Možná, že i vy znáte z dovolené houkání výrečka malého (Otus scops). Spíše než houkání by se dalo říci pískání, protože tak zní typický teritoriální hlas samce, kterým se v období hnízdění ozývá. A kolem Středozemního moře jsou výrečci skutečně široce rozšíření a běžní. Aby také ne, vždyť je to typický Mediteránní druh sovy živící se velkým hmyzem jako jsou sarančata, kobylky, cikády a velcí brouci. Severní hranice hnízdního areálu výrečka končí zhruba pod Alpami a na východě vystupuje do panonské oblasti. Vcelku pravidelně tedy hnízdí v Maďarsku a několik párů také na Slovensku. Výjimečně se v hnízdním období objeví pár výrečků i na našem území. Avšak prokázáno bylo dosud jediné hnízdění, v roce 1998 byla vyvedena čtyři mláďata v CHKO Bílé Karpaty.
Z historických faunistických dat je zřejmé, že se u nás výrečci sporadicky objevovali, ale nikoliv každý rok a jejich výskyt byl vázán zpravidla na území jižní a střední Moravy. V posledních zhruba 5 letech se díky experimentům kroužkovatelů zjistilo, že se výrečci pohybují i mnohem severněji, než je hranice jejich areálu. Za poměrně značného úsilí se tak v posledních letech daří každoročně okroužkovat až do 20 jedinců. Nejedná se přitom o hnízdící ptáky, když na drtivé většině lokalit, kde byli výrečci odchyceni, se nijak akusticky neprojevovali. Většina záznamů je z odchytu uskutečněného na zcela náhodném případně pouze na obecných kritériích vytipovaném místě za pomoci reprodukce hlasu. Tímto způsobem se tedy výrečky daří odchytávat nejenom na jižní Moravě, kde by to člověk tak nějak čekal, ale i mnohem severněji v Čechách, především v oblasti Polabí. Dosud pravděpodobně nejseverněji zaznamenaný pták pochází z Českého ráje. Odchytových pokusů uskutečněných ještě severněji není mnoho, a tak nyní nevíme, zda by se odchyt i v této oblasti podařil, zda se i v této oblasti vyskytují.
Dosud se nepovedlo chytit žádného ptáka se zahraničním kroužkem, a není tedy k dispozici žádné zpětné hlášení, které by nám napovědělo o původu u nás zastižených jedinců. Můžeme se proto jen domnívat, že se jedná o ptáky, kteří přetáhnou při své jarní migraci obvyklý hnízdní areál druhu a místo toho se dostanou až na naše území. Jak výsledky ukazují, tak těchto ptáků není vůbec málo. Štěstí se v tomto směru usmálo na kolegy z Holandska, kde se vyskytl výreček u města Delft nedaleko Amsterdamu a tento pták nesl na noze ornitologický kroužek z Itálie.[1]
Pokusy o odchyt výrečků tímto způsobem z dřívějšího období chybí. Proto nejsme schopni říct, zda se u nás výrečci v těchto poměrně velkých počtech potulovali i dříve. Zdá se však pravděpodobné, že jejich početnost u nás v posledních letech roste, a to z toho důvodu, že roste každoročně i počet jedinců, kteří jsou na našem území zaznamenání při teritoriálním chování. Jen z letošního roku jsou v databázi České společnosti ornitologické Avif[2] evidovány záznamy volajících výrečků z minimálně 8 různých míst. V případě výrečků z Olomouce se dokonce jedná o tři jedince. V loňském roce na našem území houkali výrečci na minimálně 5 místech. Letmým pohledem do Fauny zjistíme, že v celých devadesátých letech u nás bylo zaznamenáno zhruba stejně výrečků jako v loňském roce. V době ještě dřívější jsou záznamy ještě řidší. Lze tedy předpokládat, že výskyt ptáků, kteří se hlasově neprojevují, a kteří jsou zaznamenáni pouze kroužkovateli, bude korelovat s počtem vokálně se projevujících jedinců, a že počet výrečků u nás v poslední době skutečně roste.
Už teď se těším na první zpětné hlášení, které napoví o původu našich výrečků, a také na další sezonu. Třeba se dočkáme dalšího potvrzeného hnízdění této neobyčejné sovičky.
Jakub Hlaváček
[1] https://www.birdguides.com/articles/italian-scops-owl-found-in-the-netherlands/
[2] https://birds.cz/avif/obs_new.php