledku změn ve využívání půdy, rozvoj a intenzifikace zemědělství, ovlivňují zimující ptáky do té míry, že jim ztěžují hledání potravy v kritické době před jejich jarní migrací. „Existuje však několik pozitiv, mezi něž patří zvýšené počty labutí zpěvných či břehoušů černoocasých. V Irsku také v posledních letech zimuje minimálně 1400 volavek stříbřitých, což je druh, který v prvních letech sčítání nebyl vůbec pozorován“ dodal Burke. “

BirdWatch Ireland připomíná, že důležité je důsledné prosazování zákonů, které ochrání lokality primárně určené právě pro vodní ptáky po celé zemi tak, aby Irsko mohlo hrát svou úlohu při ochraně těchto ubývajících druhů.

Bahňáci patří mezi nejohroženější druhy. Kulík zlatý. Foto Andrej Chudý

Zdroj: https://www.birdwatchireland.ie/Publications/eWings/eWingsIssue114March2019/Winterwaterbirdsdown40inlessthan20years/tabid/1662/Default.aspx

https://www.birdguides.com/news/rapid-declines-noted-among-irelands-wintering-waterbirds/

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Dick Daniels


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Na jižní Moravě budou sčítat kavky
AVIFAUNA Publikováno 13.3.2019


Početnost kavky obecné (Corvus monedula) na řadě míst v České republice poklesla. Není proto divu, že patří nejen mezi zvláště chráněné druhy ptáků, ale je jí věnována i pozoronost ornitologů. Letos je obdobou ptákem roku na jižní Moravě. Jihomoravská pobočka ČSO vyhlásila kavku obecnou letošním cílovým druhem.

Kavky hnízdí v souvislé zástavbě převážně na domech, v menším počtu pak v dutinách stromů v parcích a větších zahradách. Ve volné krajině téměř vymizela, kromě stromových dutin je známo hnízdění na skalách či hradech. Hnízdí jednou ročně, pro stavbu hnízda si vybírá různé typy dutin. Původní hnízdiště – tedy stromové a skalní dutiny dnes obývá jen menší část populace, kavky preferují nejrůznější typy dutin na stavbách, včetně zřícenin hradů. Po útlumu lokálních topenišť začaly hojně využívat nefunkční komíny o průměru větším než 15 cm. Tyto jsou však v poslední době opětovně využívány pro odtahy plynových kotlů, takže kavky spíše využívají ke hnízdění prostor mezi střešní konstrukcí a římsou budov, nebo podstřeší panelových domů tam, kde to rozměry ventilačních otvorů umožňují. Nově jsou zaznamenávány případy hnízdění v dutinách, vytvořených šplhavci v zateplených stěnách. Obsazují rovněž větší typy budek.

Ornitologové se obracejí nejen na členskou základnu, ale i na veřejnost. „Pomozte nám zmapovat kavku v Jihomoravském kraji a v okresech Uherské Hradiště a Zlín. Víte o hnízdišti kavek, nebo místě, kde se v hnízdní době pravidelně pohybují? Právě nyní je ideální doba k mapování, protože kavky obsazují hnízda a často se kolem nich nápadně pohybují. Svá pozorování prosím zadávejte se všemi podrobnostmi do faunistické databáze ČSO www.birds.cz a/nebo do databáze www.rorysi.cz. Zajímá nás především přesná lokalizace hnízd, početnost a kategorie hnízdění,“ říká koordinátor monitoringu kavky Kryštof Horák.

Na hnízdiště se vracejí již v průběhu února a začátku března, prakticky hned po příletu osídlují hnízdní teritorium a stavějí hnízdo, hnízdění zahajují v dubnu a květnu. Mláďata kavky vyvádějí v průběhu června. V případě hlubšího zájmu, či ochotě systematičtěji kavky mapovat (blíže ZDE), kontaktujte koordinátora mapování Kryštofa Horáka (horakkrystof(at)seznam.cz).

