Rozcestník

Za masivními úhyny ptáků na podzim 2020 v USA stojí patrně klimatické změny

AVIFAUNA Publikováno 3.1.2021

Na podzim nacházeli lidé po celém jihozápadě USA obrovské množství mrtvých ptáků – zvířata ležela mrtvá zejména v okolí měst, kolem silnic, ale i na ulicích, smetištích nebo golfových hřištích. Přírodovědci analyzovali část ptačích mrtvolek a přišli nyní s pravděpodobným vysvětlením toho, co se vlastně stalo. Začalo to už na konci prázdnin, poprvé si lidé všimli velkého množství uhynulých ptáků 20. srpna v národním parku a blízkém vojenském prostoru na jihu Nového Mexika. Jenže stovky uhynulých opeřenců byly později nalezeny také na jiných místech tohoto amerického státu a poté i v Mexiku, Texasu a Coloradu. Běžní lidé i biologové tvrdí, že ptáci se před smrtí chovali divně. Podle Marthy Desmondové z Novomexické státní univerzity byli mnozí letargičtí a nereagovali na obvyklé podněty, takže je „v nevídaných počtech“ srážela auta. Na jednom golfovém hřišti si lidé všimli vlaštovek, které seděly na zemi a dovolily lidem, aby se k nim přiblížili.

Vědci tehdy spojovali příčiny nejčastěji s požáry, které v té době zuřily v Kalifornii a dalších západních státech USA. Spekulovalo se, že kvůli nim ptáci odletěli dříve, než na to byli připravení, možná neměli dostatečné zásoby tuku. Vědci také nevylučovali, že se nadýchali dýmu, který jim poničil plíce. Laboratorní výsledky pitvy ptáků z Národního střediska pro ochranu přírody, které vědci zveřejnili v prosinci, naznačují, že příčinou tohoto hromadného úhynu bylo nejčastěji hladovění. Přes osmdesát procent těl, která výzkumníci zkoumali, totiž mělo nějaké známky hladovění – od vyhublosti, ochablých svalů, vnitřního krvácení až po selhání ledvin. Výsledky nejsou tak jednoznačné, jak by se mohlo zdát. Mluvilo se sice o statisících mrtvých ptáků, ale podařilo se jich zdokumentovat jen asi deset tisíc. Vědci mohli zkoumat 170 ptačích mrtvolek, ale nakonec se toto množství snížilo na pouhých 41 těl, ostatní nebyla ve stavu, kdy by se z nich dalo něco poznat. A z nich 32 vykazovalo tyto známky hladovění. Právě podvýživa byla jediným společným znakem problémů, jímž ptáci trpěli. Vědci pátrali také po dalších možných příčinách – parazitech, virech i bakteriích, možné otravě pesticidy nebo kouřem z požárů. Nic takového ale nenašli, příčinou úmrtí byl hlad.

Přesto Jon Hayes z Audubonovy ornitologické nadace věří, že požáry mohly hrát významnou roli. „Ptáci kvůli nim mohli měnit svou migrační cestu, aby se vyhnuli kouři – a kvůli tomu spotřebovali více energie a byli více vyčerpaní,“ uvedl pro Audubon Magazine. „Důkazy, které máme, by tomu scénáři stále nasvědčovaly,“ dodal. Ať už byly přesné podmínky, které vedly k hladovění ptáků, jakékoli, zdá se podle Hayese, že hlavním faktorem bylo letošní počasí, které je zase důsledkem klimatické změny. Zpráva přesně neurčuje, co vedlo k hladovění ptáků, ale výzkumníci tvrdí, že pravděpodobnou příčinou je silné sucho v celé oblasti během letošního léta. V takových podmínkách mají rostliny méně semen a také ubývá hmyzu – pro ptáky to znamená nedostatek potravy. Po suchu pak přišel rychlý nástup chladného počasí, na začátku září klesly teploty mnohde na jihozápadě dokonce pod nulu – potrava se tak stala pro ptáky náhle ještě méně dostupnou. Tato nečekaná studená fronta v kombinaci se silným větrem mohly přispět k dezorientaci ptáků a také jim opět ubraly síly. Nová studie je podle vědců varováním před budoucností. Jak se planeta otepluje, očekává se, že americký západ a jih se dočkají mnohem častějších a silnějších období sucha, ale také bude docházet k intenzivnějším vpádům chladného počasí. Častější budou i zdánlivě náhodné výrony studeného počasí.

Převzato z webu České televize

Zbytek celého článku k přečtení: Česká televize

Foto: theguardian.com