Ovlivňuje skutečně klimatická změna bahňáky v Arktidě?

Globální změna klimatu může stát za poklesem početnosti bahňáků v arktických oblastech. Vědci v čele s českým ornitologem Vojtěchem Kubelkou tuto tezi byla publikovali v listopadu 2018 v prestižním časopise Science (blíže ZDE). Vědci tehdy analyzovali data za posledních 70 let a přišli na to, že v posledních desetiletích došlo k zásadnímu nárůstu míry predace hnízd, a to zejména v oblastech s výraznějším oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability. V Arktidě je tento nárůst až trojnásobný a v současnosti je tam predováno okolo 70 % všech hnízd bahňáků, což představuje zásadní změnu a pro bahňáky významný problém.
V letošním červnovém čísle Science ovšem skupina vědců, v čele s Martinem Bullou působícím v Institutu Maxe Plancka v Německu a na České zemědělské univerzitě v Praze, popisuje metodologická úskalí a jejich analýzy a argumentuje, že neexistuje žádná pevná statistická podpora pro tvrzení uváděná v článku z listopadu 2018. Autoři oponentního článku upozorňují, že prezentovaná teze, že „Arktida nyní představuje široce rozšířenou ekologickou past pro migrující ptáky, s předpovězeným negativním dopadem na jejich globální populační dynamiku“ může mít dalekosáhlé důsledky pro evoluční a populační ekologii, ale i na ochranu bahňáků a související politická rozhodnutí. Proto taková tvrzení vyžadují skutečné důkazy, které data silně podporují.
Ve své oponentní práci uvádějí několik sporných metodologických postupů, mimo jiné tvrdí, že úsilí hledání hnízd a frekvence návštěv na hnízdech se v posledních letech zvýšilo a vědci se naučili, jak nejlépe získat přesné odhady přežití hnízd. Výzkumní pracovníci také zintenzívnili svou činnost (např. odchyty ptáků, jejich značení, nebo umísťování monitorovacích zařízení), což může zvýšit predaci sledovaného hnízda. Vykazování kvalitativních údajů a zvýšená výzkumná aktivita kolem hnízd mohou tedy dále vyvolat časově závislou předpojatost v odhadech, predikci podceňování v historických údajích a možné nadhodnocení v časových údajích. Jinými slovy, skupina vědců se na základě reanalýzy dat domnívá, že neexistuje žádný skutečně solidní důkaz pro vliv změny klimatu na změny v predaci hnízd bahňáků. Rovněž upozorňují, že tvrzení, že „Arktida se stala ekologickou pastí pro hnízdění ptáků“, je neopodstatněné.
Vodouš šedý. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/
Zdroj: https://science.sciencemag.org/content/364/6445/eaaw8529
https://science.sciencemag.org/content/362/6415/680
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Kristian Pikner / CC BY-SA 4.0