Kavka obecná. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto Zeynel Cebeci

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova  / Ze zahraničí
Výsledky druhého mezinárodního sčítání orla královského v Panonské oblasti
AVIFAUNA Publikováno 11.2.2019


V polovině ledna 2019 proběhlo historicky druhé mezinárodní sčítání orla královského v Panonské oblasti. Ochranáři a ornitologové ze šesti zemí – z Maďarska, Česka, Rakouska, Srbska a Rumunska –  pod hlavičkou Maďarské ornitologické společnosti MME/Birdlife Hungary a ve spolupráci s národními parky a nevládními organizacemi získali podrobný obraz o populaci orlů, kteří zimují v Panonské pánvi.

Letošního sčítání se zúčastnilo na pět stovek lidí. Konkrétně v České republice byly sledovány dvě oblasti, a to Novomlýnské nádrže a Soutok (oblast soutoku řek Moravy a Dyje). Výsledky z obou jihomoravských lokalit uvádí celkem 60 orlů mořských a 5 orlů královských. Maďarští sčitatelé zmapovali 2541 oblastí o velikosti 2,5 x 2,5 km, což je 15 907 km2. Celkem tedy 17% celého státu. Přitom sečetli 725-748 orlů mořských a 397-411 orlů královských.

Početnost orla mořského v Panonské oblasti v lednu 2019. Zdroj: Maďarská ornitologická společnost MME)

„Na Slovensku se nám podařilo zaznamenat 46 jedinců orla královského, dále 40 orlů mořských a 24 rarohů velkých. Po sumarizaci údajů ze všech šesti zemí, které se do mezinárodního sčítání zapojily, bylo v kontrolovaném území panonského bioregionu pozorováno 509 orlů královských, 992 orlů mořských a 52 rarohů. Ačkoli se může zdát, že to jsou vysoká čísla, není to úplně pravda. Pozorování orlů jsou poměrně vzácná. Například v Maďarsku, v oblastech s nejvyšší hustotou populace orlů mořských, bylo na území o rozloze 100 km2 průměrně zjištěno 4,5 jedinců, u orla královského dokonce jen 2,5 jedince,“ říká Tomáš Veselovský z Ochrany dravcov na Slovensku.

Mimo prioritní druhy sbírali ornitologové údaje o výskytu dalších druhů dravců. „Celkově byl počet sečtených druhů oproti minulému ročníku nižší o 20 – 30 procent. Méně bylo zejména orlů mořských a kání rousných. Předpokládáme, že na nižším počtu orlů se podepsaly loňské otravy,“ upozorňuje Jozef Chavko z Ochrany dravcov na Slovensku.

Kromě výše zmíněných orlů mořského a královského byli v Panonské oblasti zaznamenáni i tři vzácní orli skalní, čtyři orli volaví či dvě káně bělochvosté.

Orel královský. Foto Wikipedia Commons

Zdroj: https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/infopanel/tlacove-spravy/r-2019/1435-ornitologovia-zverejnili-vysledky-medzinarodneho-scitania-dravcov

http://parlagisas.hu/cs/content/vysledky-2-rocniku-panonskeho-scitani-orlu?fbclid=IwAR29gdlmlpokbF_9WNGzDwVY4c2WDRUTOUIQ6n0PZkeHf1G98ftk42M_ZMI

Titulní foto: Wikipedia Commons


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
V Národním parku Podyjí letos zimuje více ledňáčků i labutí
AVIFAUNA Publikováno 7.2.2019


V Národním parku Podyjí během lednového sčítání vodních ptáků sečetli ornitologové od Vranovské přehrady po Drnholec více než než 500 jedinců jedenácti druhů.  počítali na začátku ledna ornitologové vodní ptáky na Dyji. Výsledky ukazují, že přibylo ledňáčků i labutí. Odborníci opeřence na řece sčítají pravidelně od roku 2005. „Největší radost nám udělal ledňáček říční. Jen na území národního parku jsme napočítali deset jedinců, což je více než dvojnásobek pravidelných počtů. Tomuto létajícímu drahokamu pravděpodobně svědčí nižší stav hladiny vody v řece,“ říká zoolog Správy Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát. Přibylo i ledňáčků mimo národní park, kde na Dyji ornitologové sečetli dalších 15 jedinců.

Pokračuje i trend přibývání zimujících labutí. „V letošním roce se tato populace ještě více zvětšila a celková početnost na území parku přesáhla 200 jedinců, což představuje nejpočetnější stav za dobu sčítání,“ popisuje Mačát. I letos ornitologové na Dyji zahlédli ptačí zajímavosti. Mezi pozorovanými druhy tak nechyběly ani nezvyklejší druhy kachen. „Z mostu do Hardeggu je tak možné pozorovat v hejnu kachen divokých i skupinku šestnácti hvízdáků eurasijských. Ti v Podyjí zimují již pravidelně čtvrtým rokem,“ dodává Mačát.

Ornitologové naopak během sčítacích dnů nepozorovali na území národního parku žádné kormorány a to i přesto, že na již tradičním místě u břehu Znojemské přehrady bylo z počátku zimy hlášeno menší nocující hejno. Nezamrzlé stojaté vody v okolí parku tak prozatím pravděpodobně poskytují potravní základnu pro tohoto rybožravého predátora. Otázkou však zůstává další průběh zimy, kdy nelze delší pobyt na území parku vyloučit.

Ledňáček říční. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/

Zdroj: https://www.nppodyji.cz/vice-lednacku-a-dve-stovky-labuti-ornitologove-v-lednu


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do monitoringu koroptví!
AVIFAUNA Publikováno 3.2.2019


Koroptev polní (Perdix perdix) je již synonymem negativních změn v zemědělské krajině. Více než 17 let se komplexní ochranou a podporou koroptví zabývá nezisková organizace Naše společná krajina z.s. a její projekt Čiřikání. Klíčový význam přitom mají informace o její početnosti a aktuálním rozšíření. Monitoring koroptví je tak jedním z pilířů projektu Čiřikání.  „Ačkoli je monitoring koroptve polní celoroční aktivita, právě v zimě je pro nás mimořádně důležitý. Zimní monitoring s ohledem na chování koroptve a délku trvání zimy v různých nadmořských výškách, které obývá, provádíme intenzivně v období od 1. prosince do 31. března. Z dat v tomto úseku roku získaných pak ověřujeme třeba načasování předjarního rozpadu hejnek do hnízdních párů. To začínají koroptví kohoutci hlasitě čiřikat a jsou tak dobře identifikovatelní i za ranního nebo večerního šera, kdy je jejich aktivita vyšší,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina.

Zapojte se do zimního monitoringu koroptví! Zimní období má také výhody pro pozorovatele: 1. polní lány jsou po sklizni přehlednější, 2. koroptve se soustředí do hejn tvořených jednou či více rodinami, 3. na sněhové pokrývce jste schopni lépe koroptve najít už z velké dálky, 4. ve sněhu jsou taky lépe rozpoznatelné různé pobytové znaky (stopy, trus, zbytky potravy, noční dýchánky) a konečně 5. častěji se v době menší pohybové aktivity dostanete do přírody a vaše poznatky a zkušenosti pomůžou k lepšímu poznání životní strategie koroptve a k její účinnější ochraně.

„Naším spolupracovníkem se může stát každý, kdo se zajímá o životní prostředí kolem sebe. Pokud jste při vašich toulkách polní krajinou narazili na koroptev polní, dejte nám o tom vědět. Každý záznam je pro nás důležitý,“ doplňuje Rejzek. Vaše pozorování koroptví lze poslat jednoduše na záznamové kartě, v případě hlubšího zájmu o monitoring či jinou pomoc koroptvím naleznete na stránkách projektu Čiřikání.

Portrét koroptve polní. Foto Jiří Liščák

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto Jiří Liščák / http://www.jiriliscak.cz/

Zdroj: http://www.koroptvicky.estranky.cz/

 

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Ze zahraničí
Jaká byla sezóna 2018 pro puštíky bělavé v Rakousku?
AVIFAUNA Publikováno 2.2.2019


Puštík bělavý (Strix uralensis) patří mezi největší sovy Evropy a v minulosti byl na mnohých místech Evropy přičiněním člověka vyhuben. Jednou takovou lokalitou byla například Šumava, kde patřil puštík bělavý k původním druhům a ještě na přelomu 19. a 20. století se na české straně Šumavy pravidelně vyskytoval. Dnes se v této oblasti opět vyskytuje díky vypouštění puštíků v Bavorském národním parku (od 70. let minulého století) aktuálně téměř dvacítka párů.

Stejný osud potkal puštíky bělavé i v sousedním Rakousku, kteří z tamních lesů vymizeli v polovině 20. století. O navrácení této velké sovy se začalo poprvé uvažovat v roce 2006. Základem repatriačního projektu bylo vybudování chovatelské základny, tedy chov puštíků bělavých v lidské péči, ať už ve specializovaných stanicích nebo v zoologických zahradách. Rodičovskými páry odchovaná mláďata pak začala být vypouštěna do volné přírody od roku 2009 na dvou ekologicky cenných lokalitách – Biosphärenpark Wienerwald a Wildnisgebiet Dürrenstein. Díky nezměrnému úsilí a práci rakouského týmu začali puštíci bělaví v rakouských lesích opět hnízdit.

Záchranný repatriační projekt pro puštíky bělavé „Habichtskauz Wiederansiedelung“ probíhá v oblasti Vídeňského lesa v Rakousku od roku 2009. Jeho cílem je posílit divokou populaci této sovy vypouštěním mláďat odchovaných v zoologických zahradách a dalších chovatelských stanicích do volné přírody. Rakouským ochranářům intenzivně vypomáhá ostravská zoo, která je do projektu zapojena od roku 2014 (psali jsme ZDE). „V tom roce jsme bezplatně poskytli mladou samičku, která byla vypuštěna do přírody, v roce 2017 pak samečka, který zůstal v chovatelské základně. Loňské dvě samičky, které byly do Rakouska odvezeny na konci listopadu, také zůstanou v chovatelské základně projektu,“ řekla zooložka Adéla Obračajová.

Populace puštíků bělavých je v Rakousku pečlivě monitorována. Foto FB archiv Habichtskauz-Wiederansiedlung

Podle hlavního koordinátora projektu, Dr. Richarda Zinka, byla loňská hnízdní sezóna v Rakousku pro volně žijící puštíky ve sledovaných lokalitách ovlivněna nedostatkem potravy. Populace hrabošů, kterými se puštíci živí, prošla tzv. „bottle-neck efektem“ a měla by znovu dosáhnout vrcholu na jaře příštího roku. Z toho důvodu ani jeden pár sov ve volné přírodě úspěšně neodchoval mládě. Z více než dvou desítek monitorovaných párů v roce 2018 se jen tři pokusily o hnízdění a jen jeden pár byl schopen odchovat mládě až do vylétnutí z hnízda. Toto mládě však bohužel zmizelo během silné květnové bouřky. Pro srovnání, v roce 2017 úspěšně vyhnízdilo 14 z celkem 19 napočítaných párů. Konečný výsledek byl 46 úspěšně vylétnutých mláďat z celkového počtu 49 vylíhlých mláďat. Rok 2017 byl tedy nejúspěšnějším rokem od začátku repatriačního projektu.

Výsledek z hnízdní sezóny 2018 ale ještě neznamená pro populaci v Rakousku žádnou ránu. Kolísání v úspěšnosti hnízdění je pro puštíky bělavé typické. Jejich reprodukční strategie reaguje na taktéž kolísající početnost drobných hlodavců, kterými se živí. V letech, kdy je potravy málo, většina párů vůbec nezahnízdí, případně snášejí později a jejich snůšky jsou méně početné, než v letech na potravu bohatých. Nadcházející sezóna by tedy měla být pro rakouské puštíky bělavé opět lepší.

Puštík bělavý. Foto Wikipedia Commons

Zdroj: http://www.zoo-ostrava.cz/cz/zoo/novinky/1831-kam-se-podela-mladata-pustiku-belavych/

https://www.facebook.com/Habichtskauz-Wiederansiedlung-105784752787094/

Titulní foto Jens Freitag

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Věda  / Z domova
Vodní ptáci netuší, že je chceme chránit a mohou být i konfliktní
AVIFAUNA Publikováno 27.1.2019


Jaký význam mají dlouhodobé monitorovací programy, které u nás a ve světě probíhají, ukazuje studie, zabývající se významem chráněných území pro ptáky a která byla aktuálně publikovaná v prestižním časopise Biological Conservation. Práce využívá dat z Mezinárodního sčítání vodních ptáků (IWC) a výraznou pomocí dobrovolníků. Sčítání v terénu u nás provádí více než 400 sčitatelů na 700 lokalitách.  Na základě dlouhodobých výsledků tohoto projektu bylo zjištěno, že síť chráněných území Natura 2000 považovaná v rámci Evropské unie za klíčovou pro ochranu druhů a stanovišť má pro zimující populace vodních ptáků u nás spíše podružný význam.

Natura 2000 a zimující vodní ptáci

Studie vycházející z výsledků Mezinárodního sčítání vodních ptáků v ČR navrhuje tři klíčové nástroje pro efektivní ochranu druhů zasluhující pozornost ochranářské veřejnosti: preferenci chráněných území zájmovými druhy, nosnou kapacitu chráněných území a reflektování změn distribuce jednotlivých druhů. Na modelovém území České republiky byla u vysoce mobilní skupiny druhů (vodních ptáků) zjištěna převážně nízká preference, nasycení lokalit Natury 2000 a změna distribuce některých druhů směřující mimo území sítě Natura 2000. Dosud nechráněné lokality tak využívají k zimování převážně druhy živící se vodními bezobratlými (např. potápivé kachny) a druhy ubývající v celoevropském měřítku (polák velký, polák kaholka, racek bouřní). Rozšíření stávající sítě chráněných území, které bude zohledňovat všechny tři klíčové požadavky, tedy preferenci chráněných území, jejich nosnou kapacitu a změny distribuce druhů, a budou založené na dlouhodobých monitorovacích datech, je pro ochranu zimujících populací vodních ptáků nezbytné.

Konflikty mezi člověkem a vodními ptáky

Změny klimatu a životního prostředí ovšem nepřinášejí pouze výzvy k aktualizaci sítě stanovených chráněných území, ale také populační expanzi druhů vodních ptáků, jejichž šíření vyvolává konflikty mezi ochranou přírody a dotčenými hospodářskými subjekty. Snad nejrozsáhlejší problémy v celoevropském měřítku vyvolala expanze kormorána velkého. Podobný nárůst početnosti a rozšiřování mimohnízdního areálu rozšíření lze dokumentovat u celé řady dalších rybožravých druhů ptáků (volavka popelavá, volavka bílá a morčák velký). Další skupinou vodních ptáků, jejíž početnost intenzivně narůstá na celé severní polokouli, jsou herbivorní husy, které mohou způsobovat velké hospodářské škody spásáním na polích. Mezinárodní sčítání vodních ptáků přináší cenné informace i o výskytu a početnosti těchto konfliktních druhů.

Otázkou kde jsou naše významná zimoviště vodních ptáků a jak souvisejí s územní ochranou a výskytem konfliktních druhů vodních ptáků se v současné době zabývá projekt TAČR: Identifikace národně významných zimovišť vodních ptáků s důrazem na výskyt potenciálně konfliktních druhů a v kontextu územní ochrany mokřadních lokalit, habitatových charakteristik a změn klimatu.

Kormorán velký. Foto Luboš Vaněk

Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0006320718305536

Text: Zuzana a Petr Musilovi

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Stovky ornitologů budou na celém našem území o víkendu sčítat vodní ptáky
AVIFAUNA Publikováno 10.1.2019


V nadcházejícím víkendu 12. a 13. ledna 2019 se uskuteční 54. ročník Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census – IWC). Jedná se o tradiční projekt občanské vědy (tzv. citizen science) který se neobejde bez výrazné pomoci dobrovolníků. Sčítání v terénu provádí více než 400 sčitatelů (především amatérských ornitologů) na 700 lokalitách. Organizuje ho Fakulta životního prostředí ČZU jako součást mezinárodního projektu koordinovaného Wetlands International.

I po více než padesáti letech je co objevovat. Ukazuje se, že ačkoliv 50 let intenzivního mezinárodně koordinovaného monitoringu vodních ptáků přineslo mnoho cenných výsledků, včetně významných publikačních výstupů, stále toho spíš více nevíme. Na druhou stranu i po dlouhých desetiletích se objevují nové a zajímavé poznatky. Současně může být monitoring vodních ptáků i inspirací pro projekty začínající v současnosti, které je třeba zakládat tak, aby mohly přinášet výsledky i po padesáti letech (blíže ZDE).

V předchozím roce (leden 2018) proběhlo Mezinárodní sčítání vodních ptáků v ČR na 650 lokalitách a bylo při něm zjištěno 64 druhů ptáků v celkovém počtu 197 601 exemplářů. Leden 2018 patřil v České republice k nejteplejším v celé historii sčítání od roku 1966, což se projevilo neobvykle vysokými počty některých druhů plovavých kachen, hus a racků. Také klimatické podmínky letošní zimy (2018/19) mohou zajímavým způsobem ovlivnit aktuální výsledky sčítání. Ve Skandinávii a v severovýchodní Evropě již několik týdnů panují celodenní mrazy, a proto se k nám mohou přesouvat severské druhy, např. kachny morčák velký a hohol severní. Ve střední Evropě, zejména na území České republiky existují poměrně výrazné rozdíly v teplotách a výšce sněhové pokrývky
mezi západní a východní částí republiky. Další rozdíly pak souvisí s nadmořskou výškou. Není tedy vyloučeno, že některé lokality na našem území budou pro zimování vodních ptáků letos zcela nevhodné a na jiných lokalitách naopak zjistíme neobvyklé koncentrace různých druhů ptáků.

Chcete se zapojit?

Pro hodnocení změn populací vodních ptáků jsou nezbytná ohromná množství dat o výskytu a početnosti jednotlivých druhů. Tento monitoring se neobejde bez výrazné pomoci dobrovolných spolupracovníků, kteří pravidelně navštěvují své lokality v terénu a sčítají zde vodní ptáky. Monitoring provádíme nejen v době zimování (leden), ale i migrace (duben a říjen) a v době hnízdění (květen a červenec).

Pro komunikaci s dobrovolnými spolupracovníky a i k šíření informací používáme webové stránky http://www.waterbirdmonitoring.cz. Naleznete zde seznam sčítaných mokřadních lokalit, možnost přihlašování na jednotlivé lokality v různých obdobích roku i možnost vkládání výsledků sčítání online. Pokud poznáte jednotlivé druhy vodních ptáků a chcete přispět svým dílem k důležitým poznatkům o jejich stavu, rádi vás uvítáme v řadách našich dobrovolných spolupracovníků. Přihlaste se na webových stránkách nebo napište e-mail koordinátorce sčítání Zuzaně Musilové (Katedra ekologie FŽP ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha Suchdol, e-mail: musilovaz@fzp.czu.cz, iwccz@post).

Vodní toky ve městech bývají oblíbené a pro ptáky atraktivní. Foto archiv waterbirdmonitoring.cz

Text: Zuzana Musilová a Petr Musil / Titulní foto Lukáš Kadava


Číst dále
